Ekologické vymývání mozků tam, kde je zapotřebí greenwashing

Poslední dobu se ukazuje, že je spotřebitel ochoten zaplatit mnohem více za ekologické produkty, které se zdají být udržitelné a environmentálně odpovědné. Je to velký ekologický byznys. Některé firmy volí zelený marketing jako útok na ekologicky smýšlející spotřebitele. Povzbuzují spotřebitele ke koupi produktu nebo služby v domnění, že pomáhají životnímu prostředí. Dost často je výsledkem opak toho, co je skutečně pro životní prostředí dobré.

Nazýváme to Greenwashing

Greenwashing je proces zprostředkování falešného dojmu nebo poskytování zavádějících informací o tom, jak jsou produkty společnosti ekologičtější. Greenwashing je považován za nepodložené tvrzení, které má klamat spotřebitele v přesvědčení, že produkty nebo služby společnosti jsou šetrné k životnímu prostředí.

Greenwashing je hrou na výraz „whitewashing“, což znamená použití zavádějících informací k zatemnění špatného chování.

Jak vlastně greenwashing funguje

Je to pokus vytěžit z rostoucí poptávky po výrobcích šetrných k životnímu prostředí, ať už to třeba znamená, že jsou přirozenější, zdravější, bez chemikálií, recyklovatelné nebo méně plýtvají přírodními zdroji .

Termín vznikl někdy v šedesátých letech minulého století, kdy hotelový průmysl vymyslel jeden z nejvýraznějších příkladů greenwashingu. Do hotelových pokojů umístili oznámení s žádostí, aby hosté znovu použili své ručníky, aby tak šetřili životní prostředí. Hotely, ale spíše využívaly výhod nižších nákladů na praní nových ručníků.

V poslední době se někteří z největších světových producentů CO2, například konvenční energetické společnosti, pokusili přejmenovat na šampióny životního prostředí. Produkty jsou ekologicky promývány procesem jejich přejmenování, takzvaného rebrandingu nebo přebalování. Tyto produkty mohou vyjadřovat myšlenku, že jsou environmentálně přívětivější než konkurenční značky.

Kde to není potřeba 

Samozřejmě ne všechny společnosti se podílejí na greenwashingu. Některé produkty jsou skutečně zelené a šetrné k životnímu prostředí. Ovšem tyto výrobky se obvykle dodávají v obalech, které vysvětlují skutečné rozdíly v jejich obsahu od verzí konkurence. Obchodníci se skutečně zelenými produkty jsou více hrdi, že mohou být konkrétní ohledně prospěšných vlastností svých produktů.

Jak by to mohlo fungovat

Obaly a reklama by měly vysvětlit ekologická tvrzení výrobku jasným a čitelným písmem v těsné blízkosti svého tvrzení. Tvrzení o environmentálním marketingu by mělo specifikovat, zda se týká přímo produktu, obalu nebo jen části výrobku nebo obalu. Marketingové tvrzení produktu by se nemělo nadhodnocovat, přímo nebo implikovaně, žádný klamavý environmentální atribut nebo prospěch. Pokud výrobek ve srovnání s konkurencí uvádí ekologickou výhodu, mělo by být toto tvrzení odůvodněno a fakticky prokázáno.

Známé příklady greenwashingu

Například takový plastový obal, který obsahuje nový sprchový závěs je označen jako „recyklovatelný“. V tomto příkladu není zcela jasné, zda je obal nebo sprchový závěs skutečně recyklovatelný. V každém případě je štítek klamný, pokud jakoukoli část obalu nebo jeho obsahu, kromě drobných součástí, nelze recyklovat.

Všechny pytle nebo sáčky na odpadky jsou označeny jako „recyklovatelný“. Odpadkové pytle se běžně neoddělují od ostatních odpadků. Obsahem pytle je  většinou směsný odpad. Ten většinou končí na skládce nebo ve spalovně, takže je velmi nepravděpodobné, že by byly znovu použity k jakémukoli účelu. Tvrzení je klamné, protože uplatňuje přínos pro životní prostředí tam, kde žádný smysluplný přínos neexistuje.

Pokud se chcete o greenwashingu dozvědět další zajímavosti, zkuste tento odkaz