Dne 30.7.2019 zde vyšel jeden z nejčtenějších článků tohoto roku. Týkal se pozitivních ekonomických dopadů kůrovcové kalamity. ´´Čína skupuje České dřevo, radují se lesníci, těžaři, přepravci a rejdaři´´. Dnes se k tomuto tématu vrátím a doplním. Mezi radující se přidává i stát.
Ten se totiž rozhodl na vlně úspěchu svézt. Prostřednictvím své vlastní společnosti nabízí všem občanům jedinečnou možnost podpořit likvidaci bohatství krajiny svými příspěvky na smrt.
Přispívat je možno zakoupením dluhopisů s úrokovou sazbou 8%.
Stát to oznámil ve svém vlastním periodiku, které hlásá co se stane iDNES a první věta této ohlášky hovoří za vše.
„Kůrovcová kalamita je neštěstí pro životní prostředí a vlastníky lesů, ale také vidina peněz pro firmy, které ji likvidují“
Je to jako kdyby autorka, ekonomická redaktorka a výživová poradkyně Eva Moniová, vzala text mého článku doslovně a z varování udělala návod. Nebo spíše to vypadá, jako kdyby tento postup zvolili ti, o kterých paní redaktorka píše.
Jak se ukazuje ve výše jmenovaném článku samotném. Majitel státních lesů, dokonce ani nemá chuť sám své špatné hospodaření napravovat. Vždyť si na to může najmout jiné a oni si najmou další a ti další a jeden z řetězce si pak chce koupit další zdroje na které nemá, tak co by nenabídl výdělek lidu.
Už od 50.000 ročně s 6x výplatou. S úrokem 8% který nenabízí ani ten největší bankovní ústav v zemi.
No není to pohádka?
Jednou z výhod této možná pohádky je skutečnost, že se nemusíme bát, že by se někdo v lese ztratil. Les už totiž nebude, vlastně nebude už to, co býval. Bude tedy nutné změnit význam slova les.
Namísto wikipedií deklarovaného „Les je území hustě porostlé stromy“ bychom měli zafinancovat nějakou studii. Požádat odborníky z minimálně pěti až šesti zahraničních univerzit. Ti by tuto nevyhovující definici neodpovídající době změnili. Kromě jiného je i samotný název les genderově nevyvážený.
Jak by k tomu přišly houby?
A je to zase tady. Nájezdy houbařů na bohatství státu způsobující škody v řádech miliard.
Je mi s podivem, když jsou mé články brány jako návod. Ne jako varování před tím co přichází, že ještě nedošlo k aplikaci samoobslužných EET terminálů na výstupu z lesa. Kde by integrované váhy zjistili závažnost porušení a počítače dopočítali částku, kterou by houbař zaplatil za (ne)povolený sběr.
Stát se připravuje o další miliardy, které by jeho úředníci mohli rozhazovat. Se slovy nejsou… peníze nejsou.
Možná by se mohli na to také vydat dluhopisy. Nebo ke všem vstupům do lesa postavit mýtné brány. Třeba by mohlo Ministerstvo Žehu Posledního namísto stromů nechat investory postavit další haly. Nebo super, hyper markety a obchodní centra s tou podmínkou, že na všech budou stromy namalovány. Na parkovišti musí, ale OPRAVDU MUSÍ na každých šest aut být vysazen jeden strom.
Nevím proč, ale při pohledech na změny krajiny, kterou každý den projíždím, se mi vybavuje jen jediná melodie.