Nová odpadová legislativa účinná od ledna tohoto roku zahrnuje nejen nový zákon o odpadech, ale také zákon o výrobcích s ukončenou životností (č. 542/2020 Sb.). Tedy speciální zákon k zákonu o odpadech, ve kterém nalezneme úpravu oblasti zpětného odběru baterií, elektrozařízení a pneumatik a rovněž oblast nakládání s vozidly s ukončenou životností (autovraky). Zákon řeší povinnosti výrobců a kolektivních systémů, které výrobce sdružují.
Podmínky zpětného odběru pneumatik jsou upraveny v § 97 zákona a právě k tomuto ustanovení vydal odbor odpadů MŽP aktuálně dne 14. 4. 2021 stanovisko, které má vyřešit nejasnosti obecních úřadů ohledně výkladu.
Recyklační příspěvky již byly zaplaceny při nákupu nových pneumatik
Obecně platí, že pneumatiky s ukončenou životností by měly především směřovat do míst zpětného odběru (místo povinně zřízené výrobcem). Za tímto účelem spotřebitel platí při koupi nové pneumatiky tzv. recyklační příspěvek, tedy částku, která slouží k financování zpětného odběru. S vybranými penězi nakládají kolektivní systémy nebo výrobci. Proto má být následně zpětný odběr pneumatik s ukončenou životností zdarma. Výrobce pneumatik (resp. kolektivní systém) je ze zákona povinen zajistit na vlastní náklady zpětný odběr odpadních pneumatik od konečného uživatele, a to bez ohledu na výrobní značku, bez ohledu na datum jejich uvedení na trh, bez vazby na koupi nového výrobku a bez nároku na úplatu za tento odběr (§ 97 odst. 1).
Nový zákon a minimální sběrná síť pneumatik
Ve kterých obcích má výrobce povinnost zřídit místo zpětného odběru? Ze zákona musí výrobce vytvořit minimální síť veřejných míst zpětného odběru v případě pneumatik v každé obci s pověřeným obecním úřadem a v případě územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, v každém městském obvodě nebo městské části. Podle zákona mají výrobci (kolektivní systém) dále povinnost zřídit alespoň jedno veřejné místo v každé obci, která o to požádá, za předpokladu, že ve vzdálenosti do 10 km už není nějaké to veřejné místo zpětného odběru zřízeno.
Otázkou je pak dosavadní běžná praxe řady obcí, které na svých sběrných dvorech odebíraly podle předchozí legislativy odpadní pneumatiky, a to mimo režim zpětného odběru. Důvodem této praxe obcí byla zejména logická snaha předcházet vzniku černých skládek a také umožnit občanům odkládat veškerý odpad přímo v obci. Protože obce měly s takto odevzdanými pneumatikami následně finanční náklady, bývala za starého zákona tato služba na sběrných dvorech pro občany obvykle zpoplatněna.
Nový zákon situací obcí zkomplikoval. Lidé možná budou za pneumatiky platit podruhé
Odbor odpadů MŽP ve stanovisku uvádí, že kontinuita v této praxi musí být zachována. Problematickým se ale v této souvislosti jeví odstavec 3 v § 97 nového zákona o výrobcích s ukončenou životností, který stanoví, že: „V případě, že výrobce pneumatik nemá podle odstavce 2 povinnost zřídit v obci veřejné místo zpětného odběru, nebo tuto povinnost navzdory projevenému zájmu obce nesplnil, je obec oprávněna určit v rámci obecního systému odpadového hospodářství nastaveného touto obcí na svém území místo, kde mohou být odděleně soustřeďovány odpadní pneumatiky. Obec je v takovém případě oprávněna převzít odpadní pneumatiky od konečných uživatelů za podmínek stanovených zákonem o odpadech pro nakládání s komunálním odpadem.“
Je tedy zřejmé, že podle zákona až v případě, kdy není v obci zřízeno místo zpětného odběru a povinná osoba jej i přes zájem obce odmítá zřídit, tak může obec přistoupit k dosavadní praxi odebírání pneumatik na sběrném dvoře v režimu odpadů. Jak se k tomuto problému staví ministerstvo? Ze zmiňovaného stanoviska odboru odpadů MŽP vyplývá, že není třeba držet se tohoto zákonného ustanovení. Zde konkrétní citace MŽP: „Jinými slovy, ačkoliv zákon explicitně všem obcím neumožňuje odpadní pneumatiky odebírat, odbor odpadů má za to, že by měla být tato možnost zachována alespoň do doby, kdy bude území ČR pokryto plně funkční a veřejně dostupnou sítí míst zpětného odběru…“
Lze tedy shrnout, že podle aktuálního stanoviska odboru odpadů MŽP by tak obce měly vždy (bez ohledu na znění § 97 odst. 3 zákona) možnost odebírat odpadní pneumatiky ve standardním režimu odpadů a požadovat v této souvislosti od konečných uživatelů úplatu. I přes to, že spotřebitel peníze již jednou zaplatil, tedy že za sběr a recyklaci odpadních pneumatik již byly peníze odvedeny do systému zpětného odběru, a to při nákupu věci.
Jak toto napasovat do souladu s dikcí nového zákona a jak to odůvodnit spotřebiteli? Nový zákon již jednoznačně zohledňuje to, že spotřebitel už za sběr a recyklaci pneumatiky zaplatil při nákupu pneumatiky. Tyto peníze byly zaslány příslušnému systému k plnění povinností zpětného odběru a využití pneumatik a měly by být na danou věc uplatněny. Spotřebitel však zřejmě zaplatí znovu.
Povinné osoby a odpovědný kolektivní systém
Stanovisko MŽP dále obsahuje seznam výrobců pneumatik, které je možné ze strany obcí oslovit z důvodu zřízení veřejného místa zpětného odběru, kde by mělo být předání odpadních pneumatik zdarma.
Zde je odkaz na kolektivní systém, který je odpovědný za funkčnost sběru odpadních pneumatik v ČR zdarma – kolektivní systém ELTMA. A zde je odkaz na seznam míst zpětného odběru KS ELTMA, kde by měly být pneumatiky převzaty zdarma – SEZNAM MÍST ZPĚTNÉHO ODBĚRU PNEUMATIK ZDARMA.
Ke stažení
Stanoviko MŽP k odpadním pneumatikám ze dne 14.4.2021 + seznam povinných osob – 2-oodp-stanoviskpneumatik-1442021
Stanoviko MŽP k odpadním pneumatikám ze dne 6.4.2021 – oodp-stanovisko-pneumatiky-20210406
Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství s využitím metodických materiálů MŽP