Budeme schopni recyklovat nejméně 70 % komunálního odpadu?

Dokážeme splnit vyšší cíle v oblasti recyklace a snížení potravinového odpadu v rámci balíčku EU zelené ekonomiky.

Členové výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu se v úterý (24. ledna) nechali slyšet a hlasovaly pro obnovení vyšších cílů recyklovat nejméně 70 procent komunálního odpadu, což je zejména odpad z domácností a podniků. Dalším tématem byly limity pro ukládání komunálního odpadu na skládky. Hranice pro skládkování by měla být 5 procent do roku 2030.

Jsou to zajímavé plány. EU chce mimo jiné dosáhnout toho, aby měli větší odpovědnost výrobci. Měli své výrobky navrhovat takovým způsobem, který umožňuje snadnou recyklaci.

Když se budeme držet některých statistik, a že si můžeme vybírat. Ukazují, že méně než polovina (46 procent) všech komunálních odpadů v EU je v současné době recyklováno nebo kompostováno.

Jinde se zase dozvíme, že některé členské státy, jako je například Rakousko, Belgie, Dánsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko prakticky neskládkuje žádný komunální odpad.

Za to takové Chorvatsko, Řecko nebo Rumunsko, skládkuje více než tři čtvrtiny svého odpadu. Ale pozor, dostanou možnost usilovat o to, aby se přiblížily v evropskému standartu, jako odměnu dostanou čas, tedy o pět let více než ostatní.

Europoslanci také volají po ekonomických pobídkách, které by pomohly vybudovat udržitelný trh s druhotnými surovinami. Ustavená komise, by měla navrhnout pro celou EU cíl k předcházení vzniku odpadů společně s novými právními předpisy a nových cílů pro stavebnictví nebo komerční a průmyslový odpad.

Takže o co tu vlastně jde?

Zelená ekonomika je koncept, ve kterém jsou prostředky opětovně využity, použity, opraveny nebo recyklovány než, jen vyhozeny. Evropská komise jej nazvala „megatrend“ na stejné úrovni s globalizací a vyzvala k rychlému přechodu na tento systém.

O všech změnách, které byly předloženy ve čtyřech různých zprávách se bude nyní hlasovat na plenárním zasedání Evropského parlamentu v březnu.

Co to znamená pro Českou republiku?

Cílem Legislativní rady vlády je dopracování návrhu nové odpadové legislativy.

Nikdo se za posledních deset let nedostal s návrhy těchto zákonů tak daleko jako my,“ uvedl ministr Richard Brabec. Po nové odpadové legislativě volají odborníci mnoho let a vláda ve svém programovém prohlášení i slíbila, že ji do poloviny loňského roku připraví. MŽP pracovalo na novele zákona o odpadech a zcela novém zákonu o výrobcích s ukončenou životností dva roky.

Oba návrhy zákonů mají hodně kritiků jak z řad ekologických organizací, tak odpadových firem nebo některých výrobců, kterých se normy dotýkají. „My jsme oba zákony projednali s desítkami subjektů a přišli s kompromisním řešením,“ hájí se Richard Brabec. Ať bude příští vláda podle něj jakákoliv, bude muset schválit novou odpadovou legislativu co nejdříve. Současný zákon je podle něj zastaralý a postavený na skládkování, které prý u MŽP „dlouhodobě prosazují silné skládkařské asociace s ekologickými organizacemi v čele s Hnutím Duha“.

Marně jsem hledal asociace nebo organizace, které mají v programu skládkování odpadů. Ale více slýchám a z praxe vídám, že mnoho odpadů se skládce vyhýbá a přesouvá do zařízení k úpravě odpadu, třídění a následné recyklace. Zbytkový nerecyklovatelný odpad se upravuje do alternativního paliva.

Profesionální odpadářské firmy to vědí a z hlediska ekonomických přínosů tak činí. Odpad je surovina a pokud je jen trochu stabilní trh, tak je sním tak nakládáno.

Jeden ze smyslů zelené ekonomiky je z odpadu vytáhnout co nejvíce složek k materiálovému využití a potom zbytkový odpad teprve využít v ZEVO. K tomu je potřeba myslet v jakém stavu je trh s druhotnými surovinami, neboť jak se ukazuje, tak recyklace se v některých případech přestává ekonomicky vyplácet. Stále nízká cena ropy tlačí některé suroviny na hranici nákladů, a to je z hlediska myšlenky kruhové ekonomiky kontraproduktivní.

Zdroje: EUWID