Co je to jídlo a kde končí naše potraviny? Další díl miniseriálu zaměřený na prevenci vzniku odpadu a plýtvání se bude týkat opět plýtvání potravinami. Nyní však z trochu jiného pohledu. Na potraviny bych se totiž rád podíval z pohledu toho, kdy přestávají být považovány za potravinu a stanou se odpadem.
Možná, že Vám připadá má otázka zbytečná. Možná, že divná. Přesto bych rád, abyste se mnou chvíli vydrželi. Naservírují vám totiž to nejlahodnější menu.
Vynikající předkrm z malých jednohubek. Vaši oblíbenou polévku. Hlavní jídlo, po kterém bude váš jazyk jen tančit. Nebo zákusek jako třešničku na dortu. Už po polévce se sice cítíte téměř sytí, ale přeci si nenecháte ujít to, na co se tak těšíte. A přesto, že se snažíte, není už kam dávat.
Smutně se díváte, jak odnášejí nedojedené jídlo. Ještě smutněji, když si necháte odnést zákusek, kterého jste se ani nedotkli. Však ho dostane někdo jiný, utěšujete se.
Nebo jídlo zbude pro prasátka? Je mi to líto, ale mýlíte se. Zákon totiž opuštěním dveří kuchyně směrem k vám udělal z jídla nebezpečí. Tedy jed tak nebezpečný, že patří do nebezpečného odpadu.
Dle tuzemské legislativy, která je v některých, a ne málo bodech přísnější než legislativa Evropská, či ta v dalších zemích nejen na starém kontinentu, ale i mimo něj, je neúprosná.
Jako by to vypadalo, že ji psaly samy firmy, které z odpadu žijí. K celému příběhu výše je však nutné dodat ještě jednu bezvýznamnou informaci.
“ZBYTKY NA TALÍŘI SE V GLOBÁLNÍM POHLEDU NA PLÝTVÁNÍ POTRAVINAMI PODÍLÍ JEN 2%.“
Mnohem více zůstává na cestě. Tedy procesech v subdodavatelském řetězci. Zkrátka všude, kde se potravina ocitne. Uvědomte si například kolik potravin a jejich součástí vyhodíte doma.
Důvodem, proč je vyhodíte však často není to, že by byly plesnivé nebo zkažené. Někdy jen proto, že už nejsou vizuálně takové, jaké si je představujete. Jsou už z velké míry tvořeny částmi, které jsme se z nějakého důvodu rozhodli nejíst či nepožívat.
Právě takovéto potraviny, například u listového salátu tato část tvoří v průměru 42% hmotnosti. Je však možné také využít a vracet je zpět do potravinového řetězce. Jedním ze způsobů, o kterém se chci dnes zmínit, je proces vermikompostování. Zpracování těchto zbytků za pomoci žížal, a to nejlépe kalifornských. Ty jsou díky své nenasytnosti, schopné zpracovávat mnohonásobně větší objemy než jejich tuzemské sestry.
Tématem vermikompostování se nezabývám sám, ale v portfoliu partnerů INDUSTRIAL UPCYCLING zastává místo poradce jediná tuzemská společnost, která vydržela tři roky čekat a financovat certifikaci čistě přírodního projektu naší státní administrativou. Tou společností je společnost FLORIUM, která má sídlo v areálu bývalého zemědělského družstva v jihočeských Prachaticích.
Její majitelé Šárka s Davidem nejen, že mají rychle rostoucí posilu jménem Davídek, ale i rostoucí portfolio projektů a instalací. S vlastní zdravou zahrádku, která je první testovací laboratoří každého nového produktu.
Právě ve FLORIU se ujali nadbytečných plastových průmyslových přepravních obalů. Konkrétně beden typu KLT a vytvořili z nich stavebnicové vermikompostéry, které umožňují nasazení ve větších i menších prostorách a dokáží si snadno poradit s přebytky v domácnosti i továrně. Nevím, zda-li jste si toho všimli, ale poslední věta napověděla odpověď na otázku v úvodu.
Nejedlá nebo nesnědená potravina se totiž nemusí stát odpadem. Může se totiž stát přebytkem a zůstat stále potravinou, neboli potravou. Ze které se sice již nebude radovat člověk, ale jiný tvor, který následně svou prací vytvoří vysoce kvalitní humus. Navíc ještě i 100% přírodní hnojivo působící v přírodě i jako feromon, který napomáhá znovu probudit MRTVOZEM, kterou vytváří cílené chemické zemědělství na mnoha místech kdysi úrodné země.
Věřím, že jste dočetli až sem a nelitujete. Zjistili jste totiž, že to co na počátku může vypadat jako nesmysl, dává smyslu více než dost a to co je předkládáno, jako jediné správné řešení, je pravým opakem toho, za co se vydává.
Přeji Vám krásný den bez odpadů a plýtvání ve všech jejich podobách a věřím, že se brzy zase nad některým tématem prevence vzniku odpadu setkáme.
P.S. systém vermikompostování lze využít i při průmyslové velkovýrobě. Největší z projektů na kterých společně s odborníky z FLORIA pracujeme, bude zpracovávat 200 tun potravinových přebytků měsíčně. To je opět jedno z tuzemských prvenství.