Cílem řízení je, aby inspekce podnikla kroky například k obnově a ozdravení řeky nebo zajištění technických opatření u potenciálních pachatelů, dokud se skutečný viník nenajde. Ačkoliv tak měla učinit hned po tragické havárii na Bečvě loni v září z vlastní iniciativy, dosud se tomu bránila. ČIŽP proces zahájila (1) až na základě žádosti spolků Arnika, Českého rybářského svazu a Vsetínského fóra (2).
Sdělení ČIŽP o zahájení řízení zasíláme přílohou této tiskové zprávy.
„Věříme, že inspekce fatální selhání odčiní a řízením přispěje k nápravě škod. Dohlédneme na to, zda řízení aktivně vede a probíhá paralelně s trestním vyšetřováním tak, jak ze zákona má,“ říká Kamil Repeš z Arniky.
Správní řízení o uložení nápravných opatření bylo zahájeno zcela poprvé, přestože příslušný zákon má inspekce k dispozici od roku 2008 a byla tak povinna postupovat od prvního podezření vzniku havárie.
Ačkoliv pachatel nebyl ihned odhalen, úkolem ČIŽP bylo zajistit nezbytná preventivní opatření a zahájit řízení se všemi podezřelými provozovateli, kteří podle integrovaného registru znečišťování a evidence o odpadních vodách vypouští do řeky Bečvy kyanidy. Náklady na opatření hradí ČIŽP ze státního rozpočtu, nakonec je však ponese usvědčený pachatel otravy.
„Výlov uhynulých ryb, odvoz do kafilerie a vysazení nových ryb do Bečvy dosud financoval Český rybářský svaz z vlastních zdrojů a prostředků, které zaslali dárci na transparentní účet Bečva 2020. Přislíbené dotace ze strany Ministerstva zemědělství jsou prozatím ve stavu vyřizování. Nečinnost ČIŽP se v tomto případě dá považovat za jasné porušení zákona o ekologické újmě,“ upozorňuje Stanislav Pernický z Českého rybářského svazu.
Řízení o uložení nápravných opatření zahájila ČIŽP dnem doručení žádosti spolků, tedy 17. června 2021. Za samotný proces bude odpovědný generální ředitel ČIŽP Erik Geuss.
Budoucnost vidíme bez jedů.
Shrnutí kauzy
V září loňského roku došlo v zasažené části toku Bečvy o délce zhruba 40 km k masivnímu úhynu ryb, včetně evropsky chráněných druhů a dalších vodních organizmů a zničení podmínek pro všechny na vodu vázané organizmy. Došlo ke vzniku ekologické újmy ve smyslu zákona, který je implementací směrnice 2004/35/ES a jehož cílem je zajistit v oblasti životního prostředí prosazení principu, že škody platí ten, kdo je způsobil. Cílem nápravných opatření je obnovit, ozdravit nebo nahradit poškozené přírodní zdroje nebo jejich zhoršené funkce anebo poskytnout přiměřenou náhradu těchto zdrojů nebo jejich funkcí.
Platná právní úprava ovšem nebrání souběžnému vedení správního řízení o uložení nápravných opatření správními orgány a trestního řízení orgány činnými v trestním řízení, každé z těchto řízení má totiž jiný účel. Náprava vzniklé ekologické újmy a prevence vzniku dalších havárií je stejně významná jako samotné hledání původce znečištění a jeho potrestání. Dosavadní nefunkčnost zákona o ekologické újmě spolu s absencí nástrojů pro finanční kompenzace škod na životním prostředí spoluvytváří v České republice právní prostředí, které neumožňuje účinné napravování a nahrazování ztrát na životním prostředí.
Poznámky
1) Sdělení ČIŽP o zahájení řízení o uložení nápravných opatření dle zákona o ekologické újmě https://arnika.org/download/1048_fe7bd5853e97cb595b879bd408239626
2) arnika.org: Ekologické spolky žádají nápravu škod na otrávené Bečvě: https://arnika.org/ekologicke-spolky-zadaji-napravu-skod-na-otravene-becve