Ne, ne, tenhle titulek není laciným tahákem k tomu, abyste si přečetli následující řádky. Je to bohužel titulek vcelku pravdivý. Tenhle prevít nepochází z fabrik ani skládek. Připlouvá potichu a nenápadně odpadními rourami z našich domovů. Z našich čistých a bezpečných toalet a čističky vody si s ním nedokáží vždy poradit. Tak se dostává do vodních toků, kde škodí ekosystému. Jde o léky, které při našem vyměšování končí v kanalizaci.

Ryby v nebezpečí?

Tyto látky, pocházející z námi pozřených medikamentů, se mohou postupně hromadit v mozcích nebo játrech ryb, tedy částech těla, které lidé z ulovených ryb naštěstí nejedí.

Mimochodem, ve Švédsku vědci zjistili, že tyto látky mohou ovlivnit chování ryb. Například Oxazepam, který se užívá pro léčbu úzkosti a nespavosti, prý zvyšuje agresivitu ryb, snižuje jejich plachost, zhoršuje jejich vzájemné chování ve skupině a také zvyšuje rychlost, s jakou hltají potravu. To může mít vliv na rovnováhu v ekosystému.

Ve Španělsku našli vědci v tělech ryb 88 druhů různých škodlivých látek. Není žádným tajemstvím, že rybí samci mají v těle jikry – což je následek účinku hormonálních přípravků, které se dostaly do vodních toků. Může docházet i ke genetickým mutacím.

O co se vlastně jedná? Jedná se o léky, které pozřeme. Léky proti bolesti, antibiotika, antidepresiva, hormonální antikoncepce a tak dál. To vše se poté, co nás „vyléčí“, dostává spolu s naší močí do odpadních rour, a protože čističky jsou proti těmto látkám neúčinné (či jen částečně účinné), vše vyteče do vodních zdrojů.

https://www.facebook.com/inodpady/posts/829521967796715?__cft__[0]=AZXcE6frYg4hMeSdHTFWjdbLwNz3tFU5zJ728KQhDajb55Z5tH48Lkjh7n0L9nSNYAS8cAq9Puk40-mC0dMgUjY78rLOxD8mS6in0P4sf7WNODA8LAU2KlZzuZPTRrO2Fki9LuW7kv8YqgmQAgZDBQwU1AcE6udFsMbrn2Eslbsjn1bBDH7UQnwa3B0bFPpaJUY&__tn__=%2CO%2CP-R

Obsažené látky z léčiv se totiž v našem těle neztratí. Dostanou se do krevního oběhu a následně jsou vyloučeny právě močí a stolicí. Při průchodu tělem však dochází k jejich částečnému odbourání (hlavně v játrech). Promění se jejich chemická struktura a vzniklé metabolity se liší od původní látky. Jinak řečeno, naše tělo svým způsobem opouštějí jiné látky než ty, které jsme pozřeli.

Mimochodem prostřednictvím vyměšování se do kanalizace a následně do vodních toků dostávají nejen medikamenty, ale i zbytky zkonzumovaných drog.

Nejčastější léčiva nacházející se v pitné vodě

(ve stopovém množství, samozřejmě)

• Antibiotika

• Léky proti bolesti – nejvíce ibuprofen

• Hormonální přípravky – antikoncepce a látky ze skupiny steroidů a estrogenů

• Antidepresiva a alprazolamy

Relativně dobrá zpráva je, že doposud nebyly prokázány negativní vlivy léčiv ve vodě na zdraví člověka.

Pokud jsme hovořili o lécích, které spotřebujeme a následně jejich zbytky vyloučíme, jde o proces následků spotřeby. Léčivo splní svůj účel. V principu je vše tak, jak má být.

Zcela jinou kapitolou je vyhazování a vypouštění nespotřebovaných léků do kanalizace. Na rozdíl od látky, které vznikají při spotřebě léčiv, v tomto případě jde o úmyslné poškozování tzv. životního prostředí. Připomeňme si proto, jak správně zacházet s nespotřebovanými léčivi, které doma najdete.

Jak zacházet s prošlými a nespotřebovanými léčivy?

Prošlé nebo nespotřebované léky představují problematický odpad. Průzkum Státního ústavu pro kontrolu léčiv zjistil, že se v našich domácnostech povalují prošlá léčiva v hodnotě přes 500 milionů korun. Léky doma uchováváme porůznu v krabicích protože je nechceme vyhazovat. Mohly by se někdy hodit. Jenomže i léčiva mají svou dobu trvanlivosti. No a pokud se chceme léků zbavit, prostě je vyhodíme do směsného odpadu. Nebo v horším případě je spláchneme právě do záchoda. To ovšem není ideální způsob, jak s prošlými léky nakládat. Prošlá léčiva odevzdáváme do lékáren, kde je od vás zdarma převezmou. Následně tato prošlá léčiva svážejí certifikované firmy které zajistí, aby tyto léky byly bezpečně spáleny.

Ovšem pozor, lékárny od vás nepřevezmou injekční jehly a stříkačky, které lze charakterizovat jako infekční odpad. Ty se doporučují bezpečně zabalit- A to tak, aby nedošlo k možnému zranění. Ideální je pevný obal, sklenice. Následně takto zajištěné jehly vhazujte do směsného odpadu. Stejně tak od vás lékárny nepřevezmou rtuťové teploměry. Ty v ideálním případě odevzdávejte jako nebezpečný odpad. Jelikož obsahují rtuť a v ČR se stále vydatně skládkuje, rtuť z teploměrů následně kontaminuje skládku.

O odpadech ze zdravotnictví více ZDE.