V dnešním druhém letním pokračování miniseriálu a největším z pokladů, kterým nehorázně plýtváme se budu věnovat jak technologii hašení suchou mlhou, tak o některých aspektech využití vody a možnosti změny.
Nejdříve však suchá mlha, či abych byl přesnější, nízkotlaká suchá mlha.
Už samotný název SUCHÁ MLHA, zní nesmyslně. Copak mlha může být suchá? Vždyť je tvořena vodní parou, a proto její vodní základ je vodou přímo předurčen, a to na rozdíl od smogu.
Ovšem kapičky jsou u mlhy tak malé, že je primárně na kůži necítíme.
Protože jich však je mnoho, na malém prostoru, čehož důsledek je snížená viditelnost, můžeme při pořádné mlze být za krátkou dobu rychle mokří.
Právě tohoto aspektu si všimli vývojáři společnosti, která technologii suché mlhy již před několika lety představili nejen na Evropské úrovni. Nevýhodou mlhy, došlo-li by ke zkopírování přírody 1:1. je její „neuchopitelnost“ a obtížná „směřovatelnost“ na místo kam bychom ji potřebovali dostat. Většinou se totiž zdá, že nepomáhá ani vítr.
Právě zde přichází na řadu lidská kreativita a technologie, které přináší.
Výrobce, zastupovaný i na tuzemském trhu společnosti ALATYR, nejenom, že byl schopen tento inovativní způsob využití mlhy materializovat, on mu dodal vše potřebné pro aplikaci vhodnou například pro chlazení prostor, udržení čistoty, ale hlavně, a to je pro mne klíčové, i pro hašení požárů, kterých nejen v tuzemsku s narůstajícími teplotami a zájmem zahladit stopy, přibývá.
Jak tedy technologie nízkotlaké suché mlhy funguje?
Na detaily se ptejte na adrese uvedené výše, já Vám ji totiž dokáži popsat jen svými vlastními slovy.
V tomto případě totiž mikrokapičky, které mlhu tvoří dostanou nejen rychlost za pomoci nízkého tlaku, ale i rotaci, která je jedním z klíčových faktorů. Každá z roztočených kapiček totiž dokáže do sebe nasát až tisícinásobek svého objemu, a to v podobě vzdušného kyslíku.
Z toho vyplývá geniálnost celého řešení.
Nehasí totiž voda, ta je jen nosičem, ale hasí absence kyslíku v místě požáru.
Co je důležité je to, že se neodebere kyslíku tolik, aby například zahynul člověk či zvíře v případě delšího pobytu (který však není třeba)
Z výše uvedeného vyplývá další geniální vlastnost tohoto typu hašení
HASIT JE MOŽNÉ VŠE – není třeba hledat, který správný hasicí přístroj mohu použít a který za sebou nechá jen více spouště a nepořádku.
JEDENA TECHNOLOGIE NA VŠECHNO
Před koncem bych rád dodal ještě jednu maličkost, která v tomto článku nezazněla, ale je důvodem, proč vůbec technologii hašení suchu mlhou věnuji je, že při požárním zásahu lze ušetřit až 95% vody.
A to poté, co jsem si zjistil, že standardní požární hadicí typu „B“ za jednu minutu proteče 800 litrů vody, považuji za tak důležité, že se i nadále budu snažit o to, aby tato technologie našla nejen cestu k tuzemským požárním sborům, ale i do domácností, skladů, památek, novostaveb i historických budov a například muzeí. Protože ty dokáže nejen zachránit, aby neskončili jako střecha katedrály NOTRE DAM, ale dokáže to i bez toho, aby se nedostatek vody v krajině nadále prohluboval se stále přibývající rychlostí.
P.S. věděli jste například? … že autobusy na rozdíl od zbylých jmenovaných, automatickým hasicím systémem vybaveny jsou, ale používají většinou prášek nebo roztok FM200 , které jsou ale nedostatečné k uhašení, proto taky autobusy vždy shoří….
