V našem seriálu na téma INDUSTRIAL UPCYCLING, tedy systémové prevence vzniku odpadu, jsem se již zaměřil na několik komodit a procesů, ovšem s ohledem na vývoj situace, bych se velmi rád zaměřil na komoditu, které se věnuji již dlouho, je jí voda.
Důvodem není jen přetrvávající horké počasí a skutečnost, že dříve, než dorazí meteorology předpovídaný déšť mraky se vypaří, ale i text, který se mi dnes ráno dostal do ruky. Dnes ráno, znamená 2.7.2019, den po očekávané a silně avizované bouřce a ochlazení, které do Plzně nedorazily.
Obec Řevničov leží ve středočeském kraji v okrese Rakovník, nedaleko mého rodiště. Je na hlavním tahu mezi Prahou a Karlovými Vary a vždy ležela uprostřed lesů, polí a chmelnic. Obzvláště to třetí je pro mnohé klíčové, protože pod kopcem, na kterém Řevničov stojí již déle, než sto let vzniká pivo zvané KRUŠOVICKÉ.
Již déle než 20 let žiji v Plzni a i přesto, čas od času projíždím přes Řevničov při cestě k domovu, zvolím-li nejdelší z cest.
V loňském roce se něco změnilo. To něco je plošná likvidace lesů, polí a možná i chmelnic s cílem vystavět další úsek dálnice Praha – Karlovy Vary. Dálnice končící aktuálně v Novém Strašecí, a to i přesto, že v roce 1985, kdy byl tento úsek dostavěn bylo slíbeno, že dálnice bude dostavěna brzy.
Od té doby uteklo mnoho vody a s ní i 34 let.
Dnes se už staví
Jak je zvykem je pro stavbu silnice, respektive dálnice zlikvidovat veškerý život v pruhu širokém téměř 100m, což se také děje.
V čase 14:49 vjíždím na rozestavěnou dálnici a jsem pravděpodobně první civilista, který ji projíždí, a to navíc na elektrické jednokolce.
Důvodem, proč o tom všem píši je nejen „chvála stavby silniční infrastruktury“ a skutečnost, že v době největšího sucha vidíte po rozestavěné dálnicí jezdit permanentně cisterny s vodou, které kropí jíl a materiály navážené jako základ stavby, či chcete-li podloží, ale i skutečnost, že Krušovický Pivovar si na sucho nestěžuje a pivo vyrábí dál i přesto, že na jeden litr tohoto nápoje jsou třeba až 4 litry vody. Dopočítáme-li však celý životní cyklus surovin nutných na výrobu piva dostaneme se k číslům úplně jiným než těm, které prezentuje například ve svém UDRŽITELNÉM REPORTINGU Plzeňský Prazdroj (2,5 l), tedy lépe řečeno jeho japonský vlastník společnost ASAHI BEER.
Rozdílné zdroje ve světě uvádí, že na výrobu jednoho litru piva se spotřebuje 300 – 500 litrů vody.
Ovšem ani tato skutečnost není pravým důvodem vzniku tohoto článku, tím je fakt, že v roce 2014, resp. na přelomu let 2014 a 2015 dostalo vedení obce Řevničov, stejně jako vedení obce Nové Strašecí, Rakovník, Praha, Plzeň, Brno a stovky dalších informaci a nabídku na účasti v projektu implementace principů systémové prevence vzniku odpadu a plýtvání v jejich obci, či městu. Jednou z komodit, na kterou se projekt zaměřoval bylo i plýtvání vodou a možnost jeho omezení a zabránění.
Jen bych rád uvedl, že příjemcem zprávy bylo i MŽP, MMR, MFCR, MZ a další oficiální instituce a dostal ji, osobně adresovanou i Richard Brabec, který již v té době zastával funkci Ministra Životního Prostředí.
Z celkového počtu oslovených se k nabídce nevyjádřil nikdo a v následném pro aktivním zjišťování zájmu bylo pracovníky daných úřadů a institucí sděleno, že na to nemají čas.
Záběry z ranní Plzně v polovině června, kdy celou noc pršelo a byly bouřky
Existuje mnoho cest, jak zabránit plýtvání vodou, zákaz a restrikce je však tou nejméně účinnou, hlavně měří-li každému jiným metrem.
Ty, které by téma zajímalo si dovolím odkázat minimálně na dva zajímavé projekty.
Prvním je využití v tuzemsku patentovaných, a i v zahraničí osvědčených vodních čerpadel FLORIŠ, které dokáží čerpat za pomoci větru vodu až ze 100m hloubky, což je celosvětově unikátní.
Tím druhým je použití na hašení (ale možná i na další činnosti) technologii nízkotlaké suché mlhy, která při zásahu (který je účinnější než stávající technologie při kterých za jednu minutu proteče požární hadicí typu „B“ 800 litrů vody) dokáže ušetřit až 95% vody.
A kdyby Vám to bylo málo, zkuste se zeptat na radnici, proč ještě kropí rozpálené chodníky a silnice ve městech a obcích pitnou vodou. Třeba se Vám dostane nejen odpovědi, ale vzbudíte i zájem o to se ptát.
A NEŠLO BY TO JINAK?