Ministryně Dostálová blokuje cestu ke zlepšení stavebního zákona. Připomínky desítek institucí doručené na konci roku k paragrafovanému znění nového stavebního zákona zřetelně ukazují, že návrh Hospodářské komory je nutné kompletně přepracovat. Legislativní zmetek s ohledem na množství a radikálnost připomínek nelze opravit, a vláda by měla urychleně ustavit nadresortní skupinu pro přípravu nového věcného záměru. Ten by měl zohlednit nejen systémové požadavky, které zazněly během připomínkovacího řízení, ale především dobrou zahraniční praxi a kvalitativní analýzu povolovacích procesů. Tu MMR překvapivě dosud nezajistilo.
„Včerejší prohlášení ministryně Dostálové o tom, že návrh připravený Hospodářskou komorou nestáhne a pouze věnuje delší čas vypořádání doručených připomínek, považujeme za nepřijatelné. Kromě zjevné neschopnosti reagovat racionálně na dlouhodobou a sílící kritiku se ministryně rozhodla de facto blokovat cestu k lepšímu zákonu,“ uvedla Petra Kolínská, která vede kampaň Zeleného kruhu za lepší stavební zákon.
„Přístup MMR považujeme za kontraproduktivní. Jde o plýtvání lidskými silami a odkládání řešení problému. Celý způsob přípravy zákona je vadný, výstupy vypadají podle toho, a dílčí zapracování připomínek to nemůže vyřešit,“ konstatoval Václav Orcígr z Arniky, vedoucí kampaně Praha – město pro život.
Skupina environmentálních NNO podala jménem Zeleného kruhu na konci prosince k návrhu zákona řadu zásadních připomínek, v nichž požaduje přepracovat věcný záměr po dohodě s klíčovými ministerstvy a na základě kvalitativních analýz realizovaných povolovacích řízení a rešerší dobré praxe v jiných státech EU. Při novém zpracování věcného záměru požadují nevládní organizace respektovat dříve schválené strategické dokumenty, zejména Strategický rámec ČR 2030 a Politiku architektury a stavební kultury České republiky.
Další klíčový požadavek se týká řádné ochrany veřejných zájmů v oblasti životního prostředí, požární bezpečnosti a památkové péče. Tento cíl splní nejlépe samostatné orgány státní správy, které budou mít kompetenci vydávat závazná stanoviska. Racionalizovat procesy uvnitř dotčených orgánů a mezi nimi, snížit jejich celkový počet je přitom důležité udělat na základě výsledků kvalitativní analýzy. Stát také musí zajistit plnění zákonných lhůt ze strany úřadů.
Stáhněte si kompletní znění připomínek k návrhu stavebního zákona
Aktuální analýza Parlamentního institutu „Ochrana veřejného zájmu ve stavebním řízení“ ve vybraných evropských státech prokázala, že nezávislost a silná pozice orgánů státní správy v oblasti životního prostředí či památek není překážkou pro rychlé rozhodování.
Polsko a Německo má dotčené orgány mimo stavební úřad a mají v povolování silnou procesní pozici. Přitom v žebříčku Doing Business zaujímá Německo 30 příčku (126 dnů) a Polsko 39 příčku (137 dnů), Česká republika zaujímá 157 příčku s 246 dny potřebnými pro získání povolení.
„Zjednodušit a zrychlit procedury vzhledem ke stavebníkům je jistě potřebné, ale není možné to dělat na úkor bezpečnosti lidí nebo ochrany hodnot v území. Vláda a Ministerstvo pro místní rozvoj by se měly inspirovat zahraniční praxí a potřebné změny navrhnout na základě kvalitativní analýzy dostatečně velkého vzorku ukončených povolovacích řízení,“ uvedla Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.
Zdroj: Jiří Kaňa, tiskový mluvčí arnika.org