Přechod k oběhovému hospodářství má v EU zajistit co nejúčinnější využívání všech surovin. Členské státy a europoslanci projednávají balíček návrhů, který k němu směřuje. Co balíčku podle ekologických organizací chybí a na co by se měla zaměřit Česká republika?

Evropané poslali předloni více než polovinu komunálního odpadu na skládky nebo do spaloven, ukazují čísla Eurostatu. V Česku to bylo 65 %.

Členské země EU a europoslanci aktuálně projednávají balíček pro oběhové hospodářství, který má toto množství minimalizovat.

Zahrnuje akční plán a změnu šesti směrnic a nezaměřuje se jen na odpady. Řeší například také design výrobků, jejich trvanlivost a opravitelnost, využívání hnojiv nebo způsoby opětovného používání vody. Jeho cílem je nasměrovat Evropu k co nejúčinnějšímu využívání dostupných zdrojů.

Podle propočtů Komise má díky přechodu na oběhové hospodářství v Unii vzniknout 870 tisíc nových pracovních míst a do roku 2030 se má o 414 milionů tun snížit množství emisí CO2.

Členské státy budou muset balíček do své legislativy zapracovat během roku a půl po jeho schválení, což znamená přibližně do roku 2018.

České cíle a evropské cíle

V České republice zároveň vzniká nový odpadový zákon, který má platit už od začátku téhož roku. Od roku 2024 by mělo být podle návrhu zakázáno skládkování spalitelných odpadů, jejichž výhřevnost je vyšší než 4 MJ/kg, a odpadů, které jsou recyklovatelné.

Ministerstvo životního prostředí také navrhuje zvýšit poplatek za skládkování, což vítá například Svaz průmyslu a dopravy ČR.

„Bez ekonomické motivace budou odpady dále končit na skládkách, protože to bude nejlevnější způsob nakládání s odpadem,“ říká v aktuálním rozhovoru nový člen představenstva svazu Milan Chromík.

Ekologickému Hnutí Duha se však nelíbí, že návrh zákona neobsahuje také ekonomickou motivaci ke zvýšení recyklace komunálních odpadů.

Samotný cíl na do roku roce 2020 je prý nízký. Počítá totiž s 50% recyklací platů, papíru, skla a kovů z komunálních odpadů, což je ale v přepočtu jen 38 % všech komunálních odpadů, upozorňuje Duha.

„Požadavek zvýšit recyklaci komunálních odpadů z nynějších 35 % na 38 % do roku 2020 je vzhledem k připravovaným evropským cílům (60 % do roku 2025 a 65 % do roku 2030) evidentně nedostatečný,“ píší ekologové.

Deset bodů podle ekologů

Evropské ekologické organizace sestavily seznam deseti bodů, které by měl evropský balíček obsahovat, aby zajistil koloběh cenných surovin a nižší závislost na dovozu. Podle Duhy tato doporučení platí i pro Česko.

1) Nejlepší cestou je prevence
Nejmenší vliv na životní prostředí má odpadové hospodářství ve chvíli, kdy se postupuje podle závazné odpadové hierarchie:

  1. prevence
  2. opakované použití
  3. recyklace
  4. spalování s využitím energie
  5. skládkování a spálení bez využití energie

Podle ekologů by proto měl balíček obsahovat konkrétní cíle pro snížení produkce odpadů mezi lety 2013 a 2030 a také cíle pro snížení maximální produkce směsného komunálního odpadu v roce 2030 (v kilogramech na osobu).

2) Konec plýtvání jídlem
V EU se na odpad každoročně mění 100 milionů tun jídla. Ekologové proto žádají závazný cíl pro snížení množství jídelních odpadů do roku 2018 minimálně o 30 %. Souvisí to i s plněním jednoho z cílů OSN pro trvale udržitelný život, který EU a její členské země schválily.

3) Snížit znečištění moří
Znečištění je tak závažné, že podle některých studií bude v roce 2050 v mořích hmotnostně víc plastových odpadků než samotných ryb. Balíček by měl podle ekologů obsahovat závazný cíl pro snížení znečištění evropských moří o 50 % do roku 2025. Měl by být doplněn politikou omezující zbytečné, opakovaně nepoužitelné a jednorázové plastové výrobky.

4) Posílit cíle pro recyklaci a opakované použití
Podle prognózy ministerstva životního prostředí může Česko dosáhnout na 60 % recyklace komunálních odpadů už v roce 2024, což je dvojnásobek oproti dnešku.  V oblasti obalových odpadů dosáhlo Česko na 73 % jen recyklací již v roce 2014. Evropská komise při přípravě balíčku zvažovala několik scénářů, jak nastavit cíle recyklace. Scénář nejvíce přínosný pro životní prostředí vychází z cíle recyklovat a opakovaně používat 70 % komunálních odpadů a 80 % obalových odpadů v roce 2030, upozorňují ekologové. Česko by k tomu po vzoru Vlámska, Francie a Španělska mělo přidat i cíle pro opakované použití, říká Duha.

5) Výjimky z recyklačních cílů
Výjimky z recyklačních cílů by mohly dostat ty země, které dosáhnou nízké produkce zbytkových směsných komunálních odpadů na osobu v roce 2023 a 2028.  Takový přístup by podporoval třídění i předcházení vzniku odpadů a zároveň by zohlednil rozdílné výchozí pozice členských států v oblasti recyklace a produkce odpadů, myslí si ekologové.

6) Jasná definice: „příprava pro opakované použití“
Pokud bude definice „přípravy pro opakované použití“ zahrnovat také přípravu pro opakované použití věcí, jež nejsou považovány za odpad, zkomplikuje to podle ekologů fungování second handů a bazarů, které již nyní zacházejí s výrobky mimo režim „odpadů“. Balíček by tak prý měl zachovat definici „přípravy pro opakované použití“ danou v současné rámcové směrnici o odpadech.

7) Jasná definice: „konečná recyklace“
„Konečnou recyklací“ by měla být podle ekologů chápána recyklace, při níž je odpad účinně znovu přepracován na druhotnou surovinu, která může být přímo integrována do nových produktů.  Taková definice by podle nich vypovídala o skutečné míře recyklace a zajistila by srovnatelnost statistik mezi členskými státy. Za recyklaci by například nemělo být považováno to, co se vytřídí, ale to, co se skutečně předá k recyklaci. Za recyklaci by také neměla být zaměňována například výroba alternativních paliv určených ke spálení.

8) Rozšířená zodpovědnost výrobců
Za cíle pro vysokou míru recyklace musejí být zodpovědní výrobci zboží, které se stává odpadem. Není možné, aby zodpovědnost zůstávala pouze na obcích, potažmo na občanech, píší ekologické organizace. Proto prý musejí být stanoveny vysoké recyklační cíle, k jejichž dosažení si výrobci vytvoří organizaci, která za ně za poplatek dosažení cíle zajistí.  Poplatky musejí odrážet vliv výrobků na životní prostředí, životnost, opravitelnost, obsah toxických látek a recyklovatelnost. Musejí zahrnovat plné náklady na sběr, úpravu a s tím spojené aktivity, které zajistí, že výrobky nebudou volně odhazovány do přírody.

9) Separovaný sběr všech recyklovatelných odpadů
Členské státy by měly domácnostem zajistit separovaný sběr všech recyklovatelných odpadů a bioodpadů. Ustanovení, podle něhož se tak má stát pouze v případě, pokud tomu nebrání technické a ekonomické důvody, by mělo být podle ekologů odstraněno.

10) Zakázat spalování neupraveného odpadu
Zákaz skládkování neupravených směsných komunálních odpadů již evropská legislativa obsahuje, i nadále je však možné směsné komunální odpady bez předchozí úpravy spalovat, což zvýhodňuje spalování a vede ke zbytečnému spalování nespalitelných odpadů, upozorňují ekologické organizace.

Autor – Adéla Denková

Zdroj – http://www.euractiv.cz/

Komentáře

Nabízíme prostor pro různé názory a komentáře. Náš prostor je určen všem k otevřené diskuzi. Publikované texty nebo příspěvky nejsou názorem inODPADY.cz nebo jeho vydavatele. Vždy se jedná pouze o názor daného autora a jeho textu.