- Reklama -

Jaká je reálná míra sběru a recyklace PET v ČR?

Aktuálně

Udržitelné materiály a cirkulární ekonomika ve stavebnictví

Lídři stavebnictví vyzvali vládu ke změnám, které podpoří šetrné budovy. Stavebnictví má obrovský multiplikační efekt, a proto by se mohlo stát motorem restartu ekonomiky....

Dostatečné informace pomáhají k zodpovědnému nakládání s odpady

Odevzdat použité kapsle od kávy tak, aby z nich vzniklo jízdní kolo, či designový nožík? Nechat zrecyklovat fitry z filtrační konvice na vodu? Věnovat zánovní oblečení...

Řidiči a zákazníci OMV mohou využít sběrné kontejnery na textil

Společnost OMV navázala spolupráci s charitativně-ekologickým spolkem Helptex a na šest čerpacích stanic OMV v Praze umístila sběrné kontejnery na textil. Řidiči a zákazníci OMV mohou...

Likvidace ochranných pomůcek nejen v době karantény

Vzhledem k rostoucím počtům onemocnění virem COVID-19 připomíná Ministerstvo životního prostředí (MŽP) pravidla pro nákladní s odpady v domácnostech. Zůstávají stejná: pokud se v...
Linda Kratochvílová
Linda Kratochvílováhttp://redakce.inodpady.cz
Nabízíme profesionální zpracování odborných článků se zpětnými odkazy v našem tematickém magazínu. Kvalitně zpracovaný článek je efektivním nástrojem k prezentaci vašeho nového nebo zaběhnutého projektu, produktu nebo služby.

Iniciativa Zálohujme.cz, která je za zavedení plošných vratných záloh na nápojové obaly v ČR vyzvala prostřednictvím otevřeného dopisu Ministerstvo životního prostředí ČR k diskuzi o stavu třídění a recyklace v ČR, o skutečných nákladech na plánovanou intenzifikaci sítě barevných kontejnerů, transparentnosti současného systému pod správou EKO-KOMU a plánech ministerstva k dosažení dlouhodobé udržitelnosti.

Zástupci iniciativy zálohujeme.cz věří, že pouze pomocí konstruktivní debaty může ČR splnit ambiciózní cíle evropských směrnic CEP (balíček cirkulární ekonomiky, Circular Economy Package) a SUP (směrnice o jednorázových plastech, Single-Use Plastic Directive). Je však třeba, aby se ministerstvo opravdu seriózně věnovalo dosud nezodpovězeným klíčovým otázkám, na které stále chybí oficiální odpovědi.

Celé znění otevřeného dopisu iniciativy Zálohujme.cz ministru životního prostředí ČR

Vážený pane ministře,

na jaře 2019 jsme přivítali záměr Ministerstva životního prostředí ČR zabývat se studiemi vypracovanými skupinou Zálohujme.cz a zjistit, jak omezit pohazování odpadků do české přírody, splnit evropské cíle v třídění a recyklaci nápojových PET lahví a plechovek, potažmo jak splnit cíle evropských směrnic CEP (balíček cirkulární ekonomiky, Circular Economy Package) a SUP (směrnice o jednorázových plastech, Single-Use Plastic Directive) díky zavedení vratných záloh na PET lahve a plechovky. Tento záměr jistě ocenila i podstatná část české veřejnosti, která v řadě zpřesňovaných průzkumů opakovaně zavedení takových záloh podpořila.

Ministerstvo životního prostředí však na základě povrchní studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) celou diskusi o zálohovém systému ukončilo, deklarovalo, že se hodlá spolehnout na dosud nedostatečně analyzovanou cestu intenzifikace sběrné sítě, a tvrdí, že takto ČR veškeré náročné cíle splní.

O návrhu zálohového systému jsou šířeny nepravdy a mýty, některé dokonce i ze samotného ministerstva. Tisková zpráva ministerstva životního prostředí ze dne 4. 6. 2019 uvádí: „Studie CETA upozorňuje, že navržený systém iniciativy Zálohujme.cz a jeho náklady počítají s povinností zpětného odběru PET lahví pouze v prodejnách nad 300 m2.“ Toto nepravdivé tvrzení se naneštěstí značně rozšířilo do veřejného prostoru. Ve skutečnosti návrh zálohového systému iniciativy Zálohujme.cz od začátku počítá s výkupem PET lahví a plechovek v široké síti prodejen, v jakémkoli obchodě s nápoji (ať už formou výkupních automatů nebo ručně do pytlů), nikoli jen v prodejnách nad 300 m2.

My ale chceme spolupracovat a vést konstruktivní diskusi. Cíle plnění směrnic EU se blíží a současným systémem nebude ČR schopna je splnit.

Vyzýváme Vás proto, aby se ministerstvo životního prostředí ve společném dialogu, otevřené a transparentní diskusi spolu s námi i dalšími relevantními subjekty věnovalo těmto klíčovým otázkám, na které stále chybí oficiální odpovědi:

  • Jaká je reálná míra sběru a recyklace PET v ČR? Jak se tato recyklace bude evidovat co nejdříve, abychom věděli aktuální stav naplnění CEP (balíček cirkulární ekonomiky, Circular Economy Package)?
  • Jaké jsou skutečné, detailně podložené náklady na intenzifikaci sběrné sítě barevných kontejnerů a dotřídění PET ze směsného komunálního odpadu, které navrhuje EKO-KOM? Kdo je ponese?
  • Proč by data o produkci obalů/odpadů a všechna data, která EKO-KOM sbírá, neměla být automaticky k dispozici ministerstvu životního prostředí a dalším zainteresovaným stranám? Nebylo by dobré přejít na transparentní systém evidence bez nutnosti žádat EKO-KOM o jednotlivá data?
  • Za posledních 10 let se produkce plastových obalů zvýšila o 40 000 tun, stávající systém, pokud z něj budou odebrány nápojové PET lahve tak naopak bude mít prostor pro odložení nově produkovaného plastu. Proč se tedy odklonění nápojového PETu ze žlutých kontejnerů bránit?
  • Intenzifikace, tedy zvyšování počtu žlutých kontejnerů, nefungovala doposud – navyšovalo se o desítky tisíc nádob, míra třídění plastů klesá (viz poslední údaj z výroční zprávy EKO-KOM za rok 2018, kde míra třídění plastů klesla meziročně z 69 % na 67 %). Jak můžeme tvrdit, že víc nádob nám třídění i recyklaci navýší, když opak je pravdou?
  • Recyklace hliníkových obalů v ČR dosahuje míry 20 %. Z celkového množství hliníkových obalů tvoří většinu právě nápojové plechovky. Jak dojde bez vratných záloh k naplnění cílů specifických pro recyklaci hliníku, která je uvedena na rok 2025 na 50 % a v roce 2030 na
    60 %? Jaké s tím budou spojeny náklady?
  • Současná legislativní úprava neumožňuje ekonomicky a environmentálně smysluplný systém zavedení záloh. Jak s tím naložit?

A především klíčové otázce:

  • Nápojový průmysl dává stále jasněji najevo, že intenzivně usiluje o dosažení dlouhodobé udržitelnosti na základě principů cirkulární ekonomiky. Jaké kroky hodlá ministerstvo učinit, aby tento záměr umožnilo?

Pod otevřený dopis určený MŽP se podepsalo pět lidí.

Alessandro Pasquale, generální ředitel Mattoni 1873

Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky

Filip Bernard, zástupce generálního ředitele rodinného pivovaru Bernard

Jan Freidinger, Greenpeace

Daniel Vondrouš, Asociace ekologických organizací Zelený kruh

 

Zdroj: tisková zpráva Zálohujme.cz

Nabízíme prostor pro nezávislé zdroje, relativní informace a různé názory nebo komentáře. Náš otevřený přístup a volný tok informací je určen všem. Publikované texty, příspěvky nebo komentáře nejsou názorem redakce inODPADY.cz nebo jeho vydavatele. Vždy se jedná pouze o názor daného autora a jeho textu.
Chtěli byste se s námi podělit o nějaký zajímavý názor, informaci nebo nápady? Neváhejte nás kontaktovat.

Technologie

Leave a Reply

Recyklace

Odpady z plastových obalů a nová evropská recyklační daň

V návaznosti na předchozí informace, které k tomuto tématu přinesla Česká asociace odpadového hospodářství, přinášíme další podrobnější informace, které se k nové celoevropské dani...

Elektrické grily je potřeba udržovat i správně recyklovat

Osm z deseti Čechů alespoň jednou za dva týdny rozpálí gril a s rodinou či přáteli si dopřeje třeba steaky, burgery nebo grilovanou zeleninu. O oblibě...

Jak se postarat o baterii i celé elektrokolo, aby vám dobře sloužilo

Češi milují cyklistiku a zejména v letních měsících jich brázdí tuzemské silnice a cyklostezky zvýšené množství. Roste i obliba elektrokol – elektrický pohon měla zhruba čtvrtina...

Nevíte, kam s vysloužilým elektrem? Poradí vám chytrá recyklace!

Asociace Informačních Technologií a Telekomunikací (AITAT) sdružující nejvýznamnější ICT dovozce a distributory ve spolupráci s kolektivním systém REMA, který v tuzemsku zajišťuje zpětný odběr...

Nová metoda recyklace matrací poslouží jako surovina k výrobě nových

Společnost BASF vyvinula proces chemické recyklace použitých matrací. Staré matrace díky němu poslouží jako materiál pro výrobu nových. Metoda se nyní testuje v závodě...