- Reklama -spot_img

Proč zdražuje cena elektřiny a jak vznikají ceny energie?

Proč elektřina zdražuje a jak vzniká její cena? Známe odpověď na palčivé otázky

Aktuálně

inODPADY
inODPADYhttps://redakce.inodpady.cz/
Relativní a nezávislý magazín z oblasti životního prostředí a ekologie. Výběr článků a zpráv se zaměřením na problematiku odpadů, recyklace, upcyklace, technologie, legislativa, druhotné suroviny a tržní prostředí odpadového hospodářství.

Ceny energií letí nahoru a už kvůli tomu krachují nezodpovědní dodavatelé energií, kteří neměli nasmlouván dostatek dodávek pro své zákazníky. Co může za současnou krizi? A jak vlastně vzniká cena elektřiny? Tím se zabýval webinář Akademie Greenpeace, ve kterém měl přednášku vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský.

Současný vývoj na energetickém trhu je bezprecedentní a drastický. Celý minulý rok se ceny silové elektřiny na spotovém trhu (okamžitý trh s cenami elektřiny na následující hodinu – tedy cenami elektřiny v tom daném okamžiku) držely více méně na stejné úrovni, jen několikrát překonaly hranici 50 eur/MWh, v letních měsících byly naopak záporné. V roce 2021 je pak zdražení podle grafů evidentní, před časem pak cena vylétla přes rekordních 300 eur/MWh.

Důležité je vědět, že cena silové elektřiny pro Českou republiku vzniká na burze v německém Lipsku, takže jakékoli kroky, které v České republice uděláme, či energetický mix, který si zvolíme, nemá na cenu elektřiny pro spotřebitele výraznější vliv.

Situace na spotovém trhu. Česká republika má stejné ceny elektřiny jako Německo. Všimněte si, že v Norsku a Švédsku, kde je dost elektřiny z obnovitelných zdrojů, má výrazně nižší cenu silové elektřiny.

Kromě spotového trhu existují ještě dvě možnosti, jak se dá elektřina nakupovat a všechny mají trochu jiné parametry. Tzv. forwardy umožňují nakupovat elektřinu dopředu. Můžete si koupit elektřinu na rok dopředu, na tři měsíce dopředu. Průměrné měsíční forwardy na rok 2022 už tak dramatické jako spotové ceny nejsou. V lednu je ta cena 193 euro a v únoru klesá na 92 euro, tedy na polovinu, v létě klesá zpět k 60 eurům. Tyto ceny ukazují, že krize, kterou teď zažíváme, patrně nebude mít dlouhého trvání, na absurdně vysokých cenách elektřiny se trh neudrží a cena silové elektřiny opět klesne. Otázkou tak bude, zda se vysoké ceny nevrátí zas na podzim 2022.

Třetí typ produktů, které se obchodují, jsou přímé kontrakty. Dodavatel má smlouvu s konkrétním výrobcem na konkrétní objem elektrické energie. Objem těchto transakcí je na trhu poměrně velký a je to jedna z věcí, která trh stabilizuje a vyrovnává výkyvy v ceně. I díky tomuto tržnímu mechanismu, se mnohým lidem do ceny elektřiny současné obrovské zdražení silové elektřiny do složenek nepropisuje, protože mají kontrakty na dlouhou dobu dopředu a cenu zafixovanou.

Elektřina na liberalizovaném neregulovaném trhu teče od výrobců k provozovateli přenosové soustavy, pak po drátech putuje k distributorovi, který ji dodává k po drátech „poslední míle“ vám domu – ke spotřebiteli. Vy ovšem neplatíte každému z nich, ale subjektu, který v přenosové soustavě vůbec nefiguruje – k dodavateli – tomu posíláte všechny peníze a všechny zálohy na elektřinu. Dodavatel, který ovšem nevlastní ani metr drátu, pak peníze rozúčtuje a zaplatí všem zúčastněným aktérům. Velká část peněz jde výrobci, skoro stejné množství se ale platí distributorovi. Peníze tak netečou po stejné cestě jako elektřina, ale mají tu strukturu paralelní.

Jaké jsou provozní náklady různých zdrojů? Nejlevnější jsou obnovitelné zdroje – vítr a slunce. Nejdražší je v našich podmínkách zemní plyn, který nyní výrazně zdražil. Pořadí není pevně dané, provozní náklady se mohou lišit. Na tomto obrázku určuje cenu elektřiny černé uhlí.

Cena elektřiny na burze souvisí s tím, jaké jsou operační provozní náklady (OPEX) různých zdrojů elektřiny. Naopak se do ní vůbec nepočítají kapitálové náklady (CAPEX) – to je cena, za níž byl zdroj postaven, která se pak promítá do odpisů. Provozní náklady se dělí na tři základní složky – náklady na palivo (uhlí, plyn, mazut, jaderné palivo), fixní provozní náklady (platy atd.) a nově emisní povolenka.

V každém okamžiku existuje nějaká spotřeba, kterou vyžadují zákazníci. U elektřiny je spotřeba extrémně neelastická – musíte dodat stejné množství elektřiny, kolik chtějí zákazníci spotřebovat. Když budete dodávat výrazně méně či více, přenosová soustava se zhroutí. Konkrétní zdroje jsou schopné vyrobit elektřinu za konkrétní cenu. Tzv. merit order určuje, které zdroje elektřiny budou v provozu. Zvyšující se spotřeba vyžaduje, aby se zdroje elektřiny postupně zapínaly a na trhu se zapínají od nejlevnějšího k dražším. Závěrný zdroj – tedy ten nejdražší, který se jako poslední se vejde do poptávky – je tím zdrojem, který vytváří tzv. marginální cenu elektřiny na trhu. To znamená, že všichni výrobci, kteří mají nižší provozní náklady než je marginální cena, vydělávají a nejdražší zdroj v energetickém mixu jede za své náklady. Pokud zvýšíme množství elektřiny vyrobené z levných zdrojů – ideálně z větru a slunce, vytlačujeme zdroje dražší a cena elektřiny se snižuje.

Na emisní povolenky jsme slyšeli v poslední době řadu stížností, především od provozovatelů uhelných zdrojů či od politiků, kteří energetice nerozumějí. Slyšeli jsme, že bychom měli pokud možno celý systém obchodování s emisními povolenkami zrušit či výrazně omezit. Kdyby ovšem hlavním faktorem pro zvýšení cen elektřiny byla cena emisní povolenky, ten graf zvýšení ceny elektřiny by odpovídal spíše grafu vývoje cen emisních povolenek. Ovšem v tuto chvíli jasně odpovídá vývoji cen plynu. Navíc největší a nejrychlejší část ze zdražení povolenek se odehrála již před výrazným zdražením cen plynu a elektřiny.

Když se podíváme na skladbu ceny elektřiny, vidíme, že cena emisní povolenky tvoří z ceny elektřiny z plynu necelých 30 eur/MWh. Vzhledem k tomu, že ceny emisních povolenek zdražily na dvojnásobek, reálné zdražení energií kvůli emisní povolenkám je méně než 15 euro za MWh. I kdyby se tedy cena emisních povolenek nezvýšila na dvojnásobek, cena elektřiny by se pohybovala kolem 115 eur za MWh (místo současných cca 130 eur), zatímco ještě před nedávnem to bylo 50 eur/MWh.

Poslední důležitá informace je, že cena silové elektřiny je jen jednou z částí, která tvoří konečnou cenu elektřiny pro spotřebitele. Zhruba polovinu ceny tvoří tzv. regulovaná složka, z níž největší je poplatek za distribuci, 21 % tvoří DPH a část je též tzv. „příspěvkem na obnovitelné zdroje“, kterým stát trestá zákazníky za to, že v letech 2009 a 2010 nezvládl změnit výkupní ceny pro solární energetiku a způsobil solární boom. Fakt, že jsou ceny silové elektřiny na burze na trojnásobku, tak automaticky neznamená trojnásobné zdražení pro spotřebitele, ve skutečnosti se zdražení promítá do ceny v nárůstu v řádu desítek procent – jak ostatně dokazují nové ceníky dodavatelů, kteří již zdražili.

Autor: Jan Rovenský, Lukáš Hrábek, Greenpeace

Nabízíme prostor pro nezávislé zdroje, relativní informace a různé názory nebo komentáře. Náš otevřený přístup a volný tok informací je určen všem. Publikované texty, příspěvky nebo komentáře nejsou názorem redakce inODPADY.cz nebo jeho vydavatele. Vždy se jedná pouze o názor daného autora a jeho textu.
Chtěli byste se s námi podělit o nějaký zajímavý názor, informaci nebo nápady? Neváhejte nás kontaktovat.
- Reklama-
kategorieENERGETIKA
- Reklama -

Aktuálně

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

- Reklama-

Recyklace