Jak klesají ceny ropy, stejně tak v posledních letech klesají i zisky recyklačních společností. Ve většině zemí je levnější a pohodlnější vyrábět plastové výrobky z primárních surovin vázané na ropu. Než využívat druhotné suroviny pro totožnou výrobu spotřebního zboží.
Světová podpora recyklace je velmi neuspokojivá. V celosvětovém průměru je na pouhých 10 procentech. Na celém světě se tvoří neřízené lokality hromady plastového odpadu a k obrovskému hromadění plastových zbytků v oceánech.
I přes všechna negativa k recyklaci a její míře a vlivu na znečištění oceánů, mnoho inovátorů využívá mořské úlomky z plastů a snaží se o jejich využití a vrácení do oběhu. Je jasné, že takový odpad je složitě recyklovatelný a náklady na jejich přeměnu na schopný materiál převyšuje cenu primární suroviny. Přesto se dá mnoho vymyslet a proměnit je na užitečné věci.
Převážně se z oceánských odpadů využívají staré rybářských sítě nebo kousky tvrdého plastu, označovaného také, jako mikroplasty.
Výroba z recyklovaného plastu pocházejícího z oceánu zahrnují např. různé typy obalů, skateboardy, sluneční brýle, atletické boty, sportovní oblečení, rohožky, šperky ale například i kraťasy.
Před čtyřmi lety společnost Cape Porpoise Trading Company v Maine začala vyrábět rohožky ze starých lodních lan ztracených na moři. „Od založení společnosti jsme prodali někde kolem 6500 rohoží a každá nová rohožka používá v průměru asi 0,5 kg starého lana,“ uvádí Kerin Burnett, majitel společnosti. „Prostřednictvím naší práce jsme z oceánu vytáhli téměř 19 tun lan.“
Společnost Bureo v Chile recykluje rybářské sítě, které by jinak zůstaly bez využití v oceánu a vyrábějí skateboardy nebo slunečních brýle.
Využívání mořských plastových drtí, jako suroviny má své procesy zpracování. Jakmile vstoupí do oceánu, začne proces nazývaný fotodegradace, kdy se rozkládají chemické vazby, které drží plasty pohromadě. Rozklad je také urychlen větrem a vlnami.
Před tím, než je možné tento plast použít, musí být roztříděn, vyčištěn a rozložen na malé, jednotné kousky. Pak se přemění v extrudéru na granule, které se mohou tavit do různých tvarů.
Tento proces je ale časově náročný a vysoce nákladný. Zatímco jedni odborníci říkají, že přebytečné produkty mohou zvýšit povědomí o mořských plastových úlomcích, tak vzápětí jiní poznamenávají, že to není nejlepší způsob, jak vyřešit znečištění od oceánských plastů.
„Upřednostňování jednoho by nikdy nemělo být cílem prevence znečištění,“ říká jeden z odborníků na toto téma. Namísto toho podotkl, že bychom měli pomalu nahradili plasty jinými udržitelnými materiály.
Zdroj: newsdeeply.com