Zatímco se vláda hádá, které ministerstvo nakoupilo roušky a respirátory za lepší cenu, uvědomují si nejen ve spojených státech, že bez ohledu na objem nákupů, nebude jednorázových ochranných prostředků nikdy dost a začínají řešit možnost jejich dalšího použití.
V tuzemsku skutečnost, že jednorázovost je systémová chyba, zazněla poprvé v roce 2013 na logistické konferenci a to z mých vlastních úst. O tři roky dříve jsem pak dokázal, že ani jednorázová paleta nemusí skončit po jedné cestě na skládce. Zatímco paletový projekt jsem realizoval jako zaměstnanec české pobočky evropské logistické divize, druhé největší korporace Japonska, přednášku jsem již realizoval jako SVOBODNÝ PRACOVNÍK, nebo-li OSVČ.
Za svými slovy jsem stál a stojím bez ohledu na to, mám-li na vizitce Manager, Prezident, či titul, kterého si vážím nejvíce, tedy Human.
Důvodem k napsání dnešního příspěvku je skutečnost, že přes hádky a dohody o ceně se na rozhodovací úrovni státního aparátu zcela pozapomnělo na drobnost. Jednorázových prostředků nebude nikdy v době krize dost. NIKDY a je naprosto jedno, jak velké letadlo pro ně bude létat.
Členové vlády a státní úředníci, jejichž chotě organizují koncerty a kulturní akce, které se nekonají, totiž přehlédli drobnost, na kterou myslel každý, kdo si doma ušil, či pořídil od druhého, kdo ji ušil, roušku, a to skutečnost, že o roušku, chci-li aby mne stále co nejlépe chránila, je třeba se postarat a prát ji, čistit a desinfikovat.
Slyšel jsem argument, že desinfekce není možná, protože o ní nic není psáno v zákonech a nařízeních. Jediné, co je z daného textu je pravda, je skutečnost, že možnost opětovného použití v nich opravdu chybí. Je to totiž, jak již uvádím v úvodu, chyba systémová a jako taková je v systému i záměrně udržována, protože stejně jako mnohé jiné, i tato chyba se vyplácí, sice jen někomu, ale o to víc.
K tématu tohoto článku mne přivedla nejen aktivita týkající se činností na konkrétních projektech souvisejících s desinfekcí a ochranou proti koronaviru, ale i článek jenž popisuje projekt nemocnice ve spojených státech, která se rozhodla ve spolupráci s univerzitami a výzkumnými ústavy spustit projekt desinfekce ochranných masek kategorie N95. Na začátku května o tomto projektu informoval BOSTON GLOBE. Systém, o kterém se píše, by měl být schopen dekontaminovat 80.000 ochranných masek v jednom cyklu.
Zatímco si ve spojených státech získal za krátkou dobu své existence zájem nejen médií, ale i vládní podporu, byly projekty systémové prevence vzniku odpadu a plýtvání pro tuzemské politiky a úředníky na všech úrovních neviditelné, a to i přesto, že jednou z činností byla pravidelná informovanost všech, kterých se to týká a mohli by ze systémové implementace profitovat.
V praxi to znamená, že ti, kdo neplýtvají, či díky nastaveným systémům plýtvají méně, jsou na krizi, které přišla lépe připraveni a často to jsou právě oni, kdo nejen, že byli na vzniklou situaci sami připraveni, ale první začali pomáhat ostatním, zatímco ostatní začali žádat o peníze na své přežití všechny ostatní.
Zatímco v Bostonu je potřeba pěti kontejnerů, stačí v tuzemsku jeden, a zatímco v Bostonu se rozhodli ke svozu, nastavujeme v rámci našeho projektu logistické toky efektivněji. Součástí řešení bude lokálně umístěná dezinfekční jednotka stojící v areálu nemocnice, léčebny, domu seniorů apod. s propojením na vodu, elektřinu a zásobník desinfekce, kde bude probíhat hromadná desinfekce všech infikovaných prostředků. Tato činnost zajistí nejen větší bezpečnost, ale i sníží celkové náklady projektu. S ohledem na ceny ochranných prostředků a objem jejich spotřeby bude návratnost (ROI) velmi krátkou, a navíc zařízení může složit k desinfekci prostředků a například i uniforem a dalších položek i po skončení samotné pandemie COVID-19.
Rád bych dodal, že i přesto, že primárním určením jsou zdravotnické a bezpečnostní složky, již dnes kalkulujeme s objemem, který bude využíván v komerční sféře, ve výrobních závodech, firmách, obchodních centrech a na mnoha dalších místech, včetně například nádraží, letišť a velkých dopravních uzlů a hotelů.
Řešení je součástí projektu DESINNET, resp. v případě nemocnic DESINMED a společně jsou součástí RECONNET, o tom však zase příště.