fbpx
Domů Recyklace V třídění odpadu jsou Češi premianti, v recyklaci silně pokulhávají

V třídění odpadu jsou Češi premianti, v recyklaci silně pokulhávají

117
0

Kolik to bude stát?

Odpůrci záloh, především společnost EKO-KOM, která současný systém nakládání s obalovým odpadem provozuje, ale i Ministerstvo životního prostředí a další argumentují, že zavedení systému bude Česko a daňové poplatníky stát miliardy. To je ovšem informace naprosto zavádějící. Za sběr, třídění, recyklaci či likvidaci odpadu z obalů jsou v rámci tzv. rozšířené odpovědnosti výrobce odpovědni ti, kteří uvádějí výrobky s obalem na trh. Platí za stávající systém a platili by i za zavedení zálohového systému. Dlouhodobě to opakuje i jeden z výrobců – Karlovarské minerální vody (KVM), který si dokonce nechal zpracovat nezávislou analýzu, kolik by zavedení zálohování stálo a jak by byl systém udržitelný. Zavedení systému, tedy investici zhruba 2,45 miliardy korun a náklady, by nesl průmysl. Samozřejmě, že již teď se náklady za likvidaci obalů promítají do ceny výrobků a podobné to bude i se zálohami. Je ovšem jen na spotřebiteli, zda si koupí vodu v plastu a zaplatí i za láhev a její likvidaci, či si natočí vodu z kohoutku. Ale z daní se sběr obalových materiálů neplatí. Zkušenosti z ciziny ukazují, že na zálohovém systému profitují i obchodníci, protože mají peníze z „nevyzvednutých“ záloh. Podle výše uvedené analýzy provoz systému pokryjí jeho ročními příjmy. Systém totiž vydělává na prodeji čistého a vytříděného materiálu, poplatcích od producentů a na neproplacených zálohách od zákazníků.

Zálohy nepomůžou recyklaci a Češi přestanou třídit

Zatímco v třídění odpadu jsou Češi premianti, v recyklaci silně pokulhávají. Zrecykluje se odhadem ⅓ plastů, a to se do toho počítá i materiálové využití, tedy výroba tuhých alternativních paliv, která se spálí. PET lahve jsou ovšem nejcennějším druhem plastového odpadu a zároveň se nejlépe recyklují. Nicméně aby se z petky dala opět vyrobit petka, je třeba zajistit vysokou míru čistoty a zamezit možné kontaminaci z ostatního odpadu. Tomu zálohy více než nahrávají a umožňují získávat zpětně surovinu v potravinářské kvalitě. Sociologické průzkumy ukazují, že lidé velmi výrazně podporují zálohování. Tvrzení, že by byli méně motivovaní třídit, není ničím podloženo. Naopak 97 % lidí uvedlo v sociologickém průzkumu agentury Kantar, že by třídilo i po zavedení záloh. Podobné zkušenosti jsou i ze zahraničí. Zavedení záloh by tak vylepšilo jak třídění, tak recyklaci PET lahví. Zároveň může sloužit jako prevence používání těch typů plastů, které se špatně recyklují, není o ně zájem mezi zpracovateli a PET ve žlutých kontejnerech jejich sběr a likvidaci v současnosti prakticky dotuje.

Nejen PET, ale i hliník aneb bez záloh nesplní, co jsme slíbili

Zavedení záloh by vyřešilo i problém se zpětným odběrem a recyklací hliníku. Jen pro připomenutí: Česko se zavázalo, že do roku 2029 „sesbírá“ 90 % plastových nápojových obalů, ty budou navíc muset obsahovat i 25 % recyklované suroviny. Podobné cíle však platí i pro hliníkové plechovky. Žádná země na světě podobné cíle není schopna plnit bez zálohového systému, který by pokrýval hliník i PET. Skandální je, že Česko už nyní chce výjimku z recyklačních cílů na hliník (50 % v roce 2025). Zároveň nemá plán, včetně vyčíslení nákladů, jak dosáhnout požadované míry zpětného odběru 90 % v roce 2029 plastových lahví a cílů pro obsah recyklovaného podílů PETu a hliníku v lahvích a plechovkách. Nicméně přesně víme, že systém, který funguje úspěšně v desítkách zemí, nechceme.

Budou se lahve znovu plnit?

Jak by zálohový systém vypadal, je do velké míry v rukou regulátorů, tedy státu (MŽP), kteří určují podmínky a mohou prosadit pro ty nápoje, kde to je vhodné, zavedení znovu plnitelných lahví. Je důležité, aby před zavedením zálohového systému ten, kdo připravuje odpadovou a obalovou legislativu, posoudil LCA (life cycle assessment) posouzení životního cyklu, jinými slovy dopad na životní prostředí ve všech fázích (výroba, používání, likvidace) různých typů využívání záloh (plnitelné, neplnitelné, kombinace), a zároveň porovnal se stávajícím systémem. Částečně na to odpovídá studie VŠCHT, která porovnává stávající systém se systémem zálohovaných lahví, které nejsou znovu plnitelné, a z něj jednoznačně vychází, že z pohledu dopadů na životní prostředí je systém záloh cca o 30 % výhodnější.

Žádný odpad, dobrý odpad!

Pro nás v Greenpeace je důležité v celé debatě o zálohách dodat to nejpodstatnější. Nejefektivnějším způsobem, jak řešit plastovou a odpadovou celoplanetární krizi, je ho produkovat co nejméně. To se týká i plastových lahví a dalších obalů. Kupovat vodu stejné kvality, jako nám teče z kohoutku, zabalenou v plastu je pošetilost. Firmy, které to myslí s udržitelností a ochranou přírody vážně, musí přicházet s inovacemi a novými systémy, jak zboží zákazníkům doručovat bez zbytečných jednorázových obalů. Realita dneška je ovšem taková, že naše závislost na jednorázových plastech a obalech je tak veliká, že skutečná systémová změna nepřijde ze dne na den. Zálohování plastových lahví a hliníkových plechovek je ale cestou, jak stávající systém vylepšit a přiblížit principům oběhového hospodářství.

Jsi pro zavedení zálohového systému?

PODEPIŠ VÝZVU POSLANCŮM

 

Autor: Jan Freidinger, GREENPEACE

Facebook komentáře

Nabízíme prostor pro nezávislé zdroje a různé názory nebo komentáře. Náš otevřený přístup a volný tok informací je určen všem. Publikované texty, příspěvky nebo komentáře nejsou názorem inODPADY.cz nebo jeho vydavatele. Vždy se jedná pouze o názor daného autora a jeho textu. Chtěli byste se s námi podělit o nějaký zajímavý názor, informaci nebo nápady? Neváhejte nás kontaktovat.

Napsat komentář