- Reklama -spot_img

Umíme prý dobře třídit odpad.

Aktuálně

inODPADY
inODPADY
Relativní a nezávislý magazín z oblasti životního prostředí a ekologie. Výběr článků a zpráv se zaměřením na problematiku odpadů, recyklace, upcyklace, technologie, legislativa, druhotné suroviny a tržní prostředí odpadového hospodářství.

Podle Centra ekonomických a tržních analýz vyjde české spotřebitele třídění odpadů v průměru na 5,2 eura ročně. Méně je to jen ve Velké Británii, naopak Němci či Rakušané zaplatí více než deset eur ročně. Většina těchto nákladů jde na zajištění sběrné sítě, tvrdí autoři studie. Zároveň je podle nich vidět souvislost mezi mírou růstu HDP na hlavu a mírou třídění v jednotlivých zemích.

Češi třídí odpad efektivně. Vytřídí ho více než drtivá většina Evropanů a také levněji. Za recyklaci obalových odpadů zaplatí každý Čech v průměru 5,2 eura ročně. Oproti sousednímu Německu či Rakousku je tak třídění odpadů výrazně levnější, informuje think-tank Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA), které srovnalo náklady na recyklaci v sedmi zemích Evropské unie.

Z těchto zemí vyjde recyklace obalových materiálů levněji pouze Brity, kde jde o 1,1 eura na osobu ročně. Druhé nejnižší náklady na recyklaci má Česko ve skupině srovnávaných zemí i po přepočtu parity kupní síly (PPS), tedy na společnou jednotku, která bere v potaz cenové rozdíly v jednotlivých zemích.

Na kolik vyjde obyvatele ročně recyklace:

Země Poplatek (absolutně) Poplatek po přepočtu
Velká Británie 1,1 EUR 1 EUR
ČR 5,2 EUR 7,3 EUR
Nizozemsko 6,9 EUR 7,5 EUR
Belgie 7,9 EUR 8,8 EUR
Francie 8,9 EUR 10 EUR
Německo 11,5 EUR 11,9 EUR
Rakousko 18,6 EUR 20,5 EUR

Zdroj: Eurostat

„Většina prostředků jde na samotné zajištění zpětného odběru obalů a zajištění sběrné sítě, v roce 2014 to bylo asi 68 procent z celkových nákladů, dále pak na dotřídění odpadů, což je asi osm procent, využití a recyklaci odpadů,“ upřesňuje analytik CETA Jonáš Rais. Kromě toho sem spadají ještě například náklady na administrativu, osvětu veřejnosti či odvody státu.

Ředitel výzkumu v CETA Aleš Rod upozorňuje, že tyto náklady hradí ve výsledku vždy spotřebitel. „Ať už skrze ceny výrobků či platbou daní,“ říká.

V třídění plastů je ČR druhá

V Česku se recykluje 75 procent všech obalů, v rámci EU tak Češi patří k největším „třídičům“. Větší míru separace odpadů mělo v roce 2014 jen pět zemí.

„V rámci zemí visegrádské čtyřky je Česko absolutně nejlepší,“ připomínají autoři. „Nicméně smysl má srovnávat se spíše se zeměmi, které jsou úspěšné,“ dodává Rais a zmiňuje právě Německo či Rakousko.

Míru recyklace definuje Eurostat jako celkové množství recyklovaných obalů, které je vydělené celkovým množstvím spotřebovaných odpadů. Podle tuzemských odborníků se jedná především o separaci, protože recyklace znamená už samotné zpracování vytříděných odpadů.

Celková míra recyklace obalových odpadů v EU:

Země Míra recyklace
1. Belgie 79 %
2. Irsko 74 %
3.- 4. Švédsko 72 %
3.- 4. Německo 72 %
5. Nizozemsko 71 %
6. ČR 70 %
7. Slovinsko 69 %
8. – 10. Španělsko 67 %
8. – 10. Itálie 67 %
8. – 10. Rakousko 67 %
11. – 13. Francie 66 %
11.- 13. Slovensko 66 %
11. – 13.  Bulharsko 66 %
14. – 15. Dánsko 65 %
14. – 15. Velká Británie 65 %
16. Lucembursko 63 %
17. Portugalsko 62 %
18 .- 19. Chorvatsko 59 %
18. – 19. Řecko 59 %
20. – 21. Estonsko 58 %
20. – 21. Finsko 58 %
22. Rumunsko 57 %
23. Kypr 55 %
24. Litva 54 %
25. Lotyšsko 51 %
26. Maďarsko 49 %
27. Malta 38 %
28. Polsko 36 %

Zdroj: Eurostat

Pokud jde jen o separaci plastů, tak tam činí míra třídění 60 procent a toto číslo je v Unii druhé nejvyšší po Slovinsku, kde míra separace plastů činí 82 procent. V separaci papíru je ČR v rámci EU na desátém místě a v separaci skla na 11. místě.

V celé Evropské unii se podle analýzy CETA ročně vygeneruje zhruba 2,5 miliardy tun odpadu, z toho 80 milionů tun obalových odpadů. „V České republice připadá na obyvatele asi 96 kilogramů obalových odpadů, v Německu 212 kilogramů a v Rakousku 150 kilogramů,“ uvádí CETA.

Pokud se podíváme na vztah reálného HDP na hlavu, případně reálné spotřeby domácností na hlavu a toho, kolik se v dané zemi vyprodukuje obalů na osobu, tak je podle autora vidět silná souvislost. „Tedy obecně čím silnější ekonomika či čím více domácnosti spotřebovávají, tím větší obvykle bývá objem vyprodukovaných obalových odpadů,“ předpokládá Rais.

Autoři připomínají, že Evropská unie všem svým členům stanovuje takzvané recyklační cíle, kromě obalů i pro baterie, elektronické a elektrické vybavení nebo pro vozidla na konci životnosti. Pro Česko to v roce 2014 bylo 55 procent, což se podle autorů studie podařilo splnit.

Autor: Tereza Holanová

Zdroj: aktualne.cz

//

Nabízíme prostor pro nezávislé zdroje, relativní informace a různé názory nebo komentáře. Náš otevřený přístup a volný tok informací je určen všem. Publikované texty, příspěvky nebo komentáře nejsou názorem redakce inODPADY.cz nebo jeho vydavatele. Vždy se jedná pouze o názor daného autora a jeho textu.
Chtěli byste se s námi podělit o nějaký zajímavý názor, informaci nebo nápady? Neváhejte nás kontaktovat.
- Reklama-
- Reklama -

Aktuálně

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

- Reklama-

Recyklace