Systémová prevence vzniku odpadu a obaly spolu úzce souvisí. Obaly totiž tvoří u koncových spotřebitelů dle některých zdrojů 70%, dle jiných až 90% všech generovaných odpadů.
Ačkoli nejsou k dispozici čísla z průmyslu, mohu říci z praxe, že tam je to v rozmezí 30 až 45%, jsou však odvětví, kde se číslo blíží 100%
Možná, že si to neuvědomujete, ale ve svých příspěvcích na serveru inODPADY.cz jsem již o obalech psal, resp. psal jsem o jednom konkrétním typu obalu, o kovových obalech ve formě plechovek. Bylo to na konci měsíce června 2019, necelý měsíc před tím, než se nám podařilo zorganizovat odprodej první částí 15.010 ks, z nichž bude část využita k designové úpravě interiéru na různých místech pro lidi.
Náhoda?
Ne, ta v tomto případě s realizací nemá nic co do činění.
Jde o cílenou práci, vývoj a spolupráci s lidmi, kteří v INDUSTRIAL UPCYCLING rozpoznali potenciál, který jim žádný jiný zdroj nenabízí. Potenciál kreativity a s ní spojené profitability vlastního podnikání.
K tématu se vrátím, nyní bych se rád zaměřil na další obaly.
Podíváte-li se doma do odpadkového koše zjistíte, že velkou část odpadu tvoří právě obaly. Třídíte-li a podíváte-li se do všech košů, zjistíte, že až na biologický odpad, tvoří náplň košů z téměř 100% právě obaly.
Kromě jiného to znamená, že právě obaly a můžeme hovořit o obalech spotřebitelských, se staly důvodem pro třídění.
Není to zvláštní?
Zvláštní je i další aspekt. Spolu s tříděním a obaly vznikla v mnoha zemích organizace financovaná státem, v tuzemsku nese již dlouho název EKO-KOM, která se má starat o to, aby obaly nebyly odpadovým problémem.
Ale on je a pořád roste!
S růstem totiž roste i počet prostředků, které tečou přes tuto společnost na zjednání nápravy.
Nápravy, která se nekonají.
Není to tak dlouho, kdy se myšlence bezobalových obchodů smály nejen firmy v obchodě podnikající, ale i uživatelé. Slova „Taková pitomost“ byla z těch slušnějších. „Bez obalu to nejde a nikdy nepůjde“ dodávali ti samí lidé a zástupci organizací jako EKO-KOM tuto myšlenku podporovali zintenzivňujíce svou vzdělávací činnost, při které šířila a šíří již mezi dětmi z mateřských školek stejnou myšlenku a s ní spojené principy recyklace.
Dnes je v České republice několik stovek „bezobalových obchodů“, vznikl zde koncept MIWA, který tento princip v modernější a velkoobjemové podobě bude integrovat do obchodních řetězců.
Ukázalo se totiž, že nemožné byl jen prodejní argument. Důvodem proč o obalech píši, a není to v souvislosti se systémovou prevencí odpadu, INDUSTRIAL UPCYCLING a INDUSTRY 5.0 naposledy je, jak to je ve všem o čem hovořím, projekt, jehož jsem součástí a mám tu čest být nositelem myšlenky.
Co kdyby, jste doma žádný odpad z obalů neměli?
Že to nejde? To si nemyslím, stačí se podívat výše.
Projekt, který jsem inicioval pracuje s myšlenkou, že obaly, ve kterých si zboží nakoupíme, rovnou doma zpracujeme. Jedním ze způsobů, jak to můžeme udělat je, že je sníme a pomohou nám s tím naši domácí mazlíčci.
Jedlé obaly, co vy na to?
Že byste se jich ani nedotkli, natož abyste je jedli. Jste si tak jisti?
A co třeba jablko, hruška, švestka, salám, párek a další, ty nejíte?
V rámci projektu se chystáme na trh představit první jedlý spotřebitelský obal v segmentu krmiva pro domácí mazlíčky, kteří Vám rádi pomohou zdravotně neškodný obal zlikvidovat spolu s obsahem.
Výsledkem bude řešení, které sice nepotěší EKO-KOM, či MŽP, potěší však přírodu, krajinu i naši peněženku, a já si myslím, že to stojí za zamyšlení nad otázkou zda-li NEJLEPŠÍ OBAL NENÍ ŽÁDNÝ OBAL
Což je věta, kterou jsem před více než tuctem let slyšel z úst zakladatele jedné z největších specializovaných firem na výrobu speciálních vratných a vícečetně použitelných textilních obalů o kterých bude řeč, zase příště.
Na závěr mi dovolte Vám ještě ukázat, že i bez jednorázového obalu v podobě strečové folie, lze zafixovat zboží na paletě.