Čtenáři, kteří sledují mé budování světa bez odpadů a plýtvání, delší dobu ví, že se nevyhýbám žádnému z témat a tím je i problematika recyklace. To co má vliv na tvorbu čistého světa, jenž jsem si vzal za cíl. I přes všechny snahy nátlakových skupin umlčet rozdílné informace o možnosti negenerovat odpad, se daří získávat stále více následovníků.
Jedním z důvodů, proč někdy naše cesta připomíná plavbu proti prudkému proudu v peřejích divoké řeky na úpatí velehor je ta skutečnost, že musíme namísto proudu překonávat sílu lží a pokrytectví. Ty jsou rozsévány s jediným cílem, získat více peněz a držet se u moci.
Jedním z nejrozšířenějším pokrytectvím je lež o RECYKLACI. Lež, která přinutila 95% lidí v sálech zvedat ruku při každém dotazu, „kdo že to doma recykluje?“ Do systému, kam tečou již řady let stále rostoucí objemy prostředků na propagandu „recyklace“. Peníze nejen ze státních kapes, nebo evropských a světových, ale i z kapes každého jedince, tedy chcete-li voliče.
Stejně jako mnoho lží, začala i RECYKLACE správnou a pozitivní myšlenkou. Ta je obsažena i v definici pojmu v encyklopedii WIKIPEDIA
„Recyklace je proces nakládání s odpadem, který vede k jeho dalšímu využití.“
Pozitivní a dobrá myšlenka, která již ale ve svém jádru skrývá to pokrytectví. Tímto je skutečnost, že recyklovat můžete jen odpad. Jinými slovy, recyklovat můžete začít jen budete-li generovat odpady. Jak snadné, že? Ještě snadnější, uvědomíte-li si, že odpad je vše čeho se chcete zbavit. Nebo to jen prostě umístíte na místo určené k ukládání odpadu.
To není výmysl, ale definice zákona o odpadech. Legislativa je shodná téměř i v dalších zemích. Zákon nezajímá, chcete-li se zbavit nové věci, fungující věci, výrobku ze železa, nebo ze zlata, čerstvě upečeného chleba, či čerstvě natrhaných třešní. Zákon neřeší, máte-li dost a někdo jiný málo.
Zákon o odpadech psal odpadový průmysl proto, aby měl vystaráno pro svůj byznys. V tomto se mu vede i díky svému zájmu, který se začal projevovat v okamžiku, kdy si zástupci, či chcete-li tvůrci odpadového průmyslu uvědomili, že odpad jsou peníze. Nastal zrod manipulací a lží. Nástroj stále se posilující pozice na žebříčku nejprofitabilnějších odvětví světa a růst nadále pokračuje, jak produkujeme stále více odpadu.
Zatímco v roce 2018 byl odpadový průmysl pátým nejprofitabilnějším průmyslem světa, které uvádějí některé zdroje, tak na konci roku 2019 je již na třetím místě. Těsně za zbrojním a ropným průmyslem.
Ovšem pokrytectví recyklace není jen v tom, že si mnozí myslí, že mezi slovy TŘÍDIT a RECYKLOVAT je rovnítko, ale i to, že v rukách odpadových firem je recyklace jen ekonomickým nástrojem zvyšujícím si zisky s minimalizací rizika. Vytřídí to jiní, oni jen prodají a to (zde je ono pokrytectví), až bude největší nedostatek surovin a tím pádem půjde cena nahoru.
V praxi to znamená, že materiálové skupiny odpadu se nesbírají proto, aby se materiál co nejdříve vrátil do oběhu, a tím se snížila nutnost jeho těžby z primárních přírodních zdrojů. Nýbrž proto, aby se ukládali bokem na dobu, kdy primární zdroje budou hůře dostupné, či zmizí úplně, protože pak bude i železo mít cenu zlata.
Na závěr si dovolím předložit ještě jeden obrázek k zamyšlení a jsem sám zvědav, zda-li vás zaujme stejně jako mne. Jak podobné je logo zavedené pro RECYKLACI a to pro CIRKULÁRNÍ EKONOMIKU, jako kdyby ruku vedl ten samý zájem.
Na závěr jen detail. 1.1.2020 byla v Číně zavedena nová pravidla recyklace baterií z důvodů zachování vzácných kovů k výrobě používaných. Je zajímavý, že ani tato „funglnová“ regulace, časový aspekt procesu nic neřeší.