Vítejte na šrotišti. Ne vážně. Vedle odpadkového koše Evropy a nejenom jí, se objevilo evropské šrotiště. Píší to v tisku. Je v zemi s nejdražším hřbitovem nových aut na světě. V zemi zbourané zdi a matky národů. Trpící silnou dávkou sklerózy. Stejně jako tuzemský pán hradu.

Tak přesně tyto myšlenky mi běžely hlavou, když jsem si přečetl následující titulek magazínu EURO. Němci rozebírají 22 reaktorů. Na největším jaderném šrotišti světa vzniká nový byznys

Zprávu jsem si přečetl krátce poté, co jsem se dozvěděl, že ve světě je v provozu 449 Jaderných reaktorů. Přiznám se, že mne toto číslo překvapilo. Nevím, zda-li pozitivně, nebo negativně. Prostě překvapilo. Spolu s ním mne však překvapilo i to, že tyto reaktory vyrábí z celkového globálního množství elektřiny jen 11%.

Dlouho jsem žil v přesvědčení, že jaderná elektřina, resp. jaderné elektrárny, tak jak to bylo vždy jejich vlastníky, vládami a finančními institucemi předkládáno, jsou klíčovým a nejdůležitějším zdrojem energie. Proto se vyplatí do jejich výstavby nejen investovat, ale i investovat do řešení otázky co s jaderným odpadem.

Paní Drábová vypadala na poslední diskuzi o vývoji klimatu a řešení odpadové krize, jako osoba, která by si přeci nic nevymýšlela, či snad ano?

Už dlouhá léta, víceméně od zahájení diskuze o podpoře udržitelných zdrojů energie se hovoří o vyváženém energetickém mixu. Ten má být „odolný“ a „flexibilní“ k narůstajícím výkyvům spotřeby. Jaderné elektrárny byly brány jako základní kámen, který se nám však začíná drolit pod rukama. Respektive pod stavebními stroji společností, které nyní jaderné elektrárny v Německu rozebírají, než přejdou do další destinace.

Nejvíce jaderných bloků v Evropě však není v samotném Německu. Hlavní prvenství drží Francia a následuje Rusko (budeme-li brát jeho celé území jako Evropský stát).

Jaký je tedy v energetice problém? Jsou to technologie?

Nejsou. Problém je někde zcela jinde. Je totiž na vaší závislosti na energii.

Ta se stala totiž dalším z nutných propriet lidského života. Abych to upřesnil. Uměle vyráběná elektrická energie se stala tím, o čem jsem hovořil – NUTNOSTÍ PŘEŽITÍ.

Všimnete-li si na nádražích a veřejných prostorách, často i v restauracích, kam míří nejvíce návštěvníků, pak je to k místům majícím optimálně u sebe elektrickou zásuvku. Protože z ní teče život. Krásný a barevný ne-li vysněný.

Energii potřebujeme i chceme-li obeplout několikrát zemi a nespálit žádné fosilní palivo. Stačí si nechat za značné energetické náročnosti vyrobit loď. Naplnit ji technologiemi za desítky milionů dolarů a kroužit kolem světa se slovy MY JSME ZELENÍ. Je fascinují, že i přesto, že je na první pohled jasné, že je to lež a barva kůže mluvčích je shodná s tou naší, všichni tleskají a plní připravenou kasičku.

Nikdo se nepozastavuje nad tím, že loď vážící tuny, veze jen pár kusů lidské posádky. Ta je jen bonbónem uvnitř bonboniéry, ve které nikdy nevíte, co na vás čeká.

Zatímco staří mořeplavci a děti, chějí-li se vydat na plavbu, museli a musí si loď postavit vlastníma rukama a za vlastní peníze. Kdy jsou nájemné posádky najímány z úplně jiných důvodů, Estetických, Humánních nebo Lidských.

Je třeba dokázat, že Vodík je nejlepší, nebo snad vítr, či slunce? Prostě mix. Energetický mix a jediné co schází je lžička, která by ho dokázala dobře namíchat, tak aby jeden či druhý namísto unikátnosti splynul v harmonii se zbytkem.

Rád bych na závěr jen dodal že OBCHOD S EMISNÍMI POVOLENKAMI není řešením. Pouze lží, a proto by se nemělo jejich použití chvalořečit, ale trestat jako jeden ze smrtelných hříchů. Je jedno, jestli se s nimi ohání letecké společnosti, či ministr životního prostředí.

 

Komentáře

Nabízíme prostor pro různé názory a komentáře. Náš prostor je určen všem k otevřené diskuzi. Publikované texty nebo příspěvky nejsou názorem inODPADY.cz nebo jeho vydavatele. Vždy se jedná pouze o názor daného autora a jeho textu.

Napsat komentář