Většina podniků v EU ve svých strategiích počítá s přechodem na oběhové hospodářství, které spočívá v minimalizaci odpadů a efektivním využíváním zdrojů. Podle průzkumu sítě TNS takové strategie zavádí 70 % evropských podniků. Balíček k oběhovému hospodářství se už projednává v Parlamentu a europoslanci žádají vyšší cíle, než jaké navrhla Komise.
Strategie pro přechod k oběhovému hospodářství už zavádí 70 % podniků v EU, ukazuje nový průzkum mezinárodní sítě agentur TNS, do kterého se na konci dubna zapojilo více než deset a půl tisíce firem.
O skoncování s odpady se podle výsledků snaží 72 % malých podniků a 89 % velkých společností. Na špičce se přitom nachází Malta, Irsko a Lucembursko.
| FACTSHEET: V čem spočívá myšlenka oběhového hospodářství? Je na ni ČR připravena? |
Při výzkumu se mimo jiné ukázalo, že čím větší tržby z prodeje firma má, tím pravděpodobněji cestou oběhového hospodářství půjde. Část svých výnosů je do „oběhových“ opatření ochotna investovat většina firem (59 %).
V průběhu posledních tří let prý zkoušela svůj odpad redukovat, opětovně využít nebo prodat polovina firem. Některé společnosti (38 %) do svých strategií zahrnuly snižování spotřeby energie nebo postupy pro efektivnější využití zdrojů včetně používání recyklovaných materiálů (34 %).
Už menší část podniků se zaměřuje na snížení spotřeby vody (19%) a čerpání energie z obnovitelných zdrojů (16 %).
Výsledky také poukázaly na to, že řada firem se při provádění svých strategií setkává s různými těžkostmi. Jmenují například administrativní překážky (34 %), náklady na dosažení potřebných standardů (32 %) a financování (27 %).
Jen 35 % firem uvedlo, že má informace o způsobech, jak lze v jednotlivých členských zemích přechod k oběhovému hospodářství podporovat. A pouze 3 % podniků tyto mechanismy využily. Jen jedna pětina společností se domnívá, že informovanost o podobných programech je dostatečná.
Oběhové hospodářství je v současné době jedním z velkých témat evropské politiky. Evropská komise loni v prosinci představila návrh, jak se v Unii dostat do stavu, kdy budou co nejlépe využívány veškeré zdroje a bude vznikat co nejméně odpadu. Balíček, který obsahuje čtyři směrnice zaměřené na různé oblasti, nyní projednávají členské státy a europoslanci.
V Parlamentu za návrhy směrnic odpovídá výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Jeho zpravodajka, Italka Simona Bonaféová (S&D) například navrhuje, aby se komunální odpad redukoval do roku 2030 o 10 % oproti roku 2014. S něčím takovým původní návrh Komise nepočítá.
Europoslankyně chce také navýšit podíl recyklace a opětovného využívání u komunálního odpadu na 70 % a u obalových materiálů na 80 % do roku 2030. Komise přitom navrhovala čísla ve výši 65 %, respektive 75 %.
Navýšení cílů žádá i český europoslanec Miroslav Poche (ČSSD, S&D), který ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku připravuje stanovisko k nové rámcové směrnici o odpadech.
„To je podle mě smysl oběhového hospodářství. Když budeme schopni nechat funkční výrobky a obaly déle v oběhu a dokážeme recyklovat více materiálů a následně je použít k další výrobě, tak nebudeme muset vytěžit a spotřebovat tolik primárních materiálů. To znamená, že nebudeme muset tolik plýtvat důležitými zdroji naší planety, které jsou omezené,“ řekl EurActivu v nedávném rozhovoru.
Autor: Adéla Denková s využitím EurActiv.com
Zdroj: euractiv.cz