Český systém třídění obalových odpadů je velmi funkční a efektivní. I v rámci Evropy. Takové jsou závěry nové studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), která srovnávala systémy sběru a třídění odpadu napříč evropskými státy.

V České republice se většina firem, které mají povinnost starat se o obaly z jejich zboží, zapojila do sběru obalových odpadů přes společnost EKO-KOM. Podle studie je toto řešení efektivní a Česko patří, co se recyklace obalů týká, k velmi úspěšným státům. „Míra třídění odpadů roste, systém je nákladově efektivní a funguje transparentně. V roce 2013 byla celková míra recyklace 70 %, což řadí ČR v rámci EU na 6. místo. V recyklaci plastů je s 60 % dokonce na druhém místě,“ říká Jonáš Rais, analytik CETA a autor analýzy.

Úspěchy ČR v recyklaci odpadu považuje bývalý ministr životního prostředí a vedoucí inspekčního orgánu Technického a zkušebního ústavu stavebního Praha Miloš Kužvart za „český zázrak“ mezi mnoha špatnými zprávami o naší zemi. Vděčíme za něj podle jeho slov kulturnímu povědomí a zapojení většiny obyvatel, i když je za třídění nečeká žádná odměna. Podle analytiků CETA je navíc současný český systém sběru nepotřebných obalů velmi dobře nastaven.

Náklady a efektivita českého systému sběru odpadů jsou srovnatelné například s Nizozemím. Naopak jako ne příliš funkční se ukázala být německá cesta, poukazují odborníci z CETA. „Překvapilo nás to, ale základy úspěšnosti systému vznikly v době, kdy byl systém monopolní. Z analyzovaných dat vyplývá, že konkurence na úrovni provozovatelů po roce 2006 německému systému žádná velká pozitiva nepřinesla,“ uvádí další z členů týmu CETA Tomáš Benko. Míra recyklace po změně systému před deseti lety nijak závratně nestoupla, ale došlo k růstu nákladů, administrativy i častějšímu podvádění ve vykazování produkovaných obalů, což si vyžádalo množství legislativních změn.

Přesto se podle CETA nedá jednoduše říci, že monopolní systém nakládání s odpady je lepší než konkurenční prostředí. Míra třídění i nákladová efektivita je v dalších zemích EU s monopolním a konkurenčním systémem srovnatelná. Závisí však na kvalitě regulace konkurenčního systému tak, aby zůstal transparentní, nemotivoval k podvádění a nediskriminoval zejména malé obce a podniky.

V EU se ročně vyprodukuje asi 2,5 miliardy tun odpadu, z toho 80 milionů tun tvoří obaly. V České republice připadá na obyvatele asi 96 kg obalových odpadů. Členské země mají volnou ruku v tom, jak dosáhnou závazných cílů pro recyklaci. Dnes v 16 z nich funguje systém s jedinou „sběrnou“ organizací, ve 12 státech funguje v oblasti sběru obalových materiálů více společností. „Evropská unie postavila regulaci oblasti na takzvané rozšířené povinnosti  výrobců obalů – producenti obalů jsou zodpovědní za celý životní cyklus obalu, který používají pro doručení výrobku zákazníkům, tedy i za jeho následný sběr a vytřídění. A záleží na členských státech, jakou formu fungování zvolí. V České republice, stejně jako v dalších šestnácti zemích EU, systém provozuje jeden subjekt,“ vysvětluje Aleš Rod, ředitel výzkumu Centra ekonomických a tržních analýz.

Firmy zapojené do systému sdruženého plnění EKO-KOM uvedly na trh v roce 2014 celkem 2 979 976 tun obalů. Z toho bylo 921 799 tun obalů nevratných. Včetně obalů od firem, které se o své odpadové povinnosti starají sami, české úřady zaevidovaly 1 019 805 tun nevratných obalových odpadů. Dlouhodobě je nejvíce recyklovaným materiálem papír a lepenka. V roce 2014 bylo materiálově recyklováno 88,6 % z papírových odpadů. Dalšími nejvíce využívanými materiály jsou plasty a sklo. Lidem je k dispozici více než 250 tisíc kontejnerů na tříděný odpad.

Autor – Zdeňka Vítková

Zdroj – http://ekolist.cz

Komentáře

Nabízíme prostor pro různé názory a komentáře. Náš prostor je určen všem k otevřené diskuzi. Publikované texty nebo příspěvky nejsou názorem inODPADY.cz nebo jeho vydavatele. Vždy se jedná pouze o názor daného autora a jeho textu.

Napsat komentář