” 2.080.000 ”

Toto číslo není výší dotace v rámci některého z méně štědrých dotačních titulů Evropské Unie, či standardně štědrých tuzemských. Není to ani dvojnásobek obyvatel hlavního města Prahy a koneckonců ani objem vltavské vody odpařující se v komínech Temelína.

Je to jeden rok. Objem ovoce a zeleniny, který v roce 2018 skončil jako odpad.

Číslo je v kilogramech a převedeno na tuny vypadá podstatně lépe. Je to jen 2.080 tun. To přeci není tak moc, obzvláště ne nedostane-li se k Vám informace, že to je objem odpadu jen jednoho jediného výrobního závodu v tuzemsku. Závodu, který je článkem řetězce mezi pěstitelem a spotřebitelem a tento řetězec bývá velmi dlouhý, a to jak na počet kilometrů, tak i na počet článků, které v něm s daným ovocem a zeleninou zachází.

 

Není to tak dlouho, kdy Vás na tomto serveru zaujal jiný článek, článek, jenž ve svém názvu vyzývá NA TŘEŠNĚ NA STROMY, NIKOLIV DO REGÁLŮ. Když jsem jej psal, vycházel jsem z vlastního zážitku při jedné z mých E-MOTION jízd po Plzeňském kraji.

Článek sloužil k zamyšlení, ale kromě pozitivní odezvy jsem obdržel i několik kritických reakcí odkazující na to, že jsem nekvantifikoval objem ztráty, ke které dochází. To je pravda, kvantifikace scházela, nepodařilo se mi totiž nikde dohledat údaje, které by mi pomohli tento krok napravit a přiznám se, že na počítání počtu plodů na jedné třešní, či počet třešňových stromů v republice, bylo nad mé síly.

I přesto vím, že minimálně jeden údaj by dohledatelný býti měl. Je jím objem prodeje třešní v obchodech. Nejen díky EET, ale i díky celní evidenci a hlášením a reportům, by se jistě dohledat dal, ale nikdo se o to nesnaží a já k tomu nemám prostředky, ani přístup.

Stačilo však aby oběhly necelé dva týdny a já mám pro skeptiky jiný údaj, kvantitativní.

Je jím číslo 2.080.000 kilogramů

Tolik ovoce a zeleniny skončili v odpadu, protože nevyhovovali normám a standardům, či nevydrželi dlouho cestu ve stavu, v jakém se musí dostat na pulty obchodů, aby byly zakoupeny.

Nespotřebovaná zelenina končí mezi odpady

Jeden, resp. dva z měsíčně více než 50 kontejnerů jsem měl možnost vidět na vlastní oči.

Nebyl to hezký pohled

Ne pro člověka, který vidí na svých cestách nejen hotelové pokoje, vyzdobené kanceláře, krásné sály a komfort první třídy, ale pohybuje se v prostorech plných lidí, kteří hodnoty vytvářejí, nejen pouze konzumují.

Na svých prohlídkách továren pokaždé nacházím stejný obrázek. Je to obrázek velkých hal, plných lidí a techniky v pohybu. Jediné, co se mění, je materiál na vstupu a výstupu.

Do obrázku, který vidím patří ještě něco, odpadové kontejnery – velké kovové v množství větším než malým. A uvnitř výrobky, které často vypadají nepoškozeně, ale staly se odpadem právě tím, že byly vloženy, a to bez ohledu na to, zda-li záměrně, či nikoliv, do odpadové nádoby, tedy umístěny na místo sloužící k ukládání odpadu.

Fotografii výše v článku jsem sdílel v rámci sítě partnerů a během několika hodin jsem měl více než dvě desítky nápadů na prevenci vzniku odpadu a téměř desítku těch, kteří by obsah, jenž by však nepřišel do styku s místem sloužícím na ukládání odpadu, byli schopni použít a využít pro svou výrobu a činnost.

V následujícím týdnu proto představím komplexní řešení a bude-li to možné, zahájíme proces implementace systému INDUSTRIAL UPCYCLING do procesu tohoto výrobce v očekávání, objemu generovaného odpadu o 80-95%.

Proč ne 100%?

Protože i v nejlepším systému může být zakopaný pes, který se ještě nedostal na světlo světa, až ho však rozeznáme, najdeme správnou cestu i pro klid jeho duše.

 

Komentáře

Nabízíme prostor pro různé názory a komentáře. Náš prostor je určen všem k otevřené diskuzi. Publikované texty nebo příspěvky nejsou názorem inODPADY.cz nebo jeho vydavatele. Vždy se jedná pouze o názor daného autora a jeho textu.

Napsat komentář