Tento článek, ač určen pro vydání na mém blogu v den mých 48 narozenin, byl již ve své anglické verzi zveřejněn poslední červnový den roku 2019. Zároveň si jej dovolím nabídnout k publikaci serveru INODPADY, kde bude navazovat na miniseriál na téma prevence vzniku odpadu.

Důvod, proč tak učiním a nechám ho souběžně rezonovat na tolika místech je prostý, cítím totiž, že se bude jednat o jeden z klíčových textů od kterých se odvíjí další má práce a činnost, která s ní souvisí.

Žijeme v době zrychleného tepu. Vše musí být dříve, rychleji, nechceme čekat, vše musí být hned a nejlépe toho všeho musí být hodně, abychom si mohli vybírat.

Nedosáhneme-li cíle rychle, ztrácíme ho z očí a není-li návratnost investice kratší než šest měsíců, pochybujeme o její správnosti.

Jako logistik jsem již před více než dekádou rozpoznal hodnotu času a snažím se, aby jeho hodnotu poznali i ostatní a jsem rád, že se mi to daří. I přesto však zůstává stále ještě dost těch, kteří běh nazývají efektivitou, rychlost správnou cestou a nadměrné množství bohatstvím.

Je to skoro rok zpátky, kdy jsem začal cestovat časem.

Nevěříte?

Myslím to naprosto vážně.

Cestuji do budoucnosti a zase zpět. Dokázal jsem to tak, že jsem postupoval jeden krok za druhým, v klidu a pohodě, bez stresu z neúspěchu, bez stresu z rychlosti, které musím dosáhnout.

Každý den, od pondělí do pátku, vychází jeden příspěvek mého blogu, jehož život začal nevinně. Chtěl jsem vyzkoušet, jestli jeden měsíc dokáži psát a publikovat blog, příspěvek, článek.

Dokázal jsem to a nyní 69 měsíců později píši stále.

Na samém počátku mé články odkazovali na minulost.

Po několika letech se týkali přítomnosti a před necelým rokem jsem začal psát do a o budoucnosti.

Nejdříve to vypadalo naprosto nevinně, články jsem psal a připravoval den, dva dopředu, pak to byl týden, 14 dní a měsíc a já si uvědomil, že je něco jinak. Má vlastní soutěživost a hravost dávala mi další cíle. Když zvládnu měsíc, zvládnu i dva. Tři. Čtyři.

Tento článek píši 30.6.2019 a bude zařazen k vydání 24.12.2019

Budoucnost nepředpovídám, já ji totiž tvořím. Nemluvím o budoucnosti definované virtuální realitou, ale o té skutečné. Mluvím o realitě, nad kterou čtenáři mých příspěvků přikyvují neuvědomujíce se, že byla definována a převedena na papír již před několika měsíci.

Opakovaně jsem dotazován, proč cestuji-li v čase, se nepodívám do vzdálenější budoucnosti, rok, dva tři, pět deset, století.

Odpověď je v názvu tohoto příspěvku – DO BUDOUCNOSTI NEVEDE ZKRATKA

Moje schopnost cestovat v čase je spojena s tím, že každého dalšího kroku dokáži dosáhnout jen tehdy, dokončil-li jsem ten předchozí. Přeskakování nefunguje a myslím, že ani fungovat nemůže. Zkratky do budoucnosti zkrátka neexistují.

V den, kdy mi na mysli vytanul název tohoto článku a postupně se tvořil celý text publikoval na sítí LINKENDIN ELLEN MACARTHUR FOND následující příspěvek

Je to ten samý fond, který v roce 2013 jako jeden z prvních obdržel informaci o tom, že byl úspěšně představen, otestován a implementován jediný existující způsob systémové prevence vzniku odpadu a  plýtvání – INDUSTRIAL UPCYCLING. Jediný nástroj aplikovatelný na průmysl a firmy.

Bylo to v červnu 2013.

Nedlouho poté dostali ode mne stejnou zprávu OSN, UNICEF, WEF, BILL a MELINDA GATES FOUNDATION, LEONARDO di CAPRIO FOUNDATION, GREENPEACE, TEDx a mnoho dalších organizací a jednotlivců, kteří na štítu své činnosti hlásají DOBRO PRO ZEMI A PLANETU.

Od této doby, i když byli informování o progresu a výsledcích se mi ani od jedné z oslovených stran nedostalo odpovědi jiné než automatické „Děkujeme, Budeme Vás kontaktovat co nejdříve“

Na mé cestě ke světu bez odpadů a plýtvání jsem neměl čas zjišťovat proč. Dělal jsem, co jsem si dal za cíl, tedy předcházel vzniku odpadu a plýtvání a učil to druhé, a to všech sedm dní mého pracovního týdne.

1.prosince 2015 jsem přivedl na svět PRŮMYSL 5.0 A stal se znovu otcem. Na konci roku 2018 jsem byl ve Francouzském Roubaix poprvé dotázán JAK BUDE VYPADAT PRŮMYSL 6.0? Na tuto otázku jsem nebyl schopen odpovědět na místě, ale slíbil jsem, že odpověď zašlu, což jsem také učinil. Netrvalo to dlouho, k její definici mi totiž napomohli právě mé cesty časem.

Zkratka do budoucnosti neexistuje a budou-li Vám politici a businessové hvězdy, či světoví lídři a organizace hovořit něco jiného nevěřte jim, lžou. Na žádné ze svých cest jsem na ně totiž nenarazil. Je totiž velmi snadné prodávat příběhy podporované marketingovými specialisty, virtuální a argumentovanou realitou, animacemi zajištěnými profesionálními týmy, které vždy dokáží dodat výsledek, který si objednáte. Jeho kvalita je vždy závislá jen a pouze na objemu prostředků, které jste ochotni zaplatit.

Na konci roku jsem se naučil jezdit na elektrické jednokolce a jízda se pro mne stala vášní. Pochopil jsem totiž téměř okamžitě, že tento druh osobní čisté elektromobility to světa bez odpadů a plýtvání, který buduji patří. Ještě dodnes moji jízdu mnozí nazývají budoucností, pro mne je však přítomností a jsem rád, že nejen pro mne, protože E.MOTION rodina uživatelé rychle roste. To co je pro nás samozřejmostí dneška je pro jiné budoucností.

I přesto, že do budoucnosti nevede žádná zkratka můžete se i vy sami stát cestovateli v čase, stačí maličkost.

DNES MUSÍTE DOKONČIT SVOU PRÁCI DNEŠNÍ, ALE STIHNOUT SPOLU S NÍ MUSÍTE I TU ZÍTŘEJŠÍ.

Budoucnost nepostavíme penězi a bohatstvím, ale prací svých rukou a kreativitou svých myslí. Já svou část už odevzdávám šest let a věřím, že ode dneška mohu počítat i s Vámi.

Začít můžete jednoduše, třeba šířením symbolu MY HOME, který byl představen před několika dny.

This-is-my-HOME

 

Komentáře

ZANECHAT KOMENTÁŘ

Prosím zadejte svůj komentář!
Prosím zde zadejte své jméno