Co ovlivní nové evropské daně na nerecyklovaný plastový odpady?

Redakce Odpadového fóra položila ve svém říjnovém čísle právě tuto otázku pro svou Polemiku. Mezi oslovenými byl i Petr Havelka z České asociace odpadového hospodářství. Zde přinášíme jeho odpověď, kterou můžete spolu s odpověďmi dalších oslovených najít v aktuálním čísle časopisu.

Redakce OF uvedla otázku takto:

Od ledna 2021 čeká na členské státy nová plastová daň na nerecyklovatelný plastový odpad ve výši 800 eur za tunu (více zde). Evropská komise si od zavedení daně slibuje významné snižování podílu nerecyklovatelného plastového odpadu. Novou daň, nebudou odvádět producenti, nýbrž jednotlivé členské státy. Redakce Odpadového fóra se tedy ptá: „Zvýší samo o sobě zavedení této daně kýženou poptávku po recyklátu, a pokud ne, tak jaké další kroky by měl stát ještě vyvinout?“

Odpověď Petra Havelky z ČAOH

Zavedení evropské daně na nerecyklovaný plastový odpad samo o sobě nezvýší poptávku po recyklátu z plastu. Na druhou stranu je nová evropská daň opatření, které je vykročením správnou cestou.

Daň totiž nově motivuje jednotlivé členské státy, které jí samy ze svých rozpočtů každoročně platí, a to ve výši podle toho, v jaké míře se plastové odpady v daném státě daří, či nedaří recyklovat. Pro ČR se odhaduje, že povinná roční platba by se pohybovala kolem 2 miliard korun. České republice se tedy vytvoří motivace v hodnotě cca 2 miliard korun ročně, aby s podporou recyklace plastových odpadů něco dělala.

Stát, který je dobrým hospodářem, jistě nebude dlouhodobě zbytečně platit takto vysokou daň, když může tyto prostředky spíše směřovat na systémovou podporu recyklace. Systémová podpora totiž může mít další pozitivní synergie na území daného státu. Možností podpory recyklace ze strany státu je řada, od daňových, přes zelené zakázky, přes nové technické normy, které budou aktivně využívat recykláty, apod. (více zde)

Přehledně tyto efektivní a podpůrné nástroje shrnula například odborná pracovní skupina RecHelp, která se dále snaží postupnými kroky o systémovou pomoc recyklaci v ČR. Nástrojů skupina definovala celkem jedenáct. Společným cílem v tomto snažení musí být viditelné navýšení poptávky po produktech recyklace. Bez dostatečně silných podpůrných nástrojů prakticky nelze očekávat, že by bylo reálné, abychom jako stát naplnili do roku 2030 a 2035 závazně stanovené evropské recyklační cíle. Ty přitom mohou být splnitelné, ale jen pokud tomu bude odpovídat legislativa a vhodně zvolený technologický mix na území státu. Ten zase musí respektovat množství vznikajících odpadů a hierarchii, kolik jich do kterého způsobu nakládání může být směřováno.

Takže závěrem, nová evropská daň recyklaci samozřejmě nespasí, ale nastavuje určité potřebné motivační prvky na úroveň jednotlivých států. A to je jistě z pohledu recyklace třeba vnímat pozitivně.

V aktuální Polemice OF dále svůj názor sdělili:

Luděk Niedemayer – poslanec Evropského parlamentu

Filip Dvořák – generální ředitel BASF spol. s r.o.

Lenka Novotná – jednatelka Plastia s.r.o.

Vojtěch Vomáčka a Jiří Helán – KroupaHelán Advokátní kancelář

Zbyněk Kozel – generální ředitel EKOKOM, a.s.

Ivo Kropáček – odpadový expert Hnutí DUHA

Miloš Kužvat – výkonný ředitel ČAObH

Zdroj: web České asociace odpadového hospodářství s využitím časopisu Odpadové fórum