Zdanění zbytkového odpadu dováženého ke spalování?

Nizozemská vláda zavádí od roku 2020 daň na dovoz RDF (refuse derived fuels), odpadu určeného ke spalování. Jedná se o upravený odpad, který slouží jako palivo, označované pod zkratkou RDF. V České republice také známé, jako tuhé alternativní palivo (TAP). Tyto upravená paliva většinou pocházejí z výstupu třídících linek komunálního odpadu nebo průmyslového odpadu, který nemá ekonomickou hodnotu pro recyklaci.
Tuhé alternativní palivo (TAP) je v ČR využíváno, jako surovina při výrobě elektrické energie nebo tepla. Nezanedbatelným zpracovatelem upraveného odpadu (TAP) jsou také cementárny.

Zdanění odpadů dovážených ke spalování má být v platnosti od 1. ledna 2020. Opatření má rozšířit stávající daň, která v Nizozemí již funguje pro spalování tuzemských odpadů. Rozšíření nové daně bylo formálně oznámeno jako součást státního rozpočtu Nizozemské vlády v polovině září 2019.

Když se plány na zavedení daně poprvé začaly řešit, vyvolaly velkou bouři protestu v rámci odvětví odpadového hospodářství. Provozovatelé spalovacích zařízení a různá sdružení pro obchodování s odpady, poukazovaly na to, že další náklady naruší trh s odpadem. Jinak řečeno, ekonomické znevýhodnění provozovatelů energetických zařízení, kteří s odpadem nakládají v rámci energetického využití. Pokud by taková situace nastala, tak by se odpady ze sytému pravděpodobně navracely zpět na skládky. Takové jsou některé z argumentů lobby tohoto průmyslu.

Protože zatížením daně, by ztrácely zvýhodněnou ekonomickou hodnotu suroviny. Průmysl a obchodování s odpadem určený pro spalování je životně důležitou a flexibilní součástí britského systému nakládání s odpady. Podporuje kolem 7 tisíc pracovních míst ve Velké Británii. Tento systém má dle informačních zdrojů uspořit až 800 000 tun emisí CO 2.

Nizozemsko je největším dovozcem odpadu ze Spojeného království. V roce 2018 obdrželo Nizozemí z Velké Británie více jak 1,3 Mt odpadu. Paliva z odpadu pohánějí zařízení, která po zpracování suroviny z odpadu generují teplo nebo elektřinu.

“ Zavedením dovozní daně se tak riskuje, že se každý rok bude ve Spojeném království ukládat více odpadu na skládky. Bez ohledu na hierarchii nakládání s odpady nebo zhoršování dopadů na životní prostředí. Zvyšováním nákladů na tento systém, budou v ohrožení i pracovních místa. Možná to vyzní, jako závislost k velkému podílu britského odpadu pro nizozemské spalovny, ale existuje také riziko uzavírání navázaných průmyslových závodů a eliminace pracovních míst“  komentuje současnou situaci jeden z manažerů sdružení RDF Industry Group.

Nizozemské dovozy RDF v současné době tvoří zhruba čtvrtinu všech odpadů spalovaných v nizozemských závodech. V roce 2017 se na spalování dovezlo přibližně 2 miliony tun odpadu. Otázkou je, jestli uplatnění této daně na celý systém odpadového hospodářství v zemi, nebude při snižování emisí CO2 kontraproduktivní. Nizozemská vláda chce v oblasti změny klimatu pokračovat. Jejím cílem je snížit emise skleníkových plynů v Nizozemsku do roku 2030 o 49 procent ve srovnání s úrovněmi v roce 1990.

Podle některých pozorovatelů má daň vést k tomu, aby náklady na export odpadu do Nizozemska byly ekonomicky nepřípustné. Což má přinutit Spojené království, aby více a efektivně nakládalo se svým zbytkovým odpadem na svém domácím trhu.

V Nizozemsku v současné době dochází k nadměrné kapacitě zpracování odpadu na výrobu energie. Výhodný export RDF (TAP) do země je v současné době nákladově efektivní řešení pro velkou část zbytkového odpadu Spojeného království.
Probíhají vášnivé diskuse o tom, zda má Anglie ambice se vypořádat se svým zbytkovým odpadem. Protichůdné zprávy nabízejí různé předpovědi o budoucnosti systému nakládání s odpady v zemi.

Zejména se globálně diskutuje nad stoupajícím množstvím odpadu. To souvisí s potřebnou podporou řešení pro zvýšení ekonomiky recyklace. Zatím to však nenasvědčuje, že by recyklace měla nějaké ekonomické výhody. Spíše bude recyklovatelný odpad přesměrován do spaloven. Protože je to s ohledem na všechny možné argumenty ekonomicky nejvýhodnější.

Každopádně se zatím nenachází zásadní řešení v konsensu budoucnosti nakládání s odpadem, nejen ve Velké Británii, ale i po celém světě.