Česko zavalené odpadem? Podle ministerstva ho produkujeme o třetinu více než Slováci

Češi by mohli mít v posledních letech dojem, že jsou evropskými premianty v produkci odpadu. Vyplývá to totiž z čísel, která každoročně vydává ministerstvo životního prostředí (MŽP). Podle nich české domácnosti vyprodukují zhruba o třetinu více odpadu než domácnosti v Polsku nebo na Slovensku. Tak jednoduché to ale není. Svá čísla vydává i Český statistický úřad a ta jsou zhruba srovnatelná s okolními státy. Například v roce 2017 bylo v Česku podle ČSÚ zhruba 3,6 milionu tun komunálního odpadu, zatímco podle MŽP 5,7.

Oba úřady vedou o čísla ohledně komunálního odpadu dlouhodobý spor. Statistici, kteří mají řadu osvědčení o správnosti své metody, vykazují výrazně menší celkové množství odpadu než ministerstvo vedené Richardem Brabcem (ANO).

Ministerstvo však nyní vedení ČSÚ přikazuje, aby úřad využíval jen jeho data. Chystá se dokonce tuto povinnost zakotvit v novele zákona o odpadech. Někteří experti i zaměstnanci ČSÚ míní, že je to nepřípustný zásah do nezávislosti úřadu, který kromě informací o odpadech shromažďuje a vyhodnocuje tisíce klíčových dat o české ekonomice, sociálních poměrech, zdraví obyvatel či volební výsledky. Závislost na údajích ministerstev, která vedou politici, je pro úřad nepřijatelná.

Za sporem může být i fakt, že Česko skládkuje polovinu produkce domácností, což je jedno z nejvyšších čísel v EU. A teď právě stojí před rozhodnutím, jaký způsob nakládání s odpady upřednostnit.

Unie vidí budoucnost v třídění a recyklaci. Na skládkách by do roku 2035 mělo končit nejvýše deset procent odpadů. A z těch ostatních bude od roku 2030 nutné znovu využívat (recyklace) nejméně 65 procent. Ve spalovnách, na které už Brusel nechce dávat ani euro dotací, jich má končit nejvíce čtvrtina.

Česko se chce zbavit skládek dokonce o pět let dříve. Jaký však bude konečný poměr mezi recyklací a spalováním, není jasné. Na množství spáleného odpadu se statistici i ministerstvo shodnou. Takže kdyby Česko vykázalo podle dat MŽP celkové množství odpadu vyšší, byl by − alespoň na papíře − nižší podíl odpadu, který nyní spalujeme. A to by zvedlo šance zejména energetických společností, které chtějí spalovny budovat. Především ekologové proto ministerstvu vyčítají, že jeho čísla nahrávají lobby spaloven.

V březnu napsala ředitelka odboru ekonomiky životního prostředí Brabcova ministerstva Radka Švábová ČSÚ dopis (HN ho má k dispozici), ve kterém požaduje, aby úřad zrušil svůj systém a začal přebírat data z formulářů ministerstva. Změnu má stvrdit paragraf 128 v připravované novele zákona o odpadech. Mezi některými zaměstnanci statistického úřadu, z nichž ale nikdo nechce vystoupit z anonymity, vzbuzuje nové nařízení obavy z ohrožení suverenity instituce.

„Je to útok na naši nezávislost, odporuje to zákonu o statistické službě. Pokud budeme mít povinnost přebírat data MŽP, kdo přijde příště?“ uvedl jeden ze statistiků.

Statistici mají data schválená unií

Všechny kontroly ČSÚ, včetně hodnocení Eurostatu, vždy potvrdily, že metodika úřadu je v pořádku. Čísla statistiků odpovídají například i údajům ze Slovenska a Polska, například za rok 2016 Češi vyprodukovali na hlavu 339 kg odpadů, Slováci 348 a Poláci 307, zatímco podle MŽP by po sobě české domácnosti nechávaly odpadů o dvě pětiny více. Údaje ministerstva totiž podle statistiků v souladu s evropskou metodikou nejsou. Započítává prý i část sběrných surovin, odpadů z výroby, část z těch, které najdou další použití, eviduje dvakrát. „Nutit ČSÚ, aby data přebíral, není v pořádku. Hrozí, že množství vykazovaného odpadu naroste a nebude odpovídat realitě. Ministerská čísla měl nejdřív prověřit důkladný audit, to se ale nestalo,“ řekl bývalý vedoucí auditorské skupiny metodiky ČSÚ Bohumil Beneš, který byl v roce 2016 jedním z expertů snažících se čísla obou úřadů sladit.

Kritiku, která od lidí z ČSÚ zaznívá, chápou i další odborníci. „ČSÚ jako nezávislému úřadu by neměl nikdo nařizovat, od koho sbírat údaje,“ míní například Jan Kovanda z Centra pro otázky životního prostředí Karlovy univerzity.

Nové vedení statistického úřadu, kterého se v roce 2018 po smrti bývalé šéfky Ivy Ritschelové ujal rozhodnutím vlády Marek Rojíček, je k požadavkům ministerstva vstřícné. „Nezávislost by byla ohrožena, jen kdyby byl ČSÚ nucen čísla o odpadech přebírat a zasílat podle metodiky MŽP. Nyní ale pouze přebíráme údaje, které mají obě instituce shodné,“ uvedl v rozporu se zdroji HN mluvčí ČSÚ Jan Cieslar. Podle něj Benešem zmíněný audit dat běží a ještě neskončil. Zatímco Ritschelová v řadě rozhovorů upozorňovala na roky trvající nátlak ministerstva a varovala před ohrožením nezávislosti úřadu, nynější vedení odmítá jen uzákonění povinnosti data přebírat. „Statistika má právo využívat administrativní data, avšak nemůže se jednat o povinnost,“ řekl Cieslar.

Podle ministerstva proběhly rozsáhlé analýzy dat loni. „Na jejich základě bylo rozhodnuto, že statistici mohou data o odpadech ohlášená obcemi od ministerstva přebírat,“ uvedl Ondřej Charvát z tiskového odboru ministerstva, který argumentuje i tím, že krok o 60 procent sníží administrativní zátěž obcí spojenou s odpady. Že by ohrožovalo suverenitu ČSÚ, ministerstvo popírá. „Nenavrhovali bychom nic, co by mohlo nezávislost ČSÚ jakkoli ohrozit. Na samotný proces přímo dohlíží Eurostat, který má svého zástupce v pracovní skupině,“ dodal Charvát.

Ústupek lobby spaloven?

Někteří statistici a ekologové míní, že krok ministerstva vychází vstříc energetické lobby, která chce v Česku vybudovat několik spaloven. Čím větší množství odpadů Česko formálně vykáže, tím nižší bude dosavadní podíl spalování, což může zvýšit šance investorů. Podle čísel statistiků to bylo v roce 2017 sedmnáct procent, přičemž pro EU je přijatelné číslo nejvýše 25. Podle výkazů MŽP ale pálíme jen kolem dvanácti procent.

Navíc plán odpadového hospodaření, který do budoucna počítá se spalováním zhruba 1,4 milionu tun komunálních odpadů, vychází právě z celkových čísel ministerstva životního prostředí. Vzhledem k datům ČSÚ by to bylo daleko více než EU doporučená čtvrtina. „Při větších číslech by také mohli investoři plánovat větší kapacitu,“ poznamenal Bohumil Beneš.

Zdrženlivě se k důvodům, proč ministerstvo prosazuje svoje čísla, vyjádřil výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka. „Je nám ale známý dlouhodobý postoj Eurostatu a Evropské komise, které uznávají a chtějí jen data z ČSÚ,“ řekl.

Spalovnám ale podle Havelky vychází vstříc český závazek omezit skládkování na deset procent do roku 2030, tedy o pět let dříve než zbytek unie. Dvojitý efekt může mít i uzákonění násobně vyššího skládkovacího poplatku, který by se měl z nynějších 500 korun na tunu postupně zvednout na 1850 korun. Na jedné straně bude motivovat k třídění a recyklaci, na druhé může podle skládkařů i ekologů otevírat dveře spalovnám.

„Od začátku říkáme, že jsme pro to, abychom v souladu s ostatními státy v Evropě omezili skládkování na deset procent do roku 2035. A klidně můžeme i 25 procent odpadů pálit, ale ne nevytříděného. Je třeba využívat energeticky upravenou frakci, takzvané palivo z odpadů. Jenže v tom je mezi námi a energetiky základní rozpor, oni by dávali do spaloven i nevytříděný komunální odpad,“ dodal Havelka.

Podle tiskového mluvčího Teplárenského sdružení Pavla Kaufmanna Česko potřebuje šest až sedm nových spaloven. „Spalování se tady stále ostrakizuje, ale ono je vlastně na konci cyklu nakládání s odpady v případě, že po případné kompostaci, třídění a recyklaci už není další využití. Spalovna, která promění odpad v teplo, by mohla být v každém krajském městě a menší i v okresních. Je ale jasné, že proti tomu bude odpor, i když jsme dnes zhruba na polovině odpadu, který je v plánu pálit,“ řekl Kaufmann.

Spalovny jsou zatím v zemi jen čtyři − v Praze, Brně, Plzni a Liberci. Nových se chystá několik. Nejaktivnější je firma United Energy, součást Křetínského EPH, která chystá spalovnu v Komořanech u Mostu, znovu se letos objevily plány na výstavbu spalovny i v areálu elektrárny v Opatovicích nad Labem, která také patří EPH. Zájem ale má i mocná společnost ČEZ, spalovnu chce budovat v Mělníku.

V Chebu chystá projekt společnost Terea, nové vedení města ho ale nepodporuje. Spalovnu by ráda postavila Veolia v Přerově, možnost stavby spalovny zvažují i Jihočeský kraj spolu s Českými Budějovicemi.

Že by v tlaku na ČSÚ hrála roli energetická lobby, ale ministerstvo popírá. „Sjednocení dat snad nemůže být nikým vykládáno jako vstřícný krok k energetické lobby a prosazování spaloven. Jedná se o prioritu, kterou definuje Evropská komise, a ta sjednocení určitě nevidí jako vstřícný krok ke spalování odpadů,“ uvedl Charvát.

Zdroj: Hospodářské noviny (odkaz na originál článku je zde https://archiv.ihned.cz/c1-66560050-brabcuv-zasah-do-nezavislosti-csu-statistici-maji-prebirat-data-o-odpadech-primo-z-ministerstva-prospech-by-z-toho-mely-hlavne-spalovny

Zdroj: ČAOH