Dezinfekce bez dezinformací, část 2: Čisté ruce jsou základ.

V předchozím článku na téma dezinfekcí jsme se věnovali výběru správné dezinfekce pro roušky, povrchy a potraviny. U rukou je situace naštěstí mnohem jednodušší. Nejlepším pomocníkem je totiž běžné mýdlo. Pokud se k němu ale zrovna nemůžeme dostat, může nám vytrhnout trn z paty i jednoduchá dezinfekce. Třeba ta, kterou si vyrobíme sami doma.

SOUHRN:

• Pokud používáme svědomitě roušku, jsou pro nás největším rizikem špinavé ruce
• Základem úspěchu je správná technika mytí.
• Není potřeba používat agresivní dezinfekci. U mytí rukou stačí mýdlo a voda
• V nouzi lze ruce dezinfikovat i jednoduchou alkoholovou dezinfekcí.
• Alkoholovou dezinfekci je nutné po důkladném rozetření nechat samovolně zaschnout.

Koronavirus SARS-CoV-2 patří k virům přenášeným především prostřednictvím nakažlivých kapének, které neustále šíříme do okolí kašláním, mluvením a dokonce i samotným dýcháním. Infekčním se tedy nestává pouze vzduch, ve kterém volně poletují, ale také všechny povrchy, na které kapénky dopadnou. Když se těchto povrchů následně dotkneme, stanou se nebezpečnými naše vlastní ruce. Jednak jimi můžeme viry přenést na nechráněné sliznice našich úst, nosu a očí, jednak můžeme kontaminovat i jiné předměty, se kterými přicházíme do přímého kontaktu – a může se jejich prostřednictvím nakazit kromě nás i někdo jiný!

Dezinfekce rukou: Nejlepším pomocníkem je mýdlo

K dokonalé očistě našich rukou naštěstí postačí obyčejné mýdlo. Pro správnou očistu je důležitá především správná technika jejich mytí zobrazená v naší infografice. Mytí rukou by mělo trvat alespoň 30 sekund, což odpovídá například délce zpěvu lidové písničky Skákal pes přes oves. Jsou-li ruce viditelně znečištěné, je vhodné si při mytí rukou tuto písničku zazpívat 2x za sebou.

Na typu použitého mýdla příliš nezáleží. Z hlediska prevence je vhodné jak mýdlo tuhé, tak tekuté. Ani antibakteriální mýdlo nepřináší oproti běžnému mýdlu žádné benefity. Vhodné je naopak používání mýdla s přídavkem zvlhčujících látek, které při častějším mytí brání podráždění pokožky.

V nouzi pomůže dezinfekční roztok

Pokud nemáte k vodě s mýdlem přístup, můžete v nouzi použít i komerčně dostupný či vlastnoručně vyrobený dezinfekční roztok či gel na bázi alkoholu. Alkoholovou dezinfekci je nutné po důkladném rozetření nechat samovolně zaschnout, tedy neutírat, aby mohla dostatečně dlouho působit.

Účinnost neředěného alkoholu je kvůli rychlejšímu odpařování a horšímu pronikání skrz bílkoviny nižší než u jeho směsi s vodou. 

Běžně používané dezinfekce jsou ve většině případů založeny na zničení patogenů působením teploty, vysušením či rozrušením ochranných membrán a jejich obsahu pomocí reaktivních chemických sloučenin. Ty ale při styku s nechráněnou pokožkou mohou způsobit vznik alergie, dermatitidy či dokonce mohou vést až k jejímu poleptání. Při volbě dezinfekce je proto důležité zohlednit mimo účinnosti i případný vliv na naše zdraví a povrchy citlivé vůči působení chemikálií.

Pro výrobu dezinfekce na ruce vyberte vhodné suroviny

Zdroje se rozchází v tom, v jaké minimální doporučené koncentraci by se měla dezinfekce používat. Dle většiny z nich by však 65% roztok ethanolu ve vodě měl být již dostatečně účinný. Není také vhodné používat alkohol neředěný, neboť jeho účinnost je kvůli rychlejšímu odpařování a horšímu pronikání skrz bílkoviny paradoxně nižší než u jeho směsi s vodou.

Všechny dezinfekční roztoky by měly pocházet ze surovin určených pro použití v lékařství, potravinářství či kosmetice. V opačném případě hrozí riziko vzniku alergií či podráždění pokožky. Jak už jsem zmínil, nejvhodnější látkou pro připravovanou dezinfekci je ethanol, a to buď ethanol určený pro lékařské účely označovaný též zkratkou Ph. Eur, nebo alkohol určený pro potravinářské účely (konzumní líh). Jeho koncentrace by však měla být minimálně 60%.

Ethanol je možné nahradit i mírně účinnějším isopropanolem, který se se prodává v některých drogeriích, prodejnách s barvami nebo elektronickými součástkami jako ředidlo a čisticí prostředek.

V případě nouze lze použít i některé druhy denaturovaného lihu. Vhodnost použití závisí na použitém denaturačním činidle. Zcela nevhodný je líh denaturovaný benzínem, hexanem toluenem či jinými typy uhlovodíků. Relativně bezpečný je naopak líh denaturovaný denatonium benzoátem (bitrex, extrémně hořká látka), methylethyl ketonem (butanon) nebo 1-propanolem či 2-propanolem (isopropanol).

Do směsi je možné též přidat peroxid vodíku, který působí jako dodatečná dezinfekce a stabilizuje roztok při skladování, a malé množství glycerolu či propylenglykolu, který zvláčňuje a chrání pokožku před vysušením. Tyto suroviny však nejsou pro účinnost dezinfekce nezbytné.

K ředění roztoku je vhodné použít vodu destilovanou, převařenou či přefiltrovanou “BRITA” konvicí.

Pracovní postup

Budete potřebovat následující chemikálie a pomůcky.

• Ethanol, alespoň 60% (viz info níže) či isopropanol
• Převařená nebo destilovaná voda
• Peroxid vodíku (volitelně)
• Glycerol (glycerin) nebo propylenglykol (volitelně)
• Čistá nádoba
• Polévková lžíce, čajová lžička
• Odměrka

Pozor: Během celé přípravy dodržujte bezpečnost práce a pracujte v ochranných brýlích a rukavicích. Ethanol i isopropanol jsou hořlaviny 1. třídy. Pracujte proto v dobře větraných prostorách, nejezte, nepijte, nekuřte a nemanipulujte v okolí s otevřenými zdroji ohně.  

V čisté nádobě smíchejte 3 objemové díly 96% lihu nebo čistého isopropanolu a 1 díl vody. (Pro přípravu jednoho litru roztoku tedy odměřte 750 ml lihu a 250 ml vody.)

V případě, že je líh dle informací na etiketě zředěnější, žádnou vodu již nepřidávejte!

Na každých 500 ml roztoku přidejte polévkovou lžíci (20 ml) 3% peroxidu vodíku a 2 čajové lžičky (7 ml) glycerolu. Obsah důkladně promíchejte a uchovávejte v chladu a temnu. Výsledný dezinfekční roztok je poměrně tekutý. Nejvhodnější je proto jeho aplikace rozprašovačem (např. z vysloužilé toaletní vody) nebo pomocí kapací lahvičky (Bralenky).

Aby byla dezinfekce účinná, je třeba důkladně zvlhčit ruce, rovnoměrně ji rozetřít a bez utírání nechat samovolně uschnout.

Tento návod vychází z pokynů WHO k přípravě dezinfekčních prostředků. V případě nejasností naleznete detailnější pokyny k přípravě na tomto odkazu (LINK):

Zpracováno ve spolupráci s Cover Story

Autoři:
Jan Havlík, anorganická chemie a učitelství chemie, VŠCHT Praha
Lucie Diblíková, behaviorální ekoložka, Přírodovědecká fakulta UK
Jan Martinek, buněčná biologie, Přírodovědecká fakulta UK
Pavel Pipek, ekolog, Botanický ústav AV ČR
Ondřej Zemek – chemie a molekulární biologie, Přírodovědecká fakulta UK

Oponent:
Jan Voldřich, buněčná a molekulární biologie a biochemie, Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR

Zdroj: okoronaviru.cz