Nedávná operace, která proběhla v globálním měřítku a byla zaměřena zejména proti znečišťování moří, koordinovaná v Evropě Interpolem a Frontexem, odhalila více jak 1500 zločinů spáchaných na životním prostředí. Velká část z nichž souvisela s nelegálním obchodem s odpady. Během rozsáhlé akce bylo zatčeno přes 20 lidí podezřelých z účasti na zločinecké síti nelegálního obchodování s plastovými odpady mezi Evropou a Asií.
Jen v roce 2020 bylo v zemích OECD nelegálně odesláno do třetích zemí přes různé zprostředkovatele nebo překupníky více než 1,6 miliardy tun plastového odpadu.
Světová spotřeba plastů dosáhla v roce 2018 na úroveň 360 milionů tun. Produkce plastového odpadů je důležitým faktorem, který ovlivňuje obchodní příležitosti v nakládání s odpady. Hlavním obchodním modelem je recyklace nebo energetické využití. Tímto se vytváří trh, jehož očekávaný komerční objem pro rok 2022 má přesahovat až 50 miliard dolarů. V Evropské unii se každoročně vyprodukuje přes 20 milionů tun plastového odpadu, ale pouze 30% se skutečně zhodnotí formou recyklace.
Export do členských zemí nebo mimo Evropskou unii je jednou z možností, stanovenou a povolenou evropskou normou, pokud existují spolehlivé důkazy o tom, že využití odpadního materiálů bude probíhat za podmínek rovnocenných s podmínkami uloženými Evropskou unií. Tedy Evropskou legislativou nakládání s odpady.
Konečný způsob zpracování plastových odpadů, jako je recyklace nebo energetické využití v evropských zemích, však s sebou nese vysoké náklady. To samozřejmě vytváří černý trh s odpadem za účelem optimalizace zisku.
Proč existuje černý trh s odpady?
Za tímto nelegálním obchodem je mnoho motivací. Touha profitovat na druhotné surovině a přitom se vyhnout nákladům, které vznikají při odpovídající úpravě odpadu.
Cena recyklovaného plastu není konkurenceschopná s primárním plastem, protože cena ropy je stále relativně nízká. To jen povzbuzuje černý trh, aby se plastových odpadů zbavovalo prostřednictvím třetích zemí.
Dalším faktorem je existence výrazného přebytku na trhu producentů a nedostatečná sledovatelnost v důsledku zjevného rozdílu mezi nabídkou a poptávkou po recyklovaný plasty.
Nelegální zásilky odpadu je snadné dopravit do místa určení, zejména pro špatnou kontrolou v přístavech odeslání a používáním falešných licencí k vývozu plastů nebo prostřednictvím podvodných prohlášení, i když ve skutečnosti jde o plastový odpad.
Plastové odpady končí v zemích, kde se s nimi zachází v prvé řadě neodborně. Ty „lepší“ způsoby zpracování takového odpadu jsou, že se spalují v energetických zařízeních, nebo se ukládají přímo na regulované skládky. V těch nejhorších případech se odpad pálí na černých skládkách. V „nejlepším“ případě jsou zpracovány v nelegální provozovně pro recyklaci plastů, ale ve velmi špatných sociálních podmínkách, hygienické kontroly nebo dohledem pracovní síly.
V zemích, kde se tradičně přijímali takové odpady, byly zpřísněny kontroly jeho dovozu. Zatímco evropská produkce tohoto odpadu je významně přebytková.
Dříve se vyváželo téměř 60% tohoto plastového odpadu do Číny. V současné době je tento trh uzavřen, díky nové zelené politice Číny. Evropa nemá potřebnou recyklační kapacitu a nedokáže zpracovat veškerý plast, který se již nevyváží.
