Zdražování se letos nevyhne ani sektoru teplárenství. V závislosti na zdroji podraží teplo v příštím roce o jednotky až desítky procent. Oproti sektoru plynárenství nebo energetiky je ale teplo stále levnější a stabilnější komoditou, kterou využívá téměř 40 % českých domácností a 45 % nově zkolaudovaných bytů. V teplárenství prozatím hrají prim fosilní zdroje, rychle se ale zvyšuje podíl biomasy, která v letošním roce tvoří 10 % objemu paliva a je v současnosti levným zdrojem. Teplárny jsou tak v porovnání s lokálními topeništi jednodušším a ekologičtějším zdrojem, což je dáno i tím, že podléhají evropské regulaci. Do budoucna by se navíc měly orientovat více i na odpad.
Centrální zdroje jsou stabilně největším dodavatelem tepla pro domácnosti, aktuálně je na ně napojeno 1,7 milionu domácností, celkem je tedy využívá 4,1 milionů Čechů. „Podíl tepláren na vytápění domácností se stále drží u hranice dvou pětin, konkrétně 38,1 %. Počty dalších odběratelů z řad průmyslových podniků a terciární sféry – obchodní, sportovní, kulturní, školní a sociální zařízení – nejsou souhrnně evidovány, ale bude jich v řádu stovek až jednotek tisíc,“ říká Pavel Kaufmann, tiskový mluvčí Teplárenského sdružení České republiky. Domácnosti odebírají přibližně polovinu vyrobeného tepla, zbytek směřuje do průmyslu, ale třeba i veřejných institucí, jako jsou školy nebo nemocnice.
Oproti individuálním formám vytápění jsou teplárny pro své zákazníky pohodlným řešením – není třeba se starat o pravidelné revize nebo výměny zařízení, po zahájení topné sezóny stačí jednoduše zapnout topení. Zároveň dokáží využít jakýkoliv druh paliva od fosilních zdrojů přes plyn, biomasu až po odpad. Výhodou tepláren je i kogenerace, jak popisuje Eva Maříková, mluvčí Sev.en Energy, na příkladu Teplárny Kladno: „Teplárny jsou moderním zdrojem, který vyrábí současně jak elektrickou energii, tak teplo. Teplárna Kladno v současné době například využívá pouze zařízení postupně uváděná do provozu v letech 2000 až 2013.” Díky centralizaci je navíc snadnější kontrolovat a regulovat emise škodlivin než u tzv. lokálních topenišť, která stále často nesplňují emisní limity a podmínky dané zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Toho si všimla i Evropská komise a v říjnu letošního roku představila the Zero Pollution Package, návrh, který cílí mimo jiné právě na malé zdroje a na omezení emisí zdraví škodlivých prachových částic PM 2,5 (particulate matter).
Teplo za 10 let podražilo o 33 %
I přes diverzifikaci zdrojů se ani sektoru teplárenství nevyhne zdražení. V porovnání s extrémními výkyvy na trhu s plynem a elektřinou je ale teplo stále poměrně stabilní komoditou. V roce 2012 činila jeho průměrná cena 484 Kč/GJ bez DPH, odhad pro rok 2022 je 648 Kč/GJ. To znamená nárůst o 33 % za 10 let od roku 2010, přičemž do roku 2020 rostly ceny tepla mírně, v roce 2017 cena dokonce poklesla.
ČEZ Teplárenská už ohlásila záměr zvýšit od ledna 2023 ceny v průměru o 20 %, například Teplárny Brno zavedly zvýšení ceny už od listopadu 2022. Teplárna Zlín a Teplárna Kladno, které společně dodávají teplo 37 500 zákazníkům, plánují zdražení tepla o 3–25 % v závislosti na zdroji. Díky využití domácího uhlí a biomasy je zajištěna bezpečnost dodávek a zdražení zároveň není zdaleka takové jako u tepláren, které vyrábí z dováženého plynu. Ke koncovým zákazníkům se teplo dostane buď přímo od výrobce, nebo prostřednictvím distributorů, kteří mají ale vlastní cenovou politiku. C-Energy Planá, dodavatel tepla pro 11 300 domácností a téměř 80 firem a podnikatelů v Táboře, Sezimově Ústí a Plané nad Lužnicí, do konce roku 2022 garantuje svým zákazníkům stabilní cenu.
Přeměnit odpad na teplo
Teplárny ve svém palivovém mixu stále využívají především fosilní zdroje, uhlí a plyn tvoří společně přibližně 80 % paliva. Uhlí je navíc dosud jediným vlastním zdrojem, který Česko má k dispozici v dostatečném množství. Rychle se však zvyšuje podíl obnovitelných zdrojů, především biomasy. Mezi roky 2010 a 2020 se podíl obnovitelných zdrojů v palivovém mixu tepláren zvýšil z 2,8 % na 10,8 % a dá se očekávat další nárůst. Biomasa je podle dat ERÚ pro rok 2022 zatím stále nejlevnějším palivem, ve srovnání s plynem nebo ropnými produkty až dvojnásobně. „Do roku 2030 se počítá s významným snížením podílu uhlí při výrobě dálkového tepla a naopak vyšším využitím biomasy, bioplynu a dalších využitelných obnovitelných zdrojů, energie ze spalování vytříděného a dále materiálově nevyužitelného odpadu v ZEVO (zařízení na energetické využití odpadů, pozn. redakce), využití druhotných zdrojů energie a odpadního tepla i tepla z jaderných elektráren,“ doplňuje Pavel Kaufmann.
Například v teplárně v Plané nad Lužnicí (C-Energy Planá) už ukončili spalování uhlí v srpnu letošního roku. „V Plané nad Lužnicí aktuálně využíváme pro výrobu tepla odpadní dřevní biomasu, zejména při poskytování služeb výkonové rovnováhy (vyrovnávání výkyvů napětí v elektrické síti, pozn. red.) pak používáme zemní plyn. V bývalé Teplárně Tábor používáme jako doplňkový zdroj původní kotel na uhlí – jeho spalování zde plánujeme ukončit v příštím roce, kdy bude v Táboře zcela dokončena konverze zastaralých parovodů na horkovodní potrubí. Připravujeme se také na energetické využití dále nezpracovatelného odpadu z regionu,“ vysvětluje Ivo Nejdl, jednatel C-Energy Planá.
Odpady mohou hrát do budoucna v sektoru teplárenství velkou roli. Evropská legislativa požaduje zákaz skládkování dále nevyužitelného komunálního odpadu nejpozději od roku 2030. Odpady bude třeba dělit na recyklovatelný, biologicky rozložitelný, ze kterého je možné vyrábět bioplyn, tedy náhražku zemního plynu, a ostatní nerecyklovatelný odpad. Energetické využití představuje jednu z možností, jak se zbývajícím odpadem naložit. „Teplárna Kladno využívá tuzemské hnědé uhlí a obnovitelnou biomasu, především dřevní štěpku ze stromů napadených kůrovcem. Například v Teplárně Zlín ale využíváme také další biomasu, a tou jsou slupky od slunečnicových semínek, které vznikají jako odpad při výrobě slunečnicového oleje,” říká mluvčí Sev.en Energy. Podíl odpadů v palivovém mixu tepláren letos činil 2,3 %.
8 % světového tepla z centrálních zdrojů
V roce 2021 bylo 8 % celosvětové spotřeby tepla pokryto právě systémem centrálního vytápění. Absolutní většina tepla byla vyrobena v Rusku a Číně, kde má ale výroba mnohem vyšší emise oxidu uhličitého, než evropská produkce. Stejně jako ve státech severní a východní Evropy má systém centrálního vytápění v Česku dlouhou historii a se svým 40% podílem centrálních zdrojů na dodávkách tepla patří Česko k premiantům Evropy. V čem se státy zásadně liší, je podíl obnovitelné složky v palivovém mixu. Zde s podílem obnovitelných zdrojů přesahujícím 30 % vedou Rumunsko, Bulharsko, Estonsko a Litva, ale také Rakousko, které má ovšem obecně nízký podíl centrálního vytápění. Česká republika má podle dat W. E. DISTRICT 7% podíl obnovitelných zdrojů na produkci tepla, což je ve srovnání s ostatními státy s rozvinutou sítí centrálního vytápění poměrně málo.
„Díky dlouholeté tradici a rozvinuté přepravní sítí má centrální vytápění v Česku velký potenciál do budoucna. Navíc je to zdroj stabilní, stále poměrně levný a pro spotřebitele nenáročný. V následujících letech čekáme výrazné zvýšení obnovitelné složky paliva, tedy biomasy a bioplynu a také nerecyklovatelných odpadů. To Česku navíc pomůže se závazkem zákazu skládkování, který musíme plnit nejpozději do roku 2030,” uzavírá Kateřina Novotná, analytička Evropy v datech.
