V Česku má vyrůst hned několik nových spaloven, jedna z nich na místě současné uhelné výtopny v budějovické místní části Nové Vráto. Záměr na její výstavbu prošel zjišťovacím řízením a nyní ho čeká takzvaná “velká” EIA, tedy proces posuzování jeho vlivů na životní prostředí. Spalovna, nebo chcete-li zařízení na energetické využívání odpadu (ZEVO), má městu napomoci s vytápěním domácností. Město by tím údajně přešlo ze své závislosti na uhlí na závislost na produkci odpadu samotnými občany. Reálně ale bude spalovna na místě stát až za 10 let, tedy v době, kdy budeme muset splňovat evropské směrnice o nižší produkci odpadu. Odkud tedy pro ni budeme brát “palivo“?
„Dnes jsme namátkou prozkoumali obsah černých kontejnerů na směsný odpad v Českých Budějovicích, který skrýval významné množství využitelného odpadu.(1) Po vytřídění těchto složek by mohla stát na sídlišti místo každého kontejneru pouze malá popelnice. O stejné suroviny ale bude mít zájem spalovna, a tak si bude s recyklací a využitím odpadu konkurovat. Je tedy docela reálné, že se bude odpad dovážet z větší dálky a třeba i ze zahraničí, aby spalovna paradoxně měla co spalovat,“ poznamenává Jitka Straková z českobudějovické pobočky Arniky.
“Spalovny (nebo takzvaná ZEVO) jsou často prezentovány jako samo-spásná řešení pro odpad ze skládek. Účelem zákazu skládkování ovšem nebylo obratem poslat všechen skládkovaný odpad do spalovny. EU dala ve svých směrnicích, které mají stejnou váhu jako zákaz skládkování, prioritu prevenci a recyklaci, nikoli spalování, jak je někdy v ČR chybně interpretováno. Ze skládky do spalovny, to je jako z bláta do louže,” přirovnává Sarah Ožanová, koordinátorka kampaně Arniky “Nespaluj, recykluj!”.
Při naplňování evropské směrnice budeme muset po roce 2035 minimálně 65 % odpadů recyklovat a skládkovat nanejvýš 10 % odpadů, které nepůjde nijak využít. Pro spalovny tak zbyde 25 % komunálních odpadů (tj. zhruba 1,5 mil. tun), jenže při srovnání celkové kapacity všech spaloven, které už stojí nebo by do té doby měly být postaveny (tj. 2,107 mil. tun), bude zařízením chybět zhruba 600 tisíc tun odpadů ročně, a to za předpokladu, že v té době budeme produkovat stejně odpadu, jako nyní.(2) Dlouhodobým cílem České republiky i EU je ale množství vyprodukovaného odpadu naopak snižovat.
Proč tedy stavět další spalovny, které přinesou místním problémy?!
“Plánovaná minimální kapacita spalovny se udává 160 tis. tun ročně. Tolik směsného odpadu se bude muset dovézt a zároveň navíc zhruba třetina z tohoto množství se bude muset odvézt ve formě strusky a popílku. Obáváme se tedy nepřiměřené hlukové a dopravní zátěže v území a související produkce emisí ze silniční dopravy. Dle údajů o plánovaném počtu kamionů, bude zřejmě do spalovny každých 8 minut přijíždět nebo odjíždět jeden kamion,“ shrnula za obyvatele Nového Vráta Eva Semančíková – členka spolku TGM novevrato.cz.
“Vyměnit závislost na spalování hnědého uhlí za spalování odpadků není pro spotřebitele tepla žádná výhra. V příštích desetiletích by měly pokračovat investice do snižování spotřeby tepla na straně odběratelů a také do decentrálních zdrojů jako jsou tepelná čerpadla nebo solární zdroje. Vedle přivedení tepla z Temelína a spalování dřevní štěpky, se kterými počítá strategie Teplárny, lze využít vytříděný bioodpad v bioplynové stanici a teplo pak v systému zásobování,” doplnil Edvard Sequens, energetický konzultant z českobudějovického spolku Calla – Sdružení pro záchranu prostředí.
Sdružení Arnika by závěrem městu a kraji doporučilo, aby provedli podobný rozbor směsného komunálního odpadu jako Arnika, ale v delším časovém období. Teprve na základě toho by mělo být posouzeno nejvhodnější řešení odpadové problematiky a město by mělo věnovat své úsilí, které doposud soustředilo jen na výstavbu spalovny, modernějším alternativám, o které si společnost hlasitě říká. Bez toho je stavba spalovny hazardem a plýtváním veřejnými zdroji.
Nespaluj, recykluj! S odvahou.
(1) Námi zkoumaný vzorek:
(2) https://arnika.org/cesko-planuje-zbytecne-spalovny-palivo-ve-forme-odpadu-se-bude-muset-dovazet-ze-zahranici
Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.
Autor: Kristýna Dušák, arnika.org