Upcycling je relativně novým pojmem. Nicméně v posledních pěti letech se tohle slovní pojetí dostává na vrchol. Upcycling (upcyklace) patří mezi udržitelné výrazy po celém světě. Do naší slovní zásoby se dostal někdy kolem roku 2000. Avšak myšlenka i smysl tohoto výrazu, byla zmíněna už v roce 1996 v německé knize Cradle to Cradle. Tato kniha upevnila definici upcyclingu jako jednoduchého způsobu prevence odpadu a plýtvání odpadovými zdroji. Takzvaný C2C design je výrobní proces, který si klade maximální nároky na používání surovin. V praxi to znamená, že surovina se musí projevit, jako nekonečná ve svém výrobním cyklu. Tedy nikdy se nestane v případě dosloužení výrobku odpadem. K lepšímu pochopení principu nekonečné suroviny, ji lze přirovnat se zákonem přírody.

Za inspiraci si tedy často bere přírodu, když jako vzor využívá napodobování principů přírodních materiálů a jejich struktur. Nazývá se to biomimetický přístup. Ten má být nedílnou součástí pro implementaci principů cirkulární ekonomiky. Takzvané oběhové (cirkulární) hospodářství nese myšlenku zelené ekonomiky. Ta má být eticky environmentální a podporovat zdravě udržitelný způsob života lidí. Každopádně by měla být zelená ekonomika politicky liberální k současným ekonomickým aspektům. Jakákoliv myšlenka zelené nebo cirkulární ekonomiky, nesmí být ideologickým nebo politických dogmatem.

Vraťme se zpět k definici pojmu upcycling. Za dobrou upcyklaci lze považovat nejen formu designového umění z nepotřebných nebo upotřebených produktů, ale i účinnou a praktickou proměnu. Než abychom některé věci znehodnotili nebo se jich zbavili, můžeme takové produkty proměnit v něco jiného s vyšší užitnou hodnotou.

Lidé mnohdy nazývají upcycling (upcyklaci) jako proces zlepšování starých věcí na úkor zbytečného plýtvání. Kde a jak se dá upcyklace aplikovat? Jednoduchý příklad si můžeme ukázat na starém nábytku. Starý nepotřebný nábytek většinou končí mezi odpadem. Když se rozhodnete, že starý nebo nevyužitelný kus nábytku nevyhodíte do odpadu, ale upravíte ho tak, aby měl další praktické využití. Když jako odpad ztrácí svou užitnou hodnotu. Zásahem a vymaněním daného kusu nábytku z odpadků, kdy jste ze stejného kusu nábytku udělali něco jiného. Prostě jste jen renovovali nebo upravili design, získáváte nový kus produktu, který vám bude ještě sloužit.

Upcyklace nepotřebného nábytku…

Pokud by dřevěný nábytek skončil jako odpad, pravděpodobně by s ním bylo naloženo podle možností, které se v daný moment nabízejí. V lepších případech končí jako druhotná dřevní surovina. Tu lze materiálově využít pro obdobné účely, tedy výrobu nového nábytku nebo různých stavebních prvků. V mnoha případech, ale končí jako energetický zdroj surovin pro výrobu tepla nebo energie. Ta nejméně zelená varianta je, když dřevní odpad uložíme na skládku.

Upcyklace je v některých ohledech zaměňována s recyklací. Oba principy jsou svým vlastním způsobem užitečné. Je ovšem mezi nimi zřetelný rozdíl. Při recyklaci je většinou hodnota materiálu snižována. Přičemž upcyklací zůstává hodnota materiálu shodná nebo vyšší. Jak je možné vidět u kusu dřeva (nábytku) v níže uvedeném příkladu.

Vyhozené křeslo zachránila upcyklace

Příkladem recyklace například dřevěného nábytku je, že musíme původní produkt znehodnotit. Každý výrobek, tedy v našem případě nábytek nese v sobě další materiály. Tím mohou být materiály jako jsou plasty nebo kovy. Před procesem samotné recyklace probíhá takzvaná separace. Oddělení různorodých materiálů, které nelze ve shodě s recyklačními procesy společně materiálově využít. V případě nábytku vyrobeného ze dřeva, získáváme dřevní surovinu. V mnoha případech známou jako dřevní štěpku, která se dále upravuje podle potřeby k dalšímu zpracování. Tedy k pochopení věci smyslu recyklace je surovina vždy různé kvality. Z této suroviny lze vyrábět například známé dřevotřískové polotovary nebo díly.

To neznamená, že recyklace je něco horšího než upcyklace. Recyklace je jen další forma udržitelného systému nakládání s odpady. Kde nelze nastavit systém upcyklace je metoda recyklace v tomto případě to nejlepší řešení.

Tady je zcela zřejmé, porovnáme-li výhody upcyklace proti recyklaci.  Proces recyklace se více aplikuje v moderním odpadovém hospodářství. Dokonce i zběžný pohled do ulice, kde jsou umístěny nádoby na odpad. Případně vyhrazená místa pro objemný odpad, kterým je bezesporu i vyhozený nábytek. Stačí si jen uvědomit, že čelíme stále rostoucím objemům odpadu. Jedinou cestou ven z tohoto problému je odpadu přecházet. Tedy ho systematicky snižovat. Upcyklace je svou přítomností jedna z variant, která dokáže vznik odpadu eliminovat a ještě nabídnout účelovou přidanou hodnotu starým věcem.

Naučme se aplikovat myšlenku upcyklace do našich životů. Zjistíme, že nepochybně i ušetříme peníze. Nebude potřeba donekonečna kupovat tolik nových věcí, jak to děláme nyní.

Na závěr snad je to, že ať už to nazveme jakýmkoliv výrazem, nebo použijeme principy RRR – reduce, reuse, recycle. Nejdůležitější věcí, kterou musíme mít na paměti je, že to děláme pro naši budoucnost. Zejména si chráníme vzácné přírodní zdroje, které se jednou bezesporu vyčerpají.

Komentáře

Nabízíme prostor pro nezávislé zdroje a různé názory nebo komentáře. Náš otevřený přístup a volný tok informací je určen všem. Publikované texty, příspěvky nebo komentáře nejsou názorem inODPADY.cz nebo jeho vydavatele. Vždy se jedná pouze o názor daného autora a jeho textu. Chtěli byste se s námi podělit o nějaký zajímavý názor, informaci nebo nápady? Neváhejte nás kontaktovat.

Napsat komentář