Klima, počasí, skleníkový efekt, radiační působení, CO2, CH4 a další a další termíny ze kterých jde někdy až hlava kolem. A navrch spousta mýtů, polopravd a lží. Z jakých zdrojů vlastně čerpat informace o klimatické změně? A odkud čerpat, když chci relevantní informace o klimatické změně šířit? A třeba někoho o klimatické změně něco naučit?Připravili jsme velmi základní přehled, kde čerpat informace a podle jakých kritérií se řídit při hledání dalších informací. Pokud máte další zdroje, ze kterých čerpáte, budeme rádi za doplnění.

Popis nebo řešení?

Diskuze o klimatické změně není jednoduchá a vlastně kdykoli se vydáte k tomuto tématu, rozhovor se stočí k řešení klimatické změny a jejích dopadů. Není to náhoda, jsou to víceméně spojené nádoby. Je ale dobře mezi popisem klimatické změny a způsobem řešení rozlišovat. Popis klimatické změny totiž je pro všechny stejný a nehledí na jejich politické názory a na to, co oni sami považují za vhodný způsob řešení klimatické krize. Jak zmiňuje jedna z předních amerických klimatoložek Katharine Hayhoe: “Teploměr není ani demokratický, ani republikánský, měří všem stejně.”

A proto i my se budeme v našem přehledu věnovat především samotnému teploměru; popisu klimatické změny a řešení necháme na jinou diskuzi. A i vám doporučujeme odlišit vzdělávání o klimatické změně od způsobu jejího řešení.

Jak rozeznat důvěryhodnost zdroje?

Kolem klimatické změny se šíří nespočet polopravd a mýtů. Čím se vlastně řídit při hledání zdrojů?

  1. Buďte skeptičtí.
  2. Klima zkoumají klimatologové, fyziku fyzici, historii historici, ekonomové se často pletou do politiky. Pokud můžete, zjistěte si, z jakých zdrojů materiály vychází a hlavně zda to jsou zdroje, které skutečně vytvořili klimatologové.
  3. Trvejte na uvedení přesných zdrojů. Ne u všech vzdělávacích projektů najdete odkazy na studie, ze kterých vycházejí. Buďte proto obezřetní, pokud není uveden přesný zdroj.
  4. Důvěřujte odborníkům. Sledujte je na sociálních sítích, čtěte jejich články.
  5. Sledujte trendy.  Rozumět detailně studiím, které popisují klimatickou krizi je časově relativně náročné. Proto sledujte především, trendy, které studie popisují.

Základní prameny

Prakticky není v silách jediného člověka obsáhnout závěry všech vědeckých prací, které o změně klimatu vychází. Naštěstí je ale jedna instituce, která takové shrnutí jednou za čas vydá.  Jedná se o Mezinárodní panel pro změny klimatu, nejčastěji uváděný pod zkratkou IPCC.

IPCC nedělá vlastní výzkum ale shromažďuje data z ostatních výzkumů a agreguje shrnutí. IPCC vydává buď souhrnné zprávy nebo speciální zprávy. Speciální zprávy popisují jedno téma (například oceány), souhrnné zprávy jsou pak vydávány relativně zřídka. Každá zpráva obsahuje i krátké shrnutí – “Summary for Policymakers”, které je pro základní orientaci zcela dostačující. Odkazy na shrnutí jednotlivých reportů najdete níže v sekci IPCC.

Kde tedy přesně vlastně hledat?

Internet je vaše moře, dalo by se říci těm, kteří se chtějí o klimatické změně něco dozvědět. Má své útesy a nebezpečný místa. Zde ale je základní přehled ostrovů, zátok a kontinentů, ze kterých čerpají studenti i učitelé z celého světa i z České republiky.

Odkazy

Zprávy IPCC – jazykové mutace k dispozici, odkazujeme na anglické verze.

Anglické zdroje

České zdroje

Koho sledovat na sociálních sítích?

Z českých vědců jsou aktivní:

  • doktor Radim Tolasz z ČHMU – twitter s příznačným názvem @klimatolog
  • doktor Alexander Ač z Czech Gobe – opět doporučujeme twitter
  • Zdenka Sokolíčková, která vede skvělou stránku o dopadech globální změny klimatu na Arktidu – facebook

Z mezinárodních vědců:

Máte nějaký vlastní osvědčený zdroj? Napište nám do komentářů, rádi jej přidáme. Děkujeme.

Autor: Milan Vítek, GREENPEACE