V diskuzích týkajících se dotačních programů se již několik let skloňuje Čapí Hnízdo. Postupně se k němu přidávají další, které přibývají dle hesla, co není potrestáno, to je dovoleno. Dálnice, železnice, Česká pošta, SW i HW a další Dešťovka nebo radary.

Není důležité co, ale je důležité, aby to stálo co nejvíce. Největší tuzemský subjekt stavějící tunely a infrastrukturu se dle vyjádření soudu nesmí tři roky účastnit výběrových řízení, ale jede se dál.

BONUS nebo MALUS?

V této souvislosti mne napadlo, jestli by nestálo za to zvážit, jestli v situaci, kdy soudnictví je bezzubá stará dáma s nataženou dlaní, zavést do prostředí beztrestných k systému bonusů i systém malusů. Co je BONUS ví asi každý, je to odměna vyjádřená většinou finančně plusovou částkou, třeba k výplatě mzdy.

O malusech se většinou mluví jen u dělnických profesí nebo manuálních prací. Na jejich existenci se však zapomnělo již na manažerské úrovní, a to je chyba. Je to možná nejen chyba, ale i důvod, proč se na ně zapomnělo i na postech politických. Jako kdyby vyšší plat znamenal vstup do ligy bezchybných a v politice pak i beztrestných.

Myslím, že dobrým příkladem, na kterém si absenci malusů můžeme ukázat nejlépe je například fungování odpadového průmyslu a společností, které ho reprezentují. Je celkem jedno činí-li tak přímo, nebo to dělají nepřímo. Odpadový byznys si za posledního půl století vybudoval image nepostradatelného. Poslední dvě desetiletí na tom pracuje s intenzitou mnohem větší, než na vykonávání samotné práce, za kterou je, a v mnohých případech i přesto, že ji neodvádí, placen, to hned z několika zdrojů.

Vybírá prostředky od lidí, firem, státu nebo nadnárodních organizací. Z dotačních titulů a fondů a odměnou platícím je stále větší nepořádek. Nepořádek tak velký, že musí lidé, kteří platí za úklid, vydávat se do ulic a uklízet dobrovolně. Dělají to čím dál častěji, podporujíce životy dalších organizací.

Vybudované podzemní úložiště odpadu funguje tak dobře, že se lidé u něj scházejí a na oslavu jej zdobí věnci položek. Díky absenci komprese přímo na úložišti, když se do jeho břicha odpady už nevejdou.

Má to smysl, třídím odpad!

Přemýšlím, jak by to vypadalo, kdyby za to, že k 80% schopnosti třídit odpad, dodává odpadový průmysl jen 20% schopnosti recyklovat. Myslím vytříděný materiál, nehovořím o jeho dalším prodeji, dostal by odpadový průmysl, a ti co ho reprezentují, namísto další dotace nebo příspěvku na činnost, jen malus v podobě srážky z faktur, či dokonce v podobě finanční pokuty.

Jak by to vypadalo, kdyby namísto dotací na další popelnice bylo odpadovému průmyslu malusem ukázáno, že nedostal zaplaceno za hezké grafy nebo nové logotypy. Také vozy managementu, či lístky na mezinárodní konference, kde si budou jednotliví hráči notovat, jak hezky jim to vynáší. Místo potrestání za to, že neodvedli práci, za kterou si nechali zaplatit.

Globálně je odpadový průmysl i jeho nástroje, kterými je třeba recyklace, cirkulární ekonomika, spalování a další, sponzorován ročně částkou přesahující několik stovek bilionů korun. Výsledkem je neustále se zhoršující stav a přibývající množství odpadu. Vypadá to, jako kdyby s každým příspěvkem na udržitelnou změnu, byla skutečná změna jen o krok dál k vícero odpadům a tím více profitu.

Zatímco před dvěma lety se ještě hovořilo o odpadovém průmyslu jako o pátém nejprofitabilnějším průmyslu světa, hovoří se dnes již o třetím místě. Dostal se totiž před nelegální obchod s drogami a obchod s býlím masem. Odpadový byznys stále vesele bují, a to zdaleka nejen v zaostalých nebo rozvojových státech.

Problémem však zůstává maličkost, kterou je třeba vyřešit nejdříve. Lidé, kteří by malusy pro odpadový průmysl mohli schválit a odsouhlasit jejich zanesení do zákonných rámců, jsou odpadovým průmyslem živeni a financováni. Kdyby oni přišli o své bonusy, byly by ohroženy i ty jejich. Nebo tomu tak není?

Jsem zvědav, kdo mi první dokáže na osobním příkladě opak. Jsem si jist, že zástupci MINISTERSTVA ŽEHU POSLEDNÍHO to nebudou. Stejně jako zástupci mnoha neziskových organizací, pro které neziskovost stala se základem nikdy nekončícího přísunu prostředků. Stačí se přejmenovat, stejně jako stačí říci JELENOVI PIVO NELEJ, protože na to ještě není stanovena ta správná sazba DPH.

Ve Francii, kde jako první na světě uzákonili zákon, který obchodům zakazuje vyhazovat neprodané jídlo, se nyní dostává do legislativy jeho rozšíření zakazující likvidaci neprodaného oblečení a to je v zemi módy, velmi zajímavý krok.

Facebook komentáře

Nabízíme prostor pro nezávislé zdroje a různé názory nebo komentáře. Náš otevřený přístup a volný tok informací je určen všem. Publikované texty, příspěvky nebo komentáře nejsou názorem inODPADY.cz nebo jeho vydavatele. Vždy se jedná pouze o názor daného autora a jeho textu. Chtěli byste se s námi podělit o nějaký zajímavý názor, informaci nebo nápady? Neváhejte nás kontaktovat.

Napsat komentář