Třídění a recyklace skla v České republice má dlouhodobě velmi dobré výsledky. Mimo jiné i proto, že po sklu, jako druhotné surovině, je trvalá poptávka ze strany zpracovatelského průmyslu. Sklo tak logicky nekončí na skládkách a ve spalovnách, ale je při stávající ekonomice smysluplně využito, jakožto surovina pro další výrobu. Tím jsou naplňovány cíle strategie oběhového hospodářství EU. I v oblasti recyklace skla se technologie a možnosti využití dále vyvíjí a sklo je možno již využít např. i jako náhradu polystyrenové izolace.

Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) sdružuje řadu společností, které jsou velmi významnými subjekty na poli zpracovatelského a recyklačního průmyslu. Pokud se bavíme o sklu, je jedním z klíčových zpracovatelů a recyklátorů v České republice společnost Recifa a.s. a s ní propojená společnost AMT s.r.o. Příbram. Obě založil a vlastní duchovní otec recyklace skla v ČR pan Stanislav Cimburek. Petr Havelka z ČAOH se proto zeptal na několik aktuálních otázek ohledně recyklace skla v České republice.

Pane Cimburku, jste dlouhodobě jednou z nejdůležitějších osob v recyklaci skla v České republice. Jak dlouho se sklu věnujete a proč jste si vybral zrovna sklo?

Recyklaci skla se věnuji již od r. 1991, kdy jsme založili společnost AMT s.r.o. Příbram. V roce 1991-1992 jsme postavili první třídící linku na skleněné střepy v Příbrami. Od r. 1993 jsme po zkolaudování linky zahájili recyklaci skleněných střepů. Zpracování střepů se věnujeme už 25 let.

Sklo jsem zvolil, protože v té době nebyl v ČR žádný zpracovatel. Většina společností se zabývala zpracováním železa, barevných kovů a papíru. V prvním roce jsme zpracovali cca 3500t skleněných střepů. Toto množství jsme postupně každoročně zvyšovali.

 

Kolik skla dokáží vaše firmy ročně zpracovat? A co s ním vlastně děláte? Jak skončí sklo, které z barevných kontejnerů směřuje k vám.

V současné době dokáže naše společnost zpracovat ročně více jak 100 000 t skleněných střepů. Sklo musí projít komplexním procesem třídění, drcení, sítování a rozdružením dle barev. Současně dochází k zbavení nežádoucích anorganických a organických příměsí. To všechno umíme na našich technologiích zajistit. Následně jsou recyklované skleněné střepy dodány do skláren.

 

Jak byste zhodnotil úroveň separace odpadů v České republice?

Pokud vezmeme v úvahu procentuální podíl sebraného odpadového skla v ČR, jsme na předních místech v Evropě. Stále však přetrvává problém se systémem sběru a s jeho shromažďováním. Pokud jsou střepy separovány v kontejnerech se spodním výsypem, tak je vše v pořádku. Pokud jsou skleněné střepy separovány v kontejnerech s vrchním výsypem, dochází k velké kontaminaci jinými odpady. Používání svozové techniky na vrchní výsyp nádob tzv. presy, které materiál rozdrtí na velmi malé frakce je nešťastný. Skladování takto přivezených střepů na centrálních střepištích, kde dochází k dalšímu drcení, je pro nás v posledních letech velkým problémem. Sklárny vyžadují skleněné střepy ve vysoké kvalitě.

 

Někdy slýcháme, že tu nemáme dobré a moderní technologie pro recyklaci odpadů, jak je to u skla? Má vaše firma nějaké moderní technologie srovnatelné se západní Evropou?

Naše společnost již 20 let spolupracuje s německou firmou S+S, která je pokládána na světových trzích za špičku. V roce 2015 prošly všechny naše linky komplexní přestavbou a dnes jsme schopni třídit střepy dle barev a plnit kvalitativní podmínky všech Evropských sklárenV současné době vyrábíme jedny s nejlepších střepů na světě.

 

Vím, že vyrábíte také takovou specialitu – pěnové sklo, což je výborný příklad finální recyklace. Co je to pěnové sklo a daří se vám jeho prodej?

Pěnové sklo je porézní materiál, který se vyznačuje malými uzavřenými póry  (ve skutečnosti jde o molekuly vzduchu obalené sklem). Pro své izolační vlastnosti a vysokou pevnost v tlaku je v Evropě (např. Německo, Rakousko, Finsko, Švédsko, Norsko) a USA používán při výstavbě silnic, železničních tratí, tunelů, mostů, parkovišť  a dalších průmyslových staveb včetně výstavby a rekonstrukce obytných domů. Věřím, že doba širokého použití pěnového skla v České republice teprve přijde.

Na výrobu tohoto skla se používají jemné podíly, které vznikají při zpracování skleněných střepů pro sklárny. Tyto podíly obsahují drobné kamínky, porcelán, keramiku a organické částice. Jedná se o zněčištěnou zbytkovou frakci, proto zatím většina této france končí na skládkách (řádově tisíce tun). Naše společnost začala část těchto jemných podílů používat na výrobu pěnového skla. Pokud bude dostatečná poptávka po pěnovém skle, umíme si s využitím i této znečištěné zbytkové frakce poradit i ve větším měřítku. Bude však nutné postavit speciální technologii na její úpravu a dočištění. Ve světě je již tato technologie dostupná, ale její cena se pohybuje v desítkách milionů Kč (dle výrobní kapacity). Naše společnost v současné době splácí úvěry z předcházejících přestaveb (r. 2016) a nemůže si tuto technologii dovolit. Dotace EU na obdobná zařízení se poskytují max. do výše 30%, což je málo. Zkusíme v této věci oslovit MŽP. Pokud má být podporována oběhová ekonomika, toto je podle nás výborný příklad, jak to skutečně realizovat u konkrétního materiálového toku. Efektivně bychom navýšili procenta materiálového využití komunálních odpadů, a to je pozitivní.

 

Říkáte, že podstatná je pro vás poptávka po finálních výrobcích. Pomohlo by vám v prodeji pěnového skla například daňové zvýhodnění na recyklované výrobky formou snížené DPH?

Ano, samozřejmě. Pomohlo by nám to právě třeba u pěnového skla. Je to výrobek složený ze sta procent z odpadního skla, jedná se tedy o 100% recyklovaný výrobek. DPH např. v sazbě 5% by v tomto případě bylo ideální řešení pro malé stavebníky (výstavba a opravy rodinných domů). Určitě by došlo k navýšení poptávky po tomto výrobku a my bychom mohli navýšit výrobní kapacitu. Dává to jednoznačně smysl.

 

Kde má podle vás svoz, případně recyklace skla v ČR ještě rezervy?

Rezervy jsou stále v množství vytříděných materiálů, neboť pořád velké množství nevytříděných skleněných střepů končí na skládkách komunálního odpadu a ve spalovnách. Jsme tedy pro další zefektivnění separace. Ve směsném odpadu (v černých popelnicích) je pořád obsaženo sklo, které může být vytříděno a my ho umíme zpracovat. Je třeba pokračovat i v osvětě občanů a doplnění sběrných míst v obcích.

 

Má vaše firma nějaké aktuální cíle? Co byste chtěli dále vylepšit?

Chtěli bychom navýšit sběr a zpracování skleněných střepů. Je tudíž nutné pokračovat v jednáních se svozovými firmami a se spol. EKO-KOM. Spolupracujeme s vysokými školami na vývoji použití pěnového skla.

Hledáme větší uplatnění pěnového skla ve stavebnictví, při výstavbě silnic, železnic, betonových konstrukcí atd. v osvětě ohledně pěnového skla nám pomáhá i ČAOH (viz zde1zde2 a zde3). Náš zájem je, abychom dokázali efektivně zpracovat 95% sebraných střepů.

Zdroj: dotazy pokládal Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel ČAOH panu Ing. Stanislavu Cimburkovi AMT Příbram + Recifa pro web České asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz)

Komentáře

ZANECHAT KOMENTÁŘ

Prosím zadejte váš komentář!
Zadejte své jméno zde