Ministerstvo životního prostředí chce zakázat další skladování komunálního odpadu v přírodě. Požaduje to i Evropská unie. Podle oslovených starostů v regionu je to buď holý nesmysl, nebo hovoří o výrazném zdražení nákladů za likvidaci odpadu včetně poplatků pro obyvatele měst a obcí.
Čtyřčlenná rodina Jiřího Blažka platí ve Znojmě ročně tisíc šest set korun jako poplatek za komunální odpad. Tato suma by však v budoucnu mohla výrazně narůst. To proto, že by podle plánů ministerstva životního prostředí měly zcela zaniknout skládky odpadu v přírodě. Tedy i skládka u Únanova, kam specializovaná firma odpady ze Znojma a okolí odváží.
Otec rodiny tvrdí, že další nárůst ceny za odpadky by některé rodiny mohl výrazně ovlivnit. „Pro nás je současná cena přijatelná, ale pokud by se zvýšila například dvojnásobně, pak především u početnějších rodin to může znamenat výraznější zásah do rozpočtu. Ani pro nás by to nebylo příjemné,“ uvedl Blažek.
Starosta Únanova Vojtěch Fabík, na jehož katastru je jediná skládka v regionu tvrdí, že věc není příliš reálná. „V republice jsou asi jen tři spalovny. Nedokáži si představit, že by byly schopné veškerý komunální odpad v zemi zlikvidovat. A stavět na jihu Moravy další spalovnu? To je nesmysl,“ myslí si Fabík.
Jak dodal, náklady na likvidaci odpadu by se navýšily z pěti set korun za obyvatele až na více než dvojnásobek. „To je nepředstavitelné mít během krátké doby tak výrazné navýšení nákladů. Platit by tu musela buď obec, nebo by zvedla poplatky občanům,“ upozornil Fabík.
Ještě razantněji komentoval snahy ministerstva první muž Miroslavi Augustin Forman. „To je naprostý nesmysl. Spaloven je v republice pár a byl by velký problém. Navíc by se likvidace odpadu podražila. U nás je dnes sběrný dvůr pro obyvatele Miroslavi zdarma a museli bychom jej zpoplatnit,“ naznačil Forman.
Podle starosty Znojma Vlastimila Gabrhela jde o jistou komplikaci. „Znojmo je totiž navázáno na skládkování odpadů výraznou měrou. Asi sedmdesát procent hmotnostního objemu odpadů končí právě na skládce a tento systém budeme nuceni změnit,“ konstatoval Gabrhel.
Spalovna by podle prvního muže Znojma byla vzhledem k nižší finanční náročnosti vhodnější, vše by se muselo ve vedení města projednat.
Ministerstvo životního prostředí se podle Gabrhela bude snažit o omezování skládkování komunálních odpadů postupně do roku 2024. „A to právě ekonomickými nástroji. Má dojít k postupnému navyšování poplatku za skládkování ze současných 500 korun za tunu na 1850 korun za tunu. Je na budoucích jednáních, jaká část tohoto navýšení dopadne na Znojmo a jaká na provozovatele a následně jaký díl by dopadl přímo na občany v rámci poplatku za odpady. V této době není jasné kdy a o kolik bude navýšení poplatku,“ dodal Gabrhel.
Stanovit, kolik se doplácí přímo na likvidaci odpadů, je podle starosty Znojma obtížné. „Poplatek od občanů vybíráme za celou škálu služeb od svozu komunálních odpadů, bioodpadů, separovaných odpadů, přes sběrné dvory, dotřiďovací linku až po samotnou likvidaci. Není stanoveno, kolik z vybrané částky má jít na konkrétní věc. Znojmo systém odpadového hospodářství dotuje, a proto lze obecně říci, že na likvidaci odpadů doplácí,“ zakončil Gabrhel.
Autor: Dalibor Krutiš
Zdroj: denik.cz