Současná vláda připravila novelu stavebního práva, která sice napravuje mnohé chyby předchozí vlády, v tématu účasti veřejnosti je ale paradoxně horší než verze Babišova. Podle vlády Petra Fialy se veřejnost nemá vyjadřovat k 90 % všech záměrů majících vliv na životní prostředí. Dokonce bude muset veřejnost mlčet i v případě, pokud se kvůli výstavbě mají kácet stromy. Arnika a Zelený kruh proto uspořádaly happening a předaly poslancům otevřený dopis, žádající návrat účasti veřejnosti do rozhodování o stavbách. Výzvu dosud podpořilo 70 spolků a další se stále přidávají.
Poslanecká sněmovna dnes zahájila projednávání balíčku zákonů, které mají reformovat proces povolování staveb.[1] Jedním z pravidel, o kterých se bude rozhodovat, je účast veřejnosti v řízeních o povolování staveb. Celkem 70 neziskových organizací a spolků požaduje, aby byla obnovena pravidla, která platila do konce roku 2017. To znamená, aby se spolky mohly účastnit povolování staveb v případě, že jsou dotčeny zájmy dle zákona o ochraně přírody a krajiny. Spolky na problém upozornily happeningem na Malostranském náměstí. Akce se zúčastnili senátor Marek Hilšer, obhájkyně lidských práv a bývalá ombudsmanka Anna Šabatová nebo sochař Kurt Gebauer.
“Občané a spolky, kterým záleží na ochraně životního prostředí, získali po revoluci možnost připomínkovat záměry, které významně ovlivňují životní prostředí. Toto občanské právo je ale postupně omezováno. Vláda nyní udělala další krok, který nás vzdaluje od demokratických principů,” upozornila Anna Šabatová.
“Je čas vrátit ekologickým spolkům práva, o která přišla v roce 2017. Pětiletý experiment ukázal, že povolovací řízení není pomalé kvůli nim. Rozhodování úřadů se totiž nezrychlilo,” uvedla Petra Kolínská z asociace Zelený kruh.
“Chceme, aby vláda dodržela slib, který dala v programovém prohlášení. Občané mají mít možnost ovlivňovat výstavbu v místě, kde žijí. Vláda tzv. demokratických stran by měla vrátit práva občanům. Překvapivě ale dělá pravý opak a chystá se další práva veřejnosti sebrat. Paradoxně Babišova verze stavebního zákona[2] dávala veřejnosti více možností,” upozornila Anna Vinklárková z organizace Arnika.
90 % řízení, v nichž se rozhoduje o kvalitě životního prostředí, je pro spolky nepřístupná. Výzkumy přitom ukazují, že nevládní organizace a spolky, které se věnují ochraně životního prostředí, mají důvěru veřejnosti, a to dlouhodobě.[3] “Pokud vláda schválí návrh zákona v této podobě, postaví se proti vlastnímu programovému prohlášení a dokonce proti svým občanům, jimž na životním prostředí záleží. Občané spolkům věří, kdy jim začnou věřit politici?” ptá se Vinklárková.
“Snaha politiků umlčovat ekologické organizace při přípravě důležitých rozhodnutí, místo aby využili odborné know-how a inovace, které ekologické organizace při řešení složitých výzev nabízejí jak na místní, tak celostátní úrovni, nedává žádný smysl. Požadujeme, aby vláda veřejnost neumlčovala a naopak jí umožnila zapojovat se do mnohem většího počtu řízení než dnes,” uzavírá Kolínská.
14. prosince 2022 proběhlo v Poslanecké sněmovně první čtení novely nového stavebního zákona, návrhu zcela nového zákona o jednotném environmentálním stanovisku a balíčku změnových zákonů. Lhůta na projednání ve výborech by měla být minimálně 60 dnů, druhé čtení tedy bude probíhat někdy v druhé polovině února 2023 a třetí čtení nejdříve 14 dnů poté.
[1] Jde o návrh novely stavebního zákona, návrh zákona o jednotném environmentálním stanovisku a novela řady sovisejících zákonů, mezi něž patří i zákon o ochraně přírody a krajiny.
[2] Babišova verze stavebního zákona, která plánovala rozsáhlou reorganizaci úřadů tím, že plánovala integrovat stanoviska životního prostředí do stavebních řízení a příslušné úředníky přesunout na stavební úřady, musela prohlásit stavební úřady za úřady ochrany přírody a krajiny, čímž by veřejnost na základě zákona o ochraně přírody a krajiny měla do stavebních řízení přístup.
[3] Např. nedávný výzkum Akademie věd ČR zde: https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskove-zpravy/ostatni/ekologie/5615-hodnoceni-ochrany-a-stavu-zivotniho-prostredi-zari-az-listopad-2022