Na začátku května (10.5.2019) skončil termín pro zaslání připomínek k nové odpadové legislativě, jejíž návrh připravilo Ministerstvo životního prostředí. K nové legislativě, která by měla udávat základní rámec povinností všem dotčeným subjektům na období dalších minimálně 15 let, se mohla vyjadřovat jak povinná připomínková místa (ministerstva, kraje, svazy obcí, zaměstnavatelské svazy, odbory, apod.), tak odborné svazy, asociace, svazky obcí, obce, ale i jednotlivé firmy, stejně jako třeba nevládní organizace.
Připomínky povinných připomínkových míst se shromažďují na veřejném portálu Úřadu vlády ČR, v tzv. Eklepu. Připomínky ostatních připomínkových míst (např. oborových svazů, ekologických organizací, či jednotlivých obcí), se shromažďují u gestora dané legislativy, tedy v tomto případě na Ministerstvu životního prostředí.
Dle databáze Úřadu vlády ČR se k návrhům nové odpadové legislativy jen ze strany povinných připomínkových míst sešlo cca 3000 připomínek. Drtivá většina z těchto připomínek je označena jako zásadní.
Ve stanoviscích řady povinných připomínkových míst se opakuje kritika neúměrné komplikovanosti a násobného rozsahu navrhovaných předloh oproti stávajícímu stavu, jejich nesrozumitelnost a obtížná aplikovatelnost v praxi. Dále je velmi často předkladateli vytýkán extrémní počet odkazů na prováděcí předpisy, které však v rámci meziresortního připomínkového řízení zcela absentovaly a připomínková místa tak de-facto neznají navrhované řešení a faktickou podobu budoucích povinností, které mají uživatelé těchto zákonů dodržovat.
Významný počet zásadních připomínek vznesl např. Svaz průmyslu a dopravy ČR (více viz zde), Hospodářská komora ČR nebo Unie zaměstnavatelských svazů ČR. Za mnohé hovoří např. citace části textu Svazu průmyslu a dopravy ČR: „Žádáme proto, aby následující průběh meziresortního připomínkového řízení byl dostatečným časem pro diskusi. Je třeba, aby vypořádání a související jednání probíhala systematicky, bez časového tlaku a s prostorem pro vysvětlení a kvalitní finalizaci úprav. Bohužel MŽP dostatečně nevyužilo čas na přípravu odpadových zákonů, což nyní bude komplikovat proces „doladění“ verzí pro předložení do dalšího legislativního procesu. Navržená odpadová legislativa je pro jeho uživatele poměrně nepřehledná, je zbytečně obsáhlejší a nepoměrně komplikovanější než současná úprava. Společným jmenovatelem a závažným problémem nové odpadové legislativy je naprostá absence prováděcích předpisů a vyhlášek. Paragrafové znění obsahuje velké množství odkazů na prováděcí právní předpisy, které upřesní zákonné požadavky. Přílohou materiálu však není žádné znění vyhlášky, ani jejich teze. Přitom znalost podrobných podmínek aplikace zákonného ustanovení je v mnoha případech stěžejní pro plnění stanovených cílů a zákonných povinností. Bez těchto prováděcích předpisů není možné zodpovědně posoudit možné celkové (regulatorní a finanční) dopady návrhu jakéhokoli zákona. Dalším problémem je zvýšená regulatorní a administrativní zátěž pro podniky, zvýšené finanční náklady, aniž by byly v rámci Důvodové zprávy objektivně vyčísleny konkrétní finanční a ostatní dopady.“
Další významný podnikatelský svaz, Unie zaměstnavatelských svazů ČR pak, podobně jako řada jiných připomínkových míst, kritizuje tzv. gold-plating (více zde). Gold-platingem jsou dle řady definic různé zákazy a byrokratická omezování občanů a firem, které nevycházejí ze směrnic EU, ale jsou za ně vydávána. Většinou je to snaha národních politiků, či úředníků, „svézt s evropskou legislativou“ i nepopulární kroky, a pak to tzv. „svalit“ na Evropskou unii. Nicméně v mnoha případech jde o lobbying byznysových zájmových skupin, které se snaží prosadit do Českých zákonů různá ustanovení, která mají podpořit jejich byznysové aktivity. Bohužel často takovým způsobem, že miliardové zisky příslušných zájmových skupin zaplatí občané nebo firmy.
Zde k dané věci krátká citace z textu připomínek Unie zaměstnavatelských svazů ČR, „Požadujeme, aby národní předpisy nebyly s účelovým odkazem na legislativu EU zaplevelovány přísnějšími povinnostmi, než vyžadují směrnice EU. Navrhovaná odpadová legislativa je gold-platingem jednoznačně silně postižena a je nutné toto napravit. Základním znakem prosazovatelů gold-platingu, je vždy to, že obhajují přísnější nastavení u toho, či onoho znění. A to obvykle se známým, jakoby obecně prospěšným, avšak účelovým stanoviskem, že zrovna tato věc je výjimkou, protože je „pozitivním gold-platingem“. Tu proto, že to přinese pracovní místa, nebo proto, že to je dle jejich názoru vhodné z hlediska ŽP nebo z hlediska jiných obecně potřebných statků, apod. Vždy je však základním motivem obhájců gold-platingu vidina vlastního prospěchu (většinou ekonomického) z navrhovaného přísnějšího nastavení, než jaké bylo definováno vyváženou debatou na úrovni demokratických institucí EU. V agendě odpadového hospodářství je třeba uvést, že EU, jakožto environmentálně nejambiciosnější společenstvo států na světě, stanovila balíčkem oběhového hospodářství velmi ambiciosní cíle, které byly vyjednány velmi širokou shodou jak na úrovni EP, EK i dalších fází schvalovacího procesu. Tyto cíle podporujeme. V rámci navrhované národní odpadové legislativy požadujeme její harmonizaci s novými evropskými odpadovými směrnicemi a vypuštění těch částí zákona a těch povinnosti, které jsou nad rámec nově přijatých evropských směrnic.“
Co v balíku navrhované legislativy naopak chybí skutečně velkému počtu připomínkových míst, jsou nástroje na podporu skutečné finální recyklace
Například Hospodářská komora ČR k této věci uvádí: „Nový zákon o odpadech, ani související navrhovaná legislativa, včetně změnového zákona, neobsahují žádné doprovodné nástroje pro podporu skutečné recyklace. Evropský balíček oběhového hospodářství přitom doporučuje podporu např. formou daňového zvýhodnění recyklovaných výrobků a recyklátů. Norma tak bohužel nemotivuje k navýšení kapacity recyklace v ČR a k následnému využití odpadů, jako druhotné suroviny. V rámci balíku nové odpadové legislativy by měly být doplněny do souvisejících dotčených zákonů (např. změnového zákona) konkrétní nástroje podpory recyklace.“
Kdo uplatnil jaké připomínky k jednotlivým návrhům zákonů z dílny MŽP?
Připomínky povinných připomínkových míst k návrhu zákona o odpadech
Připomínky povinných připomínkových míst k návrhu novely zákona o obalech
Připomínky povinných připomínkových míst k návrhu změnového zákona
Připomínky tzv. nepovinných připomínkových míst, zaslané na Ministerstvo životního prostředí, zatím bohužel nejsou k dispozici. Těch se předpokládají řádově další stovky.
Také tyto odborné připomínky se samozřejmě pokusíme získat a pro informaci zveřejnit i je. Neboť právě připomínky zástupců samotného odpadového sektoru, svozových a recyklačních firem, jak privátních, tak vlastněných obcemi a městy, jsou často klíčové a velmi cenné. A to vzhledem k jejich praktickému provázání s fungováním v reálném světě. Právě odborné firmy budou ve finále svou činností naplňovat nemalý díl stanovených cílů a povinností. Dle určitých příslibů MŽP by se mohly i tyto připomínky opět začít zapracovávat do návrhů zákonů tak, jak tomu standardně bývalo do roku 2014. Jednoznačně by to pomohlo lepší aplikovatelnosti zákona do praxe a předejití řadě dalších souvisejících problémů, které postihují stávající navrhované znění nových zákonů.
Zdroj: Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz)