Vodní srážky a nástroje systémové prevence plýtvání vodou

Víkend částečně propršel a profoukal. Z pohledu výletníků nebyl tím správný počasím na výlety. Z pohledu ostatních už pršelo dost a mohlo by přestat. Je však otázkou zda-li dost pro člověka je i dost pro krajinu vyprahlou suchou zimou. Na střeše před oknem pracovny mám již druhým rokem založenu testovací střešní zahrádku. Na rozdíl od jiných není plošná, ale zeleň je vysazena v plastových průmyslových přepravkách typu KLT o rozměrech 600 x 400 x 220 mm. Důvodů je několik.

Tím prvním je, že chci vidět jak se budou přepravky chovat při permanentním vystavením působení přírody jak zvenku, tak i zevnitř. Druhým pak snaha najít možnost druhotného zužitkování této tak běžné součásti tzv. existujících zdrojů (on-the-ground mine) a třetím skutečnost, že mi umožňuje tento způsob zeleň přesouvat po ploše střechy, abych vyzkoušel, jak se bude chovat při umístění na jiném místě. Jen dodám, že samotná střecha, pokryté původně jen asfaltovou krytinou, je nyní zakrytá speciálním plastovým „sítem“ které zachytává a udržuje větší vlhkost a díky bílé barvě se od něj tak neodráží sluneční paprsky. Jek takováto drobnost snížila sálání střechy o třetinu.

Kromě plastových přepraven naplněných zeminou, v níž roste tráva a sporadicky obilné klasy a další rostliny, jsou na střeše umístěny i i prázdné nádoby shodné velikosti sloužící k zachycování dešťových přeháněk a sloužící mimo jiné i jako napajedla pro ptáky a hmyz.

Právě na těchto „volných“ boxech vždy po dešti kontroluji hladinu vody. Je to objem kumulované dešťové vody na ploše 0,24 m2. Výsledek po propršeném víkendu je však tristní

I přes pocit „POŘÁD PRŠÍ“ jsou na dně nádoby necelé dva centimetry vody, a to s ohledem na skutečnost, že chvílemi se jednalo o deště přívalové, není skutečně mnoho. Věřím, že trávě v boxech to na osvěžení stačí, ale nemyslím, že by si dokázala na dně boxů nastřádat dostatek vody se kterou by mohla hospodařit v následujících dnech.

Podobně na tom bude pravděpodobně i samotná příroda, která v mnohém, po INTENZIVNÍM LIDSKÉM HOSPODAŘENÍ, v mnohém připomíná právě „mou střechu“

Tato střecha je nejmenší ze střech mnohem většího rozsahu. Střech, na jejichž koncích okapy svádí vodu, která z nich stéká do okapových rour vedoucích k zemi, kde buďto vodu vypouští v proudu na chodníky, či ji svádí do kanalizace.

I přesto, že dešťovka je MŽP propagována již několik let s velkou slávou a fanfárami, nepamatuji se, že bych se někde dočetl, že dešťová voda ve městech nekončí okamžitě v kanalizaci, ale je systémově využívána. Stejně tak jako jednou použitá voda z domácností, tzv. šedá voda. U ní jsem se dozvěděl o jediné implementaci systému na její čištění a znovu použití v bytovém domě v bytovém domě, nepletu-li se, je instalováno v Jirkově, a to jen a pouze na náklady majitelů bytů.

Co se děje s dešťovou vodou ve městě? V kolika městech je zadržována namísto jejího průtoku pryč? V kolika městech se používá na zavlažování zeleně namísto „nové vody“ z vodovodního řádu?

Mám obavu, že výsledek ukáže číslo blízké nule, a to i přesto, že ve všech městech se o vodu „starají“ vodohospodáři, a to jak ti nadnárodní, tak ti národní. Problémem je, že jak ti první, tak ti druzí mají své zisky postaveny na objemu průtoku, ne na efektivitě využití, či dokonce na schopnosti opakovaného využití.

V minulosti jsem se několikrát zmínil o projektech s vodou a jejím šetřením, definovaným efektivitou využití každé mikro kapky (a to doslovně) zabýval

Projekty vodních čerpadel FLORIŠ schopné jen za pomoci větru čerpat vodu až ze 100 m, či okysličovat vodu v rybnících a nádržích. Projekt hašení suchou mlhou, kde při zásahu je možné uspořit nejen 95% vody, ale i čas, prostředky a lidské životy a podobně. Nově si dovolím přidat ještě jeden, projekt čištění záchytných míst na biologicky znečištěnou vodou, například z kuchyní, potravinářských provozů a dalších míst. Projekt je pro mne natolik zajímavý, že se mu budu ještě brzy věnovat a věřím, že stejně, jako ty ostatní, i on najde své zájemce, pro které

VODA, NENÍ JEN OTRAVA, či OSOBNÍ PROFIT

Myslím, že s ohledem na odchylku mezi POCITEM a SKUTEČNOSTÍ, nejen v oblasti objemu vodních srážek a zacházení s vodou, by mělo dojít co nejdříve k implementaci nástrojů systémové prevence plýtvání vodou, když už ne z jiného důvodu, tak proto, že i přes svůj technologický pokrok, patří voda k látkám, které si nedokážeme vyrobit a nedokážeme bez nich ani žít.