Na zdraví, to je běžný pozdrav při přípitku. Na zdraví, zdraví se oslavenci s těmi, co jim přišli popřát. Na zdraví je fráze, kterou učí se cizinci při obědech, večerech, nebo jen tak, když chtějí poznat naši zemi i naši řeč. Na zdraví a v ruce často sklenici, či půllitr s pěnivým rezavým mokem. Není to tak dávno, kdy byl publikován článek věnovaný vodě. Článek, ve kterém jsem slíbil, že se k tématu vody, resp. k obsahu z elektrického vodovodního bojleru vrátím, a tak i činím.

Jen pro připomenutí mluvím o situaci, kdy bylo nutné u prosakujícího, tři roky starého bojleru vyjmout topné těleso na prorezavělém víku. Technika i mne čekalo nemilé překvapení v podobě pískoviště. Stávající topné tělísko totiž připomínalo spíše bydliště termitů, než výtvor lidské ruky.

Rozhodl jsem se tělísko, tak vytěžený obsah podrobit další analýze. Vlastně jej použít pro diskuzi s managementem společnosti, která dodává městu Plzeň vodu. Věřím, že bude tento postup návodem, jak postupovat ve vašem bydlišti nebo provozovně.

Obsah, který jsme natěžili, alespoň jeho většinu jsem zachytil v kýblu. Následně ho spolu s topným tělesem odvezl do své pracovny. Tam čekal na další zpracování. To nastalo jednoho víkendového dne, když jsem lžičku po lžičce přesunul celý obsah kýble do 1,5 litrové plastové lahve od dobré vody. Lahve, která byla prázdná a čekala trpělivě na další použití. Nebyla sama, už jsem podobně použil několik jejich soudružek.

Výsledek mne překvapil. Objem „písku“ zasahoval téměř do poloviny lahve, a to byl vyjmut jen z jedné ze dvou komor bojleru. Hmotnostně bez vody atakoval 2,5 kilogramu živé (mrtvé) váhy. Při pohledu na barvu si nemyslím, že obsah a zdraví jsou na jedné lodi.

Obsah lahve je sice také rezavý, ale myslím, že při jeho pozření by si člověk nejen mohl poškodit krk, ale myslím, že by mohl i docela dlouho ležet v žaludku konzumenta. Možná následně i v játrech a dalších orgánech.

Rád bych dodal, že mnoho domácností v celé republice je zásobováno teplou vodou, ale i pitnou vodou přímo od dodavatelů. Takovou zbytečnost, jako je bojler na ohřev vody, tedy ve více případech nepotřebují. Dá se proto předpokládat, že spolu s vodou se do jejich domácností a těl dostává i obsah zachycený naším bojlerem. Dostává se tam po kouskách. Částečkách méně nebo více viditelných pouhým okem. Navíc bojler není filtr. Skutečnost, že se v něm zachytí část obsahu nacházejícího se ve vodě je dán spíše konstrukcí tohoto zařízení, než aby to bylo záměrem. Barva zachycených částí naznačuje velké množství železa, a to je přeci zdravé. To ví každý, kdo miluje špenát a příběhy Pepka námořníka.

Když jsem se podíval na pojem VODNÍ KÁMEN v encyklopedii WIKIPEDIA, moc jsem toho nezjistil. Asi nejdůležitější informací bylo, že větší část vodního kamene tvoří UHLIČITAN VÁPENATÝ, bílá krystalická látka používající se ke hnojení. Nevím, jestli po vzoru AGROFERTU.

Na jeho polích je řepku v květu možné vidět i prvního prosince. Vodohospodáři se asi snaží o naše zpevnění zevnitř. Nebo z nás chtějí udělat národ letců, protože všichni ví, že piloti mají ocelové ptáky. Přiznám se, že se mi nelíbí ani jedna z těchto představ. Když si navíc uvědomím, že bojler byl z nerezu a tedy i podstatně dražší právě proto, aby tvorbu vodního kamene co nejvíce minimalizoval.

Poté, kdy jsem obsah z kýble přesunul do lahve a tu doplnil vodou z kohoutku, jsem se rozhodl nejen, že budu pokračovat ve svém krátkém seriálu, ale na vyjádření se zeptám samotného místního vodohospodáře a vedení města, které mu se s plnou důvěrou, svěřilo řízení rozvodů vody a hospodaření s vodou, a to ve městě pěti řek.

Rád bych se totiž ujistil, že v tuzemsku, ve městě pyšnícím se pozicí na vrchních příčkách žebříčků čistoty pitné vody, nebude situace podobná jako v polovině států USA, kde objem arzenu a dalších jedovatých látek ve vodě vysoko překračuje míru zdraví škodlivou. To i přesto, že oficiální výsledky rozborů vody zadané vodohospodáři hovořili a hovoří o místní vodě jako o nejčistším zdroji v okolí.

Na závěr jen poznámka pro ty, kdo se vždy těší až jejich město a krajinu zasype čistý bílý sníh. Obsah levé lahve, který v detailu můžete vidět pod těmito řádky je tři roky starý nasbíraný prašan umístěný a stlačený do stejné lahve. Sníh byl nasbírán po celonočním sněžení na střeše v centru Plzně.

Komentáře

Nabízíme prostor pro různé názory a komentáře. Náš prostor je určen všem k otevřené diskuzi. Publikované texty nebo příspěvky nejsou názorem inODPADY.cz nebo jeho vydavatele. Vždy se jedná pouze o názor daného autora a jeho textu.

Napsat komentář