Zelené nemáte? Když jsem tuto otázku dostal poprvé v roce 2014, neměl tázající na mysli peníze. Taktéž ani skupinu aktivistů nebo politickou stranu, ale barvu strojů. Právě zelená totiž byla standardní barvou, kterou se vyznačovali stroje vyráběné v šedesátých letech.
Stroje, které v jedné destinaci končí na skládkách kovového šrotu, zatímco v jiné se za ně platí zlatem. Otázku jsem dostal v rámci projektu, kdy jsme pro výrobce televizorů aplikovali procesy INDUSTRIAL UPCYCLING. Jednalo se o uzavření jeho výrobního závodu v Plzni a ukončení výroby poté, kdy skončily výhodné podmínky vyplývajíc z investičních pobídek.
Neslyšel jsem ji zdaleka naposledy, naopak se opakovala vždy, když se nám do portfolia dostal projekt, v němž docházelo k výměně strojového parku. Zelené stroje byly prostě v trendu.
Země jako Pakistán, Indie, Thajsko, Írán, Irák a mnohé další z těch, které bychom nazvaly, zeměmi rozvojovými. Již v době prvního projektu jsem predikoval, že tento vývoj čeká i další odvětví. Hovořím-li přitom o vývoji, nemyslím tím ten technologický, protože ten je s čím dál cílenějším zaměřením na objem výroby, stále náročnější na údržbu i správu.
Mluvím o vývoji, který jsem již v prvním článku specifikujícím principy INDUSTRY 5.0 nazval od virtuálního k fyzickému. Dnes vidím, že bychom mohli použít i výraz zpět k logice.
Důvodem vysokého zájmu o zelené stroje není jejich ekologická nebo uhlíková stopa, ale skutečnost, že jsou robustní a technicky kvalitní. Postavené s cílem co nejdéle vydržet a umožnit opravu kdykoli a kdekoli každému, kdo se jen trochu dokáže technicky zorientovat. Umí pracovat se šroubovákem nebo montážním klíčem a nebojí se, že se případně ušpiní.
Na všechny tyto skutečnosti jsem si vzpomněl, když jsem si přečetl článek, že farmáři ve spojených státech začali opět kupovat 40 let staré traktory. Díky nim totiž dokáží, kromě jiného i splnit nařízení nových zákonů spojené s nutností nebo schopností i stroje opravovat.
Myslím, že nebude málo těch, kdo si při přečtení výše uvedeného vzpomenou na můj rozhovor pro server O robotice, který vyšel vloni na podzim.
V souvislosti s tímto tématem mne velmi zaujal jiný článek. Ten byl publikovaný v Indii a nesl název PLANETA NEPOTŘEBUJE PENÍZE, ALE ZMĚNU CHOVÁNÍ, s tím musím plně souhlasit. Jsou to totiž právě lidé, kdo musí změnit svůj přístup od plýtvání se musí na normální je neplýtvat. To je základem mé činnosti, kterou již od roku 2013 vykonávám a aplikuji v průmyslovém sektoru.
Je dobře, že si skutečnosti, o kterých hovořím již tak dlouho, uvědomuje čím dál více lidí. Právě uvědomění, či chcete-li probuzení je totiž základem skutečné změny.
Nyní je třeba všechny tyto lidi spojit a propojit i systémově. Stejně tak učinit s firmami a podniky, které již pochopili, že trvat na stále nových pravidlech nekonečného růstu, nezohledňujícího souvislosti, je stejně chybné, jako se neustále koulet nebo otáčet na místě a čekat, že zanechám jinou stopu než dým.
Rok 2020 bude prvním rokem globální průmyslové evoluce zvané INDUSTRY 5.0
Evoluce, která nejen, že přinese radost a prostředky těm, kdo vytváří hodnoty, ale zároveň výrazně omezí negativní dopady, které dosavadní bezmyšlenkovitý růst s sebou nesl. Jsem rád, že jsem byl na začátku a jsem šťastný, že nebudu na konci, protože na rozdíl od REVOLUCÍ, JE EVOLUCE procesem věčné změny a vývoje. To je cesta, kterou změníme svět.