Redakce Hospodářských novin oslovila Petra Havelku z České asociace odpadového hospodářství s konkrétními dotazy k navrhované nové odpadové legislativě. Tu s odkazem na její problematický obsah provází řada problémů.

Nejen, že drží rekord v počtu zásadních připomínek, kterých bylo více než 3000, trvá k ní rovněž řada zásadních rozporů s paletou připomínkových míst. Byla rovněž široce kritizována Legislativní radou vlády. Dne 12.listopadu, kdy měla být projednána vládou, bylo na základě řady věcných dotazů pana premiéra projednávání přerušeno s potřebou vyjasnění a doplnění spektra podstatných bodů.

Zásadní pochybnosti jsou stále vztaženy mimo jiné i k trvajícímu problému dvojích dat, kdy obě datové sady (MŽP a ČSÚ) se rozcházejí v množství vznikajících komunálních odpadů dokonce o cca 2 000 000 tun (více zde a zde). Trvajících vážných problémů nové odpadové legislativy je však větší množství.

 

S konkrétními dotazy se redakce Hospodářských novin obrátila na Petra Havelku z ČAOH

Naplňuje podle Vás nově navrhovaná legislativa cíle evropského balíčku, tedy zaměřuje se nejen na třídění odpadu, ale i na podporu recyklace a využívání materiálů? Co konkrétně v návrhu postrádáte, resp. co se tam nedostalo i přes připomínky?

To je právě největší slabina balíku návrhů nových zákonů. Nejsou zde nástroje na podporu recyklace. MŽP na to bylo upozorněno ze skutečně velmi široké množiny připomínkových míst. Dokonce k tomu byl zaslán otevřený dopis ministru Brabcovi podepsaný 19 svazy, asociacemi, firmami a sdruženími cca 2000 obcí a měst. Náprava však doposud nenastala. Přitom ČR má být schopná za 15 let přesouvat více než 1,43 milionů tun komunálních odpadů ročně do finální recyklace. Musíme s tím začít co nejdříve, cíl je to dosti náročný. Vláda však neumí vysvětlit, jak zajistí, aby odpady odkloněné ze skládek šly v dostatečné míře právě na předepsanou recyklaci a jen nekončily jako neupravená směs namísto skládek v nových spalovnách (ZEVO). Spalovny přitom EU již nehodlá podporovat a říká to opakovaně (např. zde).

Zvládne tedy Česko, s takto navrženou legislativou, naplnit cíle evropského balíčku?

Balík nových českých odpadových zákonů bohužel dostatečně neřeší možné splnění cílů evropských směrnic. Evropa jasně vytyčila strategii a cíle na podporu recyklace. Má se rovněž omezovat i samotná produkce odpadů. Nové české zákony řeší dostatečně odklon od skládek, to ano. Evropský cíl je stanoven k roku 2035 na 10 % skládkovaných odpadů. Návrh zákona chce tento cíl splnit již k roku 2030. Pokud s tím budou obce, které to celé mají zaplatit, souhlasit, pak je to v pořádku. Je to sice o poznání dražší řešení, ale pokud to bude pro obce prioritou, pojďme touto cestou. Vůbec však není řešen ten klíčový cíl EU, a to je ke stejnému roku 2035 zajistit 65 % recyklaci komunálních odpadů. Zákon sice alespoň zčásti řeší třídění, ale ve finále přispívá k přesunu odpadů odkloněných ze skládek do spaloven. To však není cesta, kterou stanovila EU. Ta vidí odpady prioritně jako zdroje surovin pro další výrobu. Nově podtrhuje i potřebu snižování emisí CO2 a uznejme, že toho ve spalovně úplně nedosáhneme. Takže podle mého názoru s aktuálním návrhem nových odpadových zákonů evropských cílů plně nedosáhneme, a proto je třeba návrhy upravit více na podporu recyklace.

V čem je podle Vás právní úprava komplikovaná – nejasné formulace? složité definice? nesrozumitelnost nebo je úprava příliš podrobná?

O mnohém hovoří už fakt, že nová úprava zbytečně nabobtnala na skoro trojnásobek délky té stávající, a to zde ještě nemáme prováděcí předpisy. Analýza ukázala, že nabobtnání není v žádném případě kvůli EU. Zákony dokonce obsahují řadu povinností, které jsou zcela nad rámec požadavků EU. Proč? Opakovaně jsme se v odborných skupinách významných svazových organizací shodli na tom, že ač jsme zákon studovali několikrát, mnoha jeho částem prostě stále nerozumíme a nevíme, jak jej v praxi aplikovat. A to není dobrá zpráva. Pokud chceme vytvářet moderní hospodářství, potřebujeme i moderní přístup k tvorbě legislativy. Ta nová by měla být úsporná, jasná, přehledná, dobře vymahatelná a výkladově nezpochybnitelná. Ta aktuálně navrhovaná však tyto vlastnosti objektivně nemá. To opět není dobrá zpráva.

Zákon o obalech má motivovat firmy, které prodávají balené zboží, k používání dobře recyklovatelných obalů. Je tomu tak podle Vás?

Zatím tomu tak jednoznačně není a každý to jako spotřebitel vidíme například v obchodech. Tento fakt známe i z obsahu žlutých popelnic, ale nejen těch. Je v nich více než 40 různých druhů plastů, různě sdružených, různě recyklovatelných, či reálně nerecyklovatelných. To je pro další třídění a recyklaci samozřejmě problém. Pokud by zde v budoucnu byla zásadní převaha např. 10 dobře recyklovatelných druhů plastů, další třídění a recyklace by byly nejen snazší, ale i levnější. A tedy více konkurenceschopné. EU stanovila, že do roku 2030 musí být všechny plastové obaly recyklovatelné. To je dobrý záměr a nyní je nutné dostat jej do legislativy. V návrhu té nové toto bohužel opět dostatečně není. Podle EU by se mělo více pracovat s pojmy jako ekodesign, ekomodulace, omezení velikosti obalů, apod. Měly by být k dispozici konkrétní efektivní nástroje, které donutí výrobce řešit i konečnou fázi života jejich výrobků, resp. obalů. Jsem přesvědčen, že nakonec se touto cestou půjde. Je ale škoda, že v nové odpadové legislativě v tomto směru promarníme další roky, protože efektivní nástroje na potřebné zlepšení zde opět nejsou. Věřím, že alespoň některé poslance to bude zajímat a něco s tím uděláme.

Je podle Vás skládkovací poplatek adekvátní, resp. motivuje ke snížení objemu odpadu na skládkách?

Ano, navržené čtyřnásobné navýšení skládkovacího poplatku nepochybně povede k potřebnému odklonu odpadů ze skládek. Nedovedu si představit situaci, že by ČR nesplnila evropský cíl k omezení skládkování závazně stanovený článkem 5 odst. 5 směrnice EU k roku 2035. Cíl bude nepochybně splněn, zákon k tomu obsahuje široké spektrum nástrojů. Jiná věc je, proč je poplatek navýšen zrovna na 1850 Kč. Je spočítáno a na Slovensku to použili i do svého zákona, že odpad ze skládek lze efektivně odklonit již při poplatku mezi 1100 a 1200 Kč. Investoři do spaloven veřejně požadovali poplatek minimálně 1500 Kč, aby se jim provoz spaloven na neupravený směsný komunální odpad vyplatil. MŽP jim vyšlo vstříc a v zákoně je aktuálně poplatek 1850 Kč (což znamená finální cenu na skládce cca 2400 Kč, a to je objektivně neúměrné a zbytečné). Je však známým faktem, že výše skládkovacího poplatku nezajistí navýšení recyklace a prakticky nemá na výši recyklace vliv. Zákon tedy ve svém aktuálním nastavení nepochybně dokáže zajistit přesun odpadů ze skládek do spaloven. Ale chybí zde úvaha, na co nám to jako České republice bude, když závazné cíle máme stanoveny k recyklaci, a to na minimálně 65 % komunálních odpadů.

Každý si odpovězte, kolik vyprodukovaných odpadů musíme na začátku třídit a zpracovat, abychom byli schopni na konci ve finálních produktech recyklace využít 65 % komunálních odpadů? Určitě o poznání více než 65 %, že? A co se tedy potom bude spalovat v nových spalovnách na neupravený směsný odpad?

Jak si vysvětlujete, že MŽP posunulo termín konce doby skládkové?

To je poměrně jednoduché a opakovaně na to odpověděl sám ministr životního prostředí Brabec. Řekl, že MŽP posunulo původní, poslaneckým pozměňovacím návrhem prosazený rok 2024 na základě žádosti obecních svazů SMO ČR a SMS ČR. Ty odkazovaly na evropský termín roku 2035 a na zbytečné významné zatěžování rozpočtů obcí a měst o 11 let přísnějším a dražším nastavením. EU je environmentálně nejambiciosnější společenstvo států a širokým konsenzem stanovila své nové závazné evropské cíle. Chápu obce a města v jejich snaze o hájení svých ekonomických zájmů. A myslím, že je dobré ocenit, že hodlají tyto vysoké evropské cíle respektovat, pomoci je naplnit a také jejich splnění z velké části zaplatit.

Jaké jiné nástroje byste vyzdvihl, které motivují k větší recyklaci odpadů? Může se Česko inspirovat třeba nějakou zahraniční úpravou?

Potřebné funkční nástroje na podporu recyklace v ČR definovala skupina odborníků RecHelp a zveřejnila jich celkem 11. Inspiraci jsme brali i v zahraničí a také v materiálech Evropské komise a Evropského parlamentu. ČAOH byla a je aktivním členem této skupiny. Je pozitivní, že nyní se různé další subjekty přidávají a samostatně podporují některé z námi definovaných nástrojů. Pro příklad uveďme některé nástroje – snížená DPH na recyklované výrobky, snížení zdanění práce v recyklačním průmyslu, tzv. zelené státní zakázky, podporující recyklaci, zvýhodnění recyklace v rámci daně z příjmudefinování efektivních nástrojů k motivaci samotných výrobců obalů a výrobků, příprava standardů pro sekundární plasty, apod. Smutné ale je, že stále žádný z nástrojů na podporu recyklace není obsažen v balíku navrhované nové české odpadové legislativy.

Jak velký problém je on-line free-riding a vznik elektroodpadu? A je podle Vás na místě činit nějaká opatření vůči zahraničním prodejcům (z třetích zemí), kteří nedodržují pravidla, například tím, že bude stát blokovat problematické e-shopy?

Problém to samozřejmě je. Jde o to, že na trh se dostávají i výrobky, u kterých nejsou zaplaceny recyklační poplatky a část z nich dokonce ani neplní řadu zdravotních a environmentálních požadavků EU. Takové výrobky jsou pak cenově zvýhodněné. Jejich uvádění na trh je vlastně takový environmentální dumping. Není ale úplně jednoduché efektivně zamezit jejich prodeji v různých zahraničních e-shopech. MŽP k tomu navrhlo možný nástroj – blokaci takového webu. Někteří to však mají za příliš tvrdý zákaz. Uvidíme, jak se nastavení zákona v tomto bodě bude vyvíjet. Problém je ale určitě potřeba řešit.

Zdroj: Na dotazy Hospodářských novin odpovídal Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz)

Komentáře

Nabízíme prostor pro různé názory a komentáře. Náš prostor je určen všem k otevřené diskuzi. Publikované texty nebo příspěvky nejsou názorem inODPADY.cz nebo jeho vydavatele. Vždy se jedná pouze o názor daného autora a jeho textu.

Napsat komentář