Spojujeme síly proti množícím se odpadkům v přírodě.

Originální projekt původně jen Správy Krkonošského národního parku má své pokračování s mnohem širším dosahem napříč celou republikou. Za podpory Ministerstva životního prostředí se ho nově zúčastní všechny české národní parky. Celá kampaň má znovu za cíl formou osvětových spotů v médiích a na sociálních sítích či kontaktních akcí upozornit na odpadky ve volné přírodě.

Národní parky, potažmo celou českou přírodu, trápí množství odpadků, které v ní zůstane po návštěvnících. Právě v národních parcích je tento problém o to palčivější, že se jedná o turistické magnety s obrovskou návštěvností. Těch nevhodně se chovajících turistů není sice vysoký podíl, ale v absolutních počtech jde o velké množství lidí. Navíc při představě, jak dlouho odhozené odpadky v přírodě přežívají, je obava o českou přírodu na místě. Každoročně se konají sběračské akce, aby následky nevhodného chování turistů napravily. Ale ideální by samozřejmě bylo, kdyby se žádné takové akce vůbec konat nemusely.

Správa Krkonošského národního parku se proto rozhodla zahájit velmi aktivní komunikaci tohoto problému a v roce 2019 realizovala s přispěním evropských fondů osvětovou informační kampaň Není zvěř jako zvěř. Inspirací pro kampaň, ve které různé druhy odpadků dostávají rodové a druhové jméno, kterými se běžně označují zvířata nebo rostliny, byly pro tvůrce kampaně především pozoruhodné názvy fauny a flory. Odpadky v krkonošské přírodě se s určitou mírou nadsázky stávají invazivními druhy, pro které realizátoři kampaně identifikovali novou čeleď – čeleď odpadkoušovitých. Z nejčastěji se vyskytujících druhů v Krkonoších lze jmenovat zejména petlahvoně odhozence, vlhčence ubrouskového, sáčkovce šustilku nebo obalíka sušenkovitého. Dosah i dopad kampaně byl obrovský jak mezi veřejností, tak mezi odborníky.

Podle ředitele Správy KRNAP Robina Böhnische je však třeba se veřejnosti v tomto směru znovu připomenout. Množství odpadu zůstávajícího v rezervaci po turistech podle něj znovu představuje jeden z hlavních problémů, se kterými se musí v Krkonoších potýkat. „Plastové či kovové obaly od potravin, ústenky, respirátory a papírové kapesníčky jsou nejčastější odpadky, které zůstávají v přírodě Krkonošského národního parku po turistech. Při vědomí skutečnosti, že Krkonoše ve vztahu k rozloze jsou jedním z nejnavštěvovanějších národních parků na světě, jsou pohozené či zanechané odpadky celkově velkým problémem. Řešením není instalace odpadkových košů. Řešením je, aby návštěvníci pochopili, že v národních parcích platí pravidlo, co si do hor přinesu, to si mám také odnést,“ uvedl Böhnisch klíčovou myšlenku celé kampaně.

Jeho slova potvrzuje také ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený. Ten upozornil na paradoxní fakt, že právě odpady hyzdící přírodu v rezervaci jsou zároveň i častým námětem stížností samotných návštěvníků: „Z našeho rozsáhlého dotazníkového šetření, které probíhalo mezi lety 2017 až 2019, jsme se dozvěděli, že jednou z věcí, která návštěvníkům NP Šumava vadí, je množství odpadků, které zůstává po návštěvnících. Je to takový paradox, že se jim nelíbí to, co dělají sami. Snad jim tato velká kampaň trochu otevře oči a pochopí, že odpadky v přírodě nemají co dělat,“ zdůraznil.

Podobný pohled zní také z Národního parku Podyjí. Jeho ředitel Tomáš Rothröckl se podivuje nad tím, jaké odpady jsou lidé schopni v panenské přírodě zanechat. „Už nyní bychom z odpadků v národním parku dokázali vyčíst spoustu věcí. Podle odhozených nedopalků kolem oblíbených míst například, jak populární je v Česku stále kouření. Podle pet lahví a plechovek, které nápoje jsou zrovna v kurzu. Měli bychom ale například i co říct i k tomu, které televizory už české domácnosti nechtějí. Problém je, že my chceme spíše zkoumat a zachovávat přírodu Podyjí. A věříme, že i většina našich návštěvníků.“

Ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko Pavel Benda pak v tomto ohledu vzývá zodpovědnost každého návštěvníka, který může ke zlepšování vzhledu národních parků také sám přispět. „Vzhled naší přírody je doslova v rukou každého z nás, včetně návštěvníků. Viditelnou komunikací tématu všudypřítomných odpadků chceme návštěvníky povzbudit k tomu, aby své odpadky z přírody odnášeli zpět a případně je sebrali i po druhých,“ vysvětlil.

Proto se všechny národní parky domluvily a ve spolupráci s MŽP na rok 2021 připravily pokračování této kampaně, tentokrát už ale s přesahem na území celé republiky. Základ kampaně bude ležet v komunikaci na sociálních sítích, a to i díky možnosti komunikovat spontánní edukační a informační obsah zábavnou formou. Dalšími dílky informační kampaně budou kontaktní akce v krajských městech i ve spádové oblasti českých národních parků, mediální PR a online reklama.

Cíle celé plánované akce shrnul ministr životního prostředí Richard Brabec: „V covidových měsících zvláště, ale i obecně v posledních letech se tlak na českou přírodu stále zvyšuje. A my stojíme před zcela novou výzvou – na jedné straně přispět k vytvoření cenného pouta návštěvníků ke krajině, k bohatství české přírody, ale na druhé strany ji uchránit před takovým chováním lidí, které má pro ni destruktivní následky. Začali jsme proto jednat. Snažíme se rozprostřít turistický zájem na širší území a upozorňovat na třeba méně známá, ale neméně krásná místa na výlety. V lokalitách, kde míra únosnosti už přetekla, stavíme zábrany před neukázněnými turisty. Legislativně posilujeme pravomoci stráže přírody a připravujeme novelu zákona, která by měla v budoucnu přestupky vůči ochraně přírody citelněji postihovat. Ale především a hlavně chceme s návštěvníky našich přírodních krás mluvit a vysvětlovat pravidla chování, a to hned. Přicházíme proto s informační kampaní, která startuje v létě a obsáhne nejen území našich krásných národních parků, ale celé ČR.“

Start kampaně Není zvěř jako zvěř 2021 může veřejnost očekávat v průběhu července.