V našem miniseriálu věnovaném systémové prevenci vzniku odpadu a plýtvání si dovolím v dnešním díle připomenout, jak mohou vypadat a také vypadají některé formy plýtvání a vytváření odpadu. Stalo se totiž zvykem, že některé vnímáme jako standardní součást života a práce, a to je chyba

Prvním, asi do očí nejvíce bijícím příkladem je výstavba silniční infrastruktury. Problém je, že neběží tak, jak bylo slíbeno, natož naplánováno a přijedete-li po páté hodině na mnoha místech republiky zjistíte, že pracovní doba od nevidím do nevidím platí jen pro vás. Ne však pro pracovníky v terénu (výjimky jsou, ale je jich velmi málo)

Co bez výjimky je, to je postup prací. Udělám díru, ohradím ji kolíky, kužely či páskou. Zanechám na jejím místě stavební stroj a umístím značku MUSÍME TO OPRAVIT.

Již několikrát jsem doporučoval na ministerstvu dopravních značek, o změnu na MUSÍME OPRAVIT CO JSME UDĚLALI ŠPATNĚ. Mé návrhy však zůstávají bez odezvy.

Takovou maličkost, jako likvidace nových plotů, či svodidel se nikdo nezabývá. Proč by, vždyť plýtvat se musí.

Stejně tak nové věci vyhazujete pravděpodobně i na vašem pracovišti. Zkuste se rozhlédnout, myslím, že budete překvapeni, kolik jich najdete, otevřete-li oči.

Druhým příkladem, v němž však už plýtvání pravděpodobně neuvidíte, je cestovní ruch a stavební průmysl. Kde by se tam mohlo plýtvat?

Nevím, jestli jste to zaslechli, ale na konci září zkrachovala nejstarší cestovní kancelář světa THOMAS COOK, pojmenovaná po předkovi zakladatele, kterým měl být slavný mořeplavec. Cestovka fungovala více než 150 let. Bez zajímavosti není, že první cesta, kterou nabídla a zprostředkovala byla cesta stávkujících mezi dvěma britskými destinacemi.

V každém případě maličkost, jakou je ukončení existence jedné společnosti způsobila, že například jen ve Španělsku pravděpodobně bude důsledkem okamžité zavření více než 500 hotelů, a to nejsou započítány menší ubytovací zařízení, která v některých destinacích tato CK také nabízela. O práci rázem přijde 200.000 lidí, a to není vůbec málo.

I přesto, že pro mnohé ztráta práce, může znamenat ztrátu bydliště, nenapadlo zatím nikoho, že by mohl, vybavené hotely nabízet (za jiných podmínek) pro formu dlouhodobého ubytování. Změna by totiž mohla zabránit zkáze a byla by jen změnou, výraznou, ale změnou.

Tomuto odpadu říkám odpad urbanistický a z odstavce výše je vidět, že i jemu se lze účinně bránit.

Posledním druhem odpadu, který dnes chci zmínit, je odpad SOCIÁLNÍ. Tento souvisí i s případem výše. S časem, který čeká na všechny z nás. Jmenuje se stáří a na rozdíl od mládí se každým rokem blíží, bez ohledu na kapitál, který chcete nebo můžete vynaložit na jeho zastavení.

Jedním z iniciátorů sociálního odpadu je stát. Jím nařízené pojmy produktivní a neproduktivní věk, které vůbec nezohledňují vývoj společnosti a jednotlivců. Drží se zuby nehty i přesto, že se vše změnilo. Spolu s nimi pak nefunkční systémy důchodové reformy, pracující s virtuálními meridiány a čísly. Říkajícími máme se všichni dobře a důchodci nejlépe. Potom v reálném světě se mění v hlad, nedostatek a nepohodu jako odměnu za léta odvedené práce a zaplacených odvodů.

Přiznám se, že ke vzniku tohoto článku nejvíce napomohl jiný, zveřejněný v listu soudruha premiéra, jehož autor přišel při zodpovídání dotazu JAK SE MAJÍ ČEŠTÍ DŮCHODCI?

Na to, že na vině jsou sami důchodci, ŽIJÍ TOTIŽ V DŮCHODU MOC DLOUHO.

K těmto třem formám plýtvání a odpadu přibývá ještě čtvrtá, jmenuje se PROCESNÍ ODPAD. Ačkoliv je součástí všech tří výše uvedených, budu se jí věnovat zase příště, kdy si připomeneme, že NORMÁLNÍ JE NEPLÝTVAT.

Komentáře

Nabízíme prostor pro různé názory a komentáře. Náš prostor je určen všem k otevřené diskuzi. Publikované texty nebo příspěvky nejsou názorem inODPADY.cz nebo jeho vydavatele. Vždy se jedná pouze o názor daného autora a jeho textu.

Napsat komentář