- Reklama -spot_img

Šrumec kolem barevných kontejnerů

Aktuálně

inODPADY
inODPADY
Relativní a nezávislý magazín z oblasti životního prostředí a ekologie. Výběr článků a zpráv se zaměřením na problematiku odpadů, recyklace, upcyklace, technologie, legislativa, druhotné suroviny a tržní prostředí odpadového hospodářství.

Věděli jsme, že je na to v Česku monopol, ale že ho bude chránit i Ministerstvo životního prostředí…

Ředitel promluvil

ROZHOVOR:  Všichni známe barevné kontejnery, do kterých většina z nás ukládá tříděný odpad. Kolem tohoto zdánlivě nezáživného tématu se v poslední době rozhořela velká bitva, kde jde o velké peníze z kapes občanů a hlavně o to, zda stát podrží v této oblasti lukrativní monopol soukromé firmy. Hovořili jsme o tom s Ivanem Václavkem, generálním ředitelem společnosti Interseroh Czech, která se – zatím neúspěšně – snaží do této oblasti vstoupit.

Proč se společnost Interseroh rozhodla vstoupit na český trh?

Naše společnost působí v různých evropských zemích a poskytuje služby v oblasti sdruženého plnění povinností zpětného sběru obalových odpadů (pozn. red: takto sběr a recyklaci obalů definuje zákon) klientům, kteří operují ve více zemích a snaží se optimalizovat náklady spojené s touto činností. V ČR zajišťuje tuto činnost jediná autorizovaná obalová společnost (AOS) a tou je EKO-KOM. Je logické, že právě monopolní prostředí v žádném případě nepřispívá k optimalizaci nákladů na tuto činnost. Chceme pomoci našim klientům, protože ČR je jednou z mála zemí, která má jediného poskytovatele této služby. Že ovšem budeme mít takové problémy získat autorizaci, jsme nepředpokládali. Věděli jsme sice, že je zde monopol silně zakořeněn, ale že ho bude chránit i MŽP – to jsme absolutně netušili.

Co všechno musí společnost splnit, aby se mohla působit jako autorizovaná obalová společnost?

Podmínky jsou jasně stanoveny v zákoně o obalech. Společnost připraví žádost, která musí mít zákonem definované náležitosti, a zašle ji na MŽP. Součástí žádosti je i projekt, který podrobně popisuje fungování celého systému. Projekt je podle mého názoru nejdůležitější část žádosti. Proto jsme mu také věnovali maximální pozornost, aby byl šitý na míru pro český trh, což se nám – jak věřím – podařilo. Mezi ostatní podmínky je například, že společnost musí mít formu společnosti akciové a zároveň může být akcionářem jen osoba, která dodává na český trh obaly, zároveň nemůže akcionář podnikat v oblasti nakládání s odpady atd.

Kdo vydává autorizaci a na základě čeho se rozhoduje, zda uchazeč splnil všechny podmínky?

Autorizaci vydává Ministerstvo životního prostředí po projednání této záležitosti s Ministerstvem obchodu a průmyslu a Ministerstvem zemědělství. Žádost se posuzuje v tzv. správním řízení, kde úředník, který vede takové řízení, musí podle správního řádu zkontrolovat formální náležitosti žádosti a v případě, že je vše v souladu se zákonem, zahájí správní řízení. Během řízení by měl tento úředník – v našem případě ředitel odboru odpadů na MŽP Ing. Manhart – přezkoumat funkčnost celého projektu a v případě, že má nějaké pochybnosti, vyzvat v souladu se zákonem žadatele o vysvětlení resp. doplnění se záměrem, že mu budou tyto pochybnosti vysvětleny. Správní řízení by mělo být vedeno tak, že se úředník snaží napomoci žadateli splnit všechny zákonem stanovené požadavky a žádosti tedy vyhovět kladně.

Co nového přináší vaše společnost na tento trh, jaké výhody nabídnete partnerům vašeho systému a proč by se měli rozhodnout změnit poskytovatele této služby, když všechno funguje?

Hlavní přínos pro všechny, co jsou nějakým způsobem zainteresováni do této problematiky, je, že přinášíme tržní prostředí, zlepšení podmínek a také možnost volby. Každý má právo se rozhodnout, s kým bude spolupracovat. Samozřejmě že ten, kdo chce být v tržním prostředí úspěšný, musí nabídnout něco více než konkurence – to je hlavní princip tržního prostředí. My přinášíme lepší podmínky pro všechny partnery systému. Ať už jsou to povinné osoby, kterým snížíme náklady na splnění jejich zákonných povinností, obce, kterým naopak poskytneme více financí na podporu separovaného sběru, samozřejmě se totéž týká i sběrových společnosti. Co se týče fungování systému, potvrzuji, že navenek vše funguje, ale také tvrdím, že příchod další společnosti do této oblasti v žádném případě neohrozí fungování tohoto systému. Naopak – všichni partneři na tom získají a systém se bude přirozeně zlepšovat.

A co z toho bude mít obyčejný občan?

Velmi zajímavá otázka. Občan je totiž hlavním článkem celého systému tříděného sběru. Je to paradox, ale občan je ten, který zajišťuje třídění komunálního odpadu, a zároveň i ten, kdo za to i platí. Poprvé zaplatí třídění v ceně balených výrobků, které mimochodem kupuje denně, protože tyto výrobky mají v konečné ceně zakalkulován i zpětný sběr obalových odpadů, za který musí zaplatit EKO-KOMu. Podruhé občan platí obci, která mu každoročně vyměří poplatek za odpad. Příchodem konkurence se sníží povinné poplatky pro osoby, které tuto úsporu přenesou do ceny svých balených výrobků. V Německu spočítali, že jen příchodem konkurence tak každá rodina ušetřila ročně 50 euro!. Obce dostanou více peněz na separovaný sběr, což jim umožní snížit poplatek za odpad. Toto jsou benefity pro každého občana České republiky, které jim monopolní prostředí nikdy nepřinese.

Nakonec jste licenci MŽP nezískali. Proč? Jak vlastně probíhal celý proces?

Ano, téměř po roce se ministerstvo životního prostředí rozhodlo nevpustit na český trh další společnost, která by zajišťovala tutéž činnost jako EKO-KOM. Přiznám se, že jsme s takovým rozhodnutím nepočítali. Byli jsme si totiž jistí, že jsme splnili všechny zákonem stanovené požadavky a že by náš projekt v žádném případě neohrozil plnění závazků ČR v oblasti odpadů vůči EU – naopak by rozložil jakákoli rizika mezi více subjektů, změnil prostředí, nikoliv však k horšímu, ale určitě k lepšímu. Pouze jeden subjekt může mít problém s příchodem konkurence. Tím je současný monopolista – společnost EKO-KOM. Tím větší paradox je, že právě EKO-KOM byl přizván jako účastník řízení. Celý proces byl tak značně ovlivněn. Společnost EKO-KOM podle našeho právního názoru nesplňuje podmínku přiznání statusu účastníka, ale pokud se již účastníkem řízení stala, pak jen proto, aby mohla chránit svá práva, nic víc. Bohužel tato společnost se zaměřila hlavně na hodnocení našeho projektu a hledala různé argumenty, proč musí ministerstvo zamítnout naši žádost. Postupně jsme nabyli pocitu, že správní řízení nevedou úředníci ministerstva, ale sám účastník, který si nechrání svá práva, nýbrž své monopolní postavení na trhu. Na základě rozsáhlých vyjádření EKO-KOMu od nás začali úředníci ministerstva požadovat různé dokumenty, které již byly nad rámec zákona, a přestože jsme i tyto požadavky splnily, dostali jsme zamítavé stanovisko. Jsme přesvědčeni, že celé řízení bylo vedeno velmi nestandardním způsobem, zejména pak s cílem nalézt důvody, aby byla naše žádost zamítnuta a potažmo se tak mohl zachovat v České republice monopol. Proto jsme podali 10. února tzv. rozklad k ministrovi životního prostředí s žádostí, aby rozhodnutí svých úředníků revidoval.

Od podání žádosti v březnu 2014 k vydání rozhodnutí uplynul skoro rok. Proč tak dlouho?

Správní řízení skutečně trvalo neobvykle dlouho. Podle správního řádu má státní úředník 30 dní na vydání rozhodnutí, v případě složitějších řízení mu zákon poskytuje dalších 30 dní. Proč to tak dlouho trvalo a zda v tom byl úmysl ze strany úředníků ministerstva, to se dá jen těžko hodnotit. Jedno je však jisté. Cokoli od nás bylo požadováno, jsme splnili v nejkratším možném termínu a ani jednou jsme si nestěžovali na nečinnost v této záležitosti ze strany správního orgánu, ačkoli jsme na to měli právo. Vystupovali jsme maximálně seriózně, což bylo v konečném důsledku jen ke škodě věci. Vedení odboru odpadů celý proces správního řízení protahovalo tak dlouho, až se nakonec rozhodlo monopol v oblasti obalů chránit a nevpustit na český trh žádnou jinou firmu. Co je na tomto celém vůbec nejhorší, vysoké náklady na systém zpětného sběru a obrovské zisky společnosti EKO-KOM jsou financovány občany České republiky a MŽP tento stav svým rozhodnutím chrání.

Možná je váš projekt prostě špatný. Není toto důvod zamítnutí žádosti?

Podmínky udělení autorizace jsou dané zákonem, to není v rovině dobrý – špatný. Ministerstvo nás přitom poprvé oficiálně vyzvalo k doplnění resp. vysvětlení některých bodů naší žádosti až 15. 8. 2014, zároveň přitom přerušilo řízení na 90 dní. To, že k této výzvě došlo až po 5 měsících od doručení žádosti na ministerstvo naznačuje, že celé řízení bylo vedeno v rozporu se správným řádem. Odpověď na tuto výzvu jsme doručili na ministerstvo 29. 9. 201. Abychom měli 100% jistotu, že toto doplnění objasní úředníkům MŽP všechny nejasnosti, osobně jsme se s nimi dne 17. 9. 2014 setkali – jmenovitě s pány Manhartem a Trylčem, kteří nám potvrdili, že je to pro ně dostačující a že nemají proti našemu doplnění žádné výhrady. Tomu nasvědčuje i fakt, že po tomto doplnění jsme již vícekrát nebyli vyzváni k podání dalšího vysvětlení resp. doplnění žádosti.

Napomáhali vám úředníci, kteří vedli správní řízení, splnit všechny zákonné podmínky pro získání autorizace tak, jak jim to ukládá správní řád?

Určitě ne. Už jen fakt, že jsme byli poprvé vyzváni k doplnění žádosti až po pěti měsících, je toho jednoznačným důkazem. Následně, po doručení našeho doplnění, nás měli alespoň upozornit, že vydání autorizace stále brání určité nedostatky. O to více jsme byli překvapeni, když v rozhodnutí, které podepsal ředitel odboru odpadů Ing. Manhart, byly uvedeny dvě skupiny důvodů – jedna byla tvořena těmi, které jsme už dávno odstranili, druhou pak tvořily důvody, které se nikdy neřešily. Musím otevřeně říct, že byly pro zamítnutí naší žádosti zcela irelevantní a velmi nápadně se podobaly argumentům, které použila firma EKO-KOM ve svém vyjádření před vydáním rozhodnutí.

Bylo tedy správní řízení vedeno v souladu se zákonem?

Na základě skutečnosti, jak celý proces probíhal, mohu konstatovat, že ne. Celá filozofie správního řízení spočívá v tom, že úředníkovi, který vede správní řízení, ukládá správní řád vést toto řízení tak, aby bylo na jedné straně umožněno žadateli splnit všechny zákonem stanovené požadavky a na té druhé po jejich splnění vydat kladné rozhodnutí. Ani jedno ani druhé splněno nebylo. Naopak mám pocit, že se jen hledaly důvody, jak udržet monopol na českém trhu a jak zamítnout naši žádost. Přestože se důvody nějakým způsobem nakonec našly, určitě nebyly opodstatněné k jejímu zamítnutí.

Jaký máte názor na působení společnosti EKO-KOM coby účastníka řízení, ovlivnila tato skutečnost průběh celého řízení?

Společnost EKO-KOM podle mého názoru neměla mít postavení účastníka řízení. Ve správním řízení na získání této autorizace mu takový status neumožňuje ani zákon o obalech, ani zákon o správním řízení. Ano, určitě tato skutečnost ovlivnila průběh celého řízení. Už jen to, že se monopolista dostane ke všem citlivým informacím o projektu, se kterým přichází jejich potenciální konkurent, je nelogické. A co je až zarážející, on se nejenže k informacím dostal, dokonce mu bylo umožněno, aby se vyjadřoval ke kvalitě celého podnikatelského záměru a hodnotil ho.

Jaký očekáváte výsledek vašeho odvolání – zejména teď, když celý proces už trvá více než jeden rok?

Co se týče termínu rozhodnutí, k tomu je velmi těžké se jakkoliv vyjádřit. Celé řízení probíhá tak, že ministr jmenuje rozkladovou komisi, jejíž jednotliví členové musejí celý případ nastudovat a následně na zasedání celé komise rozhodnout. V případě, že budou dodrženy všechny zákonem stanovené lhůty, pak by nám mělo být písemně doručeno rozhodnutí ministra, a sice maximálně do tří měsíců od podání odvolání – tedy někdy kolem 10. 5. 2015. Jestli to tak ale skutečně dopadne, se nedá předpovědět, zejména po dosavadních zkušenostech s vedením tohoto řízení a hlavně s dodržováním zákonem stanovených lhůt. A výsledek? Pokud se vezmou v úvahu pouze zákonem stanovené podmínky pro získání autorizace, pak musí být rozhodnutí kladné.

Kolik jste zatím do projektu investovali a jak budete postupovat, pokud s odvoláním neuspějete?

Samozřejmě v tom jsou již značné investice, vždyť už dva roky máme pouze náklady bez jakýchkoliv příjmů. Počítali jsme s tím, že to bude něco stát, ale nepředpokládali jsme, že získání autorizace bude trvat až tak dlouho. Rozkladová komise je poslední instancí, která může doporučit ministrovi změnit jeho rozhodnutí, kterým nám byla zamítnuta autorizace. V případě, že bude naše žádost zamítnuta znovu, využijeme všechny právní prostředky, aby se nám tyto investice vrátily. Je jasné, že by to byl běh na dlouhou trať, ale věříme, že tento spor vyhrajeme, protože jsme přesvědčeni, že právní argument pro zamítnutí naší žádosti  neexistuje. Věřím, že uspějeme, že se tak český trh otevře a v oblasti obalů nastane konkurenční prostředí, které přinese benefity nejen zainteresovaným do obalové problematiky, ale hlavně všem občanům České republiky.

Autor: Anička Vančová

Zdroj: krajskelisty.cz

Nabízíme prostor pro nezávislé zdroje, relativní informace a různé názory nebo komentáře. Náš otevřený přístup a volný tok informací je určen všem. Publikované texty, příspěvky nebo komentáře nejsou názorem redakce inODPADY.cz nebo jeho vydavatele. Vždy se jedná pouze o názor daného autora a jeho textu.
Chtěli byste se s námi podělit o nějaký zajímavý názor, informaci nebo nápady? Neváhejte nás kontaktovat.
- Reklama-
- Reklama -

Aktuálně

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

- Reklama-

Recyklace