Geologie – věda, díky které víme, co se dělo na naší planetě před miliony let. Pomáhat nám může také s otázkami blízké i vzdálenější budoucnosti. Zásadní roli hraje i při přípravě hlubinného úložiště. Pro toto zařízení totiž hledají experti dodatečně velký a vhodný blok horniny, který bude za pomocí dalších bariér uložený materiál bezpečně chránit. V minulých letech proběhlo hodnocení devíti lokalit, z nichž byly nakonec odborníky z předních českých vědeckých institucí doporučeny čtyři. Kritérií, podle nichž se hodnotilo, bylo 13 – řešily se v nich otázky bezpečnosti, vlivů na životní prostředí a technické proveditelnosti. Významným hodnotitelem bezpečnostních kritérií byla Česká geologická služba. Na co se její experti zaměřili a proč v některých lokalitách doporučili rozšířit hranice území, na kterém budou probíhat geologické práce, vysvětlil ředitel České geologické služby Zdeněk Venera.
Jaké jsou hlavní přednosti doporučených lokalit potvrzených vládou ČR?
„Všech devět lokalit bylo v uplynulých letech studováno a posuzováno z řady hledisek, jako je např. geologické, geotechnické, environmentální a další, z nichž v této fázi hodnocení geologické parametry patří mezi ty nejdůležitější. Mezi studované a hodnocené geologické charakteristiky patří porušení hornin, ať už křehké v podobě zlomů a puklin, nebo i duktilní porušení, jako je např. plošné usměrnění nebo zvrásnění, dále horninová pestrost (tzv. prostorová a petrografická variabilita), hydrogeologické charakteristiky a stabilita území z pohledu seismicity a geodynamiky, tj. zejména náchylnost ke zvětrávání. Dle těchto kritérií byly lokality klasifikovány s tím, že čtyři doporučené (Horka, Hrádek, Janoch a Březový potok) vykazují nejlepší hodnoty uvedených parametrů. Jsou tedy nejhomogennější z hlediska přítomnosti zlomů, puklin i pestrosti horninových typů, současně nejsou ohroženy nestabilitami a neexistuje v nich konflikt s hydrogeologickými poměry.“
Zdroj Shutterstock
Po deseti letech SÚRAO na doporučení vaší instituce rozšířilo na lokalitách Březový potok a Hrádek území, ve kterém budou probíhat geologické práce. Proč?
„Ano, je tomu tak. Na některých lokalitách byly po detailním geologickém, geofyzikálním a hydrogeologickém výzkumu doporučeny změny hranic studovaných oblastí a nově byly vymezeny některé homogenní bloky hornin. Jedná se např. o lokality Březový potok nebo Hrádek, na některých bylo potvrzeno původní vymezení studovaného území (např. Janoch). Důvod je zřejmý. Díky velkému množství nových primárních dat získaných během rozsáhlých terénních výzkumů v letech 2016-2019 jsme získali podstatně podrobnější informace o geologické stavbě území a jeho homogenitě. Bylo tedy možno – adekvátně této fázi výzkumu – lépe definovat území více postižená tektonikou, případně s vyšším výskytem vložkových hornin, a naopak bylo možno vymezit přesněji homogenní bloky určené pro další detailní průzkum. Jedná se o standardní postup geologického výzkumu a následného průzkumu, kdy s rostoucím množstvím poznatků probíhá souběžně upřesňování dalších prací. Bylo by spíše s podivem, kdyby nové poznatky žádné změny v přesném vymezení lokalit nepřinesly.“
Jaké bude mít toto rozšíření polygonů dopady na život obyvatel? Co mohou očekávat?
„Částečná změna hranic tzv. polygonů znamená, že – předpokládám – bude ze strany SURAO zažádáno o stanovení průzkumných území v nově definovaných hranicích. Na tomto území by pak mělo proběhnout detailní geologické, hydrogeologické a geofyzikální mapování. Tyto metody nejsou destruktivní a pro obyvatele neznamenají žádný zásah do jejich kvality života, ani do prostředí, kde žijí. Po tomto dalším zpřesnění geologické stavby studovaných území, bude zahájen vrtný průzkum.“
Častou obavou občanů žijících na lokalitách je ztráta zdrojů podzemní vody. Jakou vidíte množnost ovlivnění vodních zdrojů například během výstavby a provozu hlubinného úložiště? Mají se obyvatelé čeho obávat? Jak tuto problematiku reflektovali vaši specialisté při hodnocení lokalit?
„Hydrogeologické poměry jsou na lokalitách velice pečlivě studovány. Důvodem je nicméně v první řadě predikce šíření případných kontaminací v horizontu tisíců či desetitisíců let. Riziko ohrožení vodních zdrojů je naprosto zanedbatelné, i když ve veřejném mínění silně akcentované. Tato obava může vyplývat z neznalosti nejnovějších informací. Úložiště je projektováno v hloubce 500-600 metrů pod zemským povrchem. Umístěno bude v nepropustných homogenních horninách (žuly nebo ruly). Žádná z lokalit není vymezena v území se sedimentárními horninami, které na území ČR obsahují významné zdroje podzemních vod. A lokální drobné zdroje podzemních vod, vyskytující se na lokalitách, nemají šanci být narušeny technickými pracemi hluboko pod zemí. I výsledky našich posledních výzkumů – zejména interpretace geofyzikálních měření – dokumentovaly, že zóny porušení krystalinických hornin sahají maximálně do prvních desítek metrů, obvykle ne hlouběji než 50 m. Tyto struktury nemohou být stavbou nebo funkcí úložiště ohroženy.“
Jaké práce jsou nutné pro nalezení vhodného horninového bloku pro umístění hlubinného úložiště?
„Z pohledu geologie jsou nezbytné ještě dvě fáze průzkumu zahrnující zejména detailní geologický, geofyzikální, hydrogeologický a vrtný průzkum, doprovázený geotechnickými zkouškami a paralelními dlouhodobými monitoringy hydrogeologickými, seismickými a stabilitními V místě povrchového areálu pak ještě detailní inženýrsko-geologický průzkum. Všechny tyto práce jsou zaměřeny na co nejpřesnější vymezení homogenních bloků a slouží pro budoucí projektování technických prací na podkladě 3D geologických, hydrogeologických a geotechnických modelů.“
Zdroj Shutterstock