Namísto skutečné eliminace zdrojů, se jen virtuálně přesouvají z jednoho místa zeměkoule na jiné

Ve dnech 15-16.června 2019 se konalo v Japonském Kyotu další ze zasedání skupiny G20. Stejně jako to před 22 lety bylo věnováno zhoršujícímu se životnímu prostředí a stejně jako před 22 lety nás na něm usměvavý zástupci světových velmocí upsali ďáblu.
Stačí se podívat na oficiální fotografii, abyste věděli jak lidem, kteří jsou na ni vyobrazeni, záleží na budoucnosti světa.

Zatímco tuzemská media zatím setkání G20 a hlavně jeho „výsledky“ ignorují, mně nastartovaly první výstupu k jednání a z ohlasů na první zveřejněné články cítím, že nezůstanu osamocený, právě naopak.

KOYOTO je krásné Japonské město s bohatou historií, dlouhou dobu bylo i hlavním městem Japonského císařství, než tuto funkci převzalo TOKYO. O to depresivnější je, že po 22 letech se stalo dějištěm dalšího globálního selhání moci.

Proč po 22 letech?

V roce 1997 byl v KYOTU stejnými světovými vládci podepsán dokument nesoucí název KYOTSKÝ PROTOKOL. Tento měl sloužit dle definice ke zlepšení klimatických podmínek na zeměkouli. Výsledek je přesně opačný, což můžeme na vlastní kůži pociťovat i mi sami.
Namísto snížení objemu generovaného CO2, se z chyby udělal obchodní artikl s atraktivní cenou a dal vzniknout novému odvětví odpadového hospodářství, OBCHODOVÁNÍ S EMISNÍMI POVOLENKAMI, tedy obchodu se zlem.
Stejně jako odpadový průmysl, je profitabilita obchodování s emisními povolenkami založena na objemu, který čím bude větší, tím, bude obchod profitabilnější a bude možné si nastavit vyšší obchodovanou cenu za jednotku.

Namísto snížení objemu, tento roste.
Namísto eliminace zdrojů, se jen virtuálně přesouvají z jednoho místa zeměkoule na jiné, generujíce na virtuálním zlepšení situace, tvrdou nevirtuální měnu, kterou podporují všechny, či většina států světa, vlád a bank.

Výsledkem včerejšího zasedání, je dle dostupných zpráv stejně škodlivé rozhodnutí, které s deklarovanou pozitivní změnou v životním prostředí nemá nic společného.
Zatím se hovoří o MEZINÁRODNÍ RÁMCOVÉ SMLOUVĚ KE SNÍŽENÍ PLASTOVÉHO ODPADU V OCEÁNECH
Proto, abychom zabránili stejnému poškození našeho globálního ekosystému je nutné přeložit a vysvětlit, co ve skutečnosti tato dohoda mocných znamená

1. Další odklad reálných změn až poté co bude vše sepsáno a definováno. U KYOTSKÉHO PROTOKOLU to bylo 5 let (navazoval na rezoluci OSN z roku 1992)
2. Zaměření se jedním, a navíc chybným směrem – Plast není zlo, tím je jednorázovost
3. Limitování oblasti na OCEÁNY, tyto jsou však ve většině případů jen poslední místem uložení odpadu, ten však vzniká jinde
4. Faktické odebrání odpovědnosti původců – průmyslu

Mám obavu, že v připravované rámcové smlouvě bude šikovně zahrnuta položka ODPUSTKŮ, které dostanou stejně atraktivní jméno, jako ho dostaly EMISNÍ POVOLENKY, bude stanovena cena, a přistoupení k mezinárodní dohodě bude znakem beztrestnosti a čistých rukou.

Myslím, že aktuální setkání LEADERŮ ukázalo, že jsme si vybrali špatné vzory a je čas situaci změnit a to akcí, protože se ukázalo, že HLAVY nefungují a v takovém případě přebírají nadvládu RUCE a namísto řečí musí přijít akce, protože domov máme jen jeden, Vy i Já.