Sdružení Arnika ukrylo 25 polohovacích zařízení do vysloužilé elektroniky, která z Evropy a USA mnohdy nelegálně putuje do rozvojových zemí, kde se rozebírá za nevyhovujících podmínek ohrožujících zdraví lidí a životní prostředí, její nepotřebné části se pak pálí na otevřeném ohni. 10 kusů z tohoto experimentu je zatím v oběhu, jeden z nich už bohužel skončil, kde neměl. “Použili jsme menší tiskárny a monitory staršího data, které ještě obsahují toxické látky jako rtuť
či olovo.
Snažili jsme se simulovat situaci občana Prahy a vysloužilou elektroniku jsme během července odvezli do pražských sběrných dvorů (do červených kontejnerů pro elektroniku). Pár kusů jsme také odložili u těchto kontejnerů, což je častý nešvar zbavování se odpadu. Mimo Prahu jsme pak umístili 5 kusů elektroniky, konkrétně do Moravskoslezského kraje,” popisuje Markéta Möller (z programu Toxické látky a odpady) experiment, kterým se Arnika inspirovala u americké organizace BAN. Právě ta stála u odhalení transferu staré elektroniky do rozvojových zemí z Německa, Itálie, Španělska nebo Británie či Irska.
Jim Puckett, výkonný ředitel Basel Action Network (BAN) řekl: „Až příliš mnoho rádoby recyklačních míst jednoduše vyváží odpad do nevyhovujících zařízení v Africe a Asii, nebo jednoduše vyhodí elektroniku na skládky. Veřejnost má právo vědět, kam putuje její odpad.
Tleskáme Arnice za to, že používá naše sledovače EarthEye k tomu, aby se dozvěděla pravdu a sdělila ji lidem.” Z 25 kusů elektroniky s nastraženými GPS bylo 15 kusů svezeno do zpracovatelských míst po České republice nebo ještě čeká ve sběrných dvorech. Jedno zařízení se dostalo z pražského sběrného dvora až do recyklační dílny v Německu, proč tomu tak je, není Arnice známo. Dalších
9 kusů1 elektroniky putuje mezi lidmi a jeden monitor bohužel skončil na oficiální skládce odpadu Modlany v Ústeckém kraji.
“Tento monitor zrovna obsahoval kadmium, olovo a rtuť. Skládka zde žádnou vinu nenese, protože se jednalo o monitor odložený u kontejneru, ale jak už jsme zmiňovali, je to poměrně častý způsob, jakým se lidé elektoodpadu zbavují – neuvědomují si, že tato elektronika pak ohrožuje okolní prostředí. Dobrou zprávou na druhou stranu je, že sběr elektroniky u nás vcelku funguje, až na příklad se skládkou. Jedná se ale samozřejmě o současný stav, GPS jsou stále aktivní, mohou se tedy ještě dostat na jiná místa, proces vývozu může trvat v řádu měsíců nebo dokonce déle. Tuto kapitolu proto ještě zcela neuzavíráme,” doplnila Markéta Möller.
