Třídění odpadu je zázrak, který vyvede lidstvo ze smetiště, na které kvapným krokem směřuje.
Tvrdili a stále ještě tvrdí ti, které odpad živí.
Třiďte odpad, kdekoli, my si za jeho odvoz necháme zaplatit, kdykoli a několikrát.
Co se se s vytříděným odpadem děje?
Do toho Vám nic není! Zní odpověď. A tak Češi v dobré víře třídí a třídí a třídí. Chodí kolem stále přetékajících kontejnerů na tříděný odpad, a když si dovolí vytříděný odpad vyhodit jinde, než doma, už jim hrozí pokuta.
Chodníky jsou zastavovány čím dál větším množstvím kontejnerů nejrůznějších barev, které všechny hlásají, noste zdarma, čisté, umyté, vyprané, nepotrhané. Je to pro dobro přírody. Je to pro charitu. Je to pro sociálně slabší. Jak je tomu skutečně?
Proč, jde-li o charitu, není možné vědět, co se skutečně se sebraným děje.
Proč, vykazuje-li zadavatel oné reklamy stále rostoucí objemy recyklace, narůstá stále celkový objem generovaného odpadu? Proč namísto laviček stojí v parcích soubory odpadových nádob a míst pro umístění odpadu?
Největší objem reklamy o odpadu a třídění má společnost, která není vůbec společností odpadovou, ona dokonce ani nemá na starost management odpadu a světe drž se, ona vlastně ani odpad neeviduje, její prací je totiž jen a pouze evidence obalů a příjem a následné zasílání prostředků souvisejících s jejich likvidací, pardon zužitkováním odpadu. Monopol na špínu, je dobře placený business.
Ve světě je čím dál více příkladů toho, že právě ona ŠPÍNA o kterém mluvím, onen ODPAD, je v případě korektního přístupu větším ekonomickým pokladem, než si mnozí dokáží představit.
V perexu je zmíněný Tunguzský meteorit (dovolím si zůstat u původního názvu). Víte co by lidé dali za prokazatelně pravý úlomek?
Protože je to však téma příliš „vzdálené“ a „abstraktní“ pojďme na aktuální. Smog, CO2, výpary, to vše ničí zemskou atmosféru rychlostí, se kterou nikdo oficiálně nepočítal (či se jeho výpočty dobře skryly). Jsou však tyto negativa jen nepoužitelným odpadem? Možná se budete divit, ale nejsou.
Vědci z Univerzity George Washingtona z hlavního města USA dokázali, že vzdušný uhlík v podobě CO2 lze použít k výrobě průmyslových DIAMANTŮ. Slyšíte dobře diamantů. Jejich tvrzení potvrzuje mimo jiné i známý technologický institut MIT.
Tento projekt zpracování odpadu, resp. přebytku lidské činnosti není jediný.
Za pomoci nanotechnologií by mělo být například možné během jedné jediné dekády dostat atmosféru do před industriálního stavu, myslí vědci té samé univerzity. Navíc by procesem vznikal velice silný a odolný kompozitní materiál, který by bylo možné použít například v letectví a dalších průmyslových odvětvích.
S ohledem na redukující se objemy prostředků věnovaných na vědecké účely a například i kosmický výzkum, se rozhodla NASA, že namísto nákupu nových dílů pro opravu vesmírných korábů a stanic, by se mohly používat díly z raketoplánů, které již mají za sebou. Tyto totiž často absolvovali jednu jedinou cestu a po návratu na zem se dle zvyku, který nám servírují již desítky let odpadové společnosti, vyhodí do odpadu.
Na závěr si dovolím vložit obrázek z mé vlastní kanceláře, kde se mi podařilo konečně finalizovat další z projektů, věnovaný tentokrát zpracování dutinek od strečové folie a to v kombinaci s jednorázovým kartonem, který, stejně jako dutinky, nebyl-li by mu zabráněn dopad na místo určené k ukládání odpadu, skončil by pravděpodobně na skládce.
P.P.S. na závěr jen maličkost, obrázek ze světa jiných, méně kulturních měst.
Zdroj: článek vyšel 2.9.2015 Blog iDNES