- Reklama -spot_img

Výstavba kanálu Dunaj-Odra-Labe naší zemi žádné benefity nepřinese.

Dva vlaky by nahradily kanál Dunaj-Odra-Labe. Poškození krajiny Čechům nic nepřinese

Aktuálně

inODPADYhttps://redakce.inodpady.cz/
Relativní a nezávislý magazín z oblasti životního prostředí a ekologie. Výběr článků a zpráv se zaměřením na problematiku odpadů, recyklace, upcyklace, technologie, legislativa, druhotné suroviny a tržní prostředí odpadového hospodářství.

Nevratné narušení říční krajiny výstavbou kanálu Dunaj-Odra-Labe naší zemi nepřinese žádné benefity. Primárně uvažovanou dopravní funkci kanálu lze přitom realizovat již nyní. Odhadovaný roční objem dopravy (30 mil. tun) by totiž nahradily dva vlaky v hodinovém taktu (tam a zpět) na stávající trati z Břeclavi přes Přerov do Bohumína.

„Argumenty zdůvodňující potřebu kanálu Dunaj-Odra-Labe se neustále proměňují. Primární dopravní funkce kanálu dnes dle studie proveditelnosti tvoří pouze 20 % přínosů. Do popředí vstoupila funkce zadržení vody v krajině. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy ale uvádí, že pouhá změna hospodaření na zemědělské půdě by v průběhu jednoho jediného roku zvýšila schopnost zemědělské půdy v ČR zadržovat vodu o 1,46 miliardy m3. To je větší množství vody, jaké by zadržela celá Vltavská kaskáda, nebo 21 kanálů Dunaj-Odra. Pokud tedy hledáme skutečná řešení, je třeba směřovat svůj pohled jinam,“ uvádí za Arniku Miroslava Floriánová, koordinátorka kampaně Za živé řeky.

Mapa plánovaných variant vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe © wikipedia

Na konferenci nazvané “Dunaj-Odra-Labe: Křižovatka tří moří, nebo trojnásobná katastrofa?”, kde se sešli přední čeští odborníci na ochranu vod, dopravní politiku, ekonomii, geografii a další, zazněla celá řada pádných argumentů PROTI tomuto nákladnému monstru. Z faktických podkladů jednoznačně vyplývá, že výstavba říční dálnice pouze naplní sny (a peněženky) hrstky zájmových skupin. Obyvatelům naopak, dle závěrů odborníků, vodní doprava přinese například tato negativa:

  • vodní doprava na kanálu DOL spotřebuje 3,5x více energie v porovnání s dopravou železniční, vyprodukuje 9x více emisí a zabere 5x více území

  • vodotěsné hráze nebudou do okolí propouštět žádnou vodu, naopak budou negativní překážkou pro pohyb vod podzemních

  • protipovodňová funkce kanálu jde svou podstatou proti základním principům moderní protipovodňové ochrany, která je založena na rozlivu vody, jejím maximálním zpomalení a vsaku (rychlé odvedení povodňové vlny pouze znásobí škody v níže položených územích)

  • pro provoz koridoru v současnosti nemáme dostatek vody, jelikož rakouská vláda odmítá jakoukoliv účast na tomto projektu (varianta čerpání z Dunaje) a řeka Morava žádné nadbytky vody, které by bylo možno převádět jinam, nemá

  • samotné udržování územní rezervy v sobě nese miliardové náklady, jen ve městech Bohumín, Ostrava, Mošnov, Přerov a Hodonín představuje hodnota území (které by jinak mohlo být částečně zastavěné) 12 mld. korun

„Ačkoliv studie tvrdí, že celospolečenské přínosy jsou podstatně vyšší než celospolečenské náklady, je tomu právě naopak. Předpoklad, že koridor Dunaj-Odra-Labe je potřebný, nebyl studií dokázán. Naopak, čísla, která se tváří, že zde jsou nějaké celospolečenské benefity a převádí je na finanční prostředky, jsou z větší části vycucaná z prstu,“ shrnula RNDr. Naďa Johanisová. Ph.D. svůj postoj ke studii proveditelnosti D-O-L

„Potřebujeme bojovat proti suchu, ale zároveň i proti povodním. To jsou funkce, o kterých se ve studii proveditelnosti mluví. Když si představíte, že tam mají plout plavební lodě, tak je potřeba, aby tam byla nějaká plavební hloubka a neumím si představit, že tam odebíráte vodu a dotujete ji do nějaké krajiny (kde je sucho) a ten kanál zároveň dotujete vodou. Navíc, budou tam elektrárny. Když bude vypuštěný koridor, protože se čeká nějaká povodeň, těžko budou vyrábět. Takže ty funkce jdou proti sobě,“ okomentoval zamýšlené vodohospodářské funkce koridoru Doc. RNDr. Martin Rulík, Ph.D.

Stavba přináší celou řadu dalších záporů a otazníků. Spolek Arnika proto pro lepší orientaci v problematice připravil přehlednou publikaci “Dunaj-Odra-Labe: Křižovatka tří moří, nebo trojnásobná katastrofa?”, která je zdarma ke stažení na našich stránkách  pod odkazem: https://www.arnika.org/dunaj-odra-labe-krizovatka-tri-mori

Zde pak naleznete odkaz na záznam online konference, ze kterého je možné čerpat citace pro vaše případné články a reportáže:

Nabízíme prostor pro nezávislé zdroje, relativní informace a různé názory nebo komentáře. Náš otevřený přístup a volný tok informací je určen všem. Publikované texty, příspěvky nebo komentáře nejsou názorem redakce inODPADY.cz nebo jeho vydavatele. Vždy se jedná pouze o názor daného autora a jeho textu.
Chtěli byste se s námi podělit o nějaký zajímavý názor, informaci nebo nápady? Neváhejte nás kontaktovat.
- Reklama-
kategorieVODA
ZdrojARNIKA
- Reklama -

Aktuálně

ZANECHAT KOMENTÁŘ

Prosím zadejte svůj komentář!
Prosím zde zadejte své jméno

- Reklama-

Recyklace